Ona
Když se dítěti ve škole nelíbí, projeví se to nejdříve změnami emocí. Ilustrační foto.

Když se dítěti ve škole nelíbí, projeví se to nejdříve změnami emocí. Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Co dělat, když se prvňákovi ve škole nelíbí

  • 7
Od prvního školního dne uplynul už víc než měsíc a teď se mohou začít objevovat známky toho, že se prvňáčkovi ve škole nedaří. Třeba je to proto, že je ještě na školu nezralý nebo si nerozumí se spolužáky.

Neochotné plnění školních úkolů, zdlouhavé ranní vypravování, bolesti hlavy nebo břicha - to mohou být příznaky toho, že se dítě s nástupem do školy nevyrovnává právě nejlépe.

Jak poznám, že se mu nedaří
Zpočátku mohou být změny drobné, ale pokud se opakují nebo stupňují, měli by se rodiče na chvíli zastavit.

"Všechno, co malé dítě trápí, se nejprve ukáže ve změnách jeho emocí. Dítě, které má obtíže s přizpůsobením ve škole, se najednou začne chovat jinak, může být podrážděné, agresivní, uzavřené.
Nápadná je jakákoli změna v jeho chování," říká dětská psycholožka Lenka Čadová.

Později, pokud se obtíže prohlubují, objevují se příznaky výraznější - dítě je nespokojené, nechce chodit do školy, stěžuje si.

"Když tato fáze přejde, ale stav se nezmění, tak večer bývají děti nervózní, v napětí, těžko se jim usíná, ráno mohou prodlužovat odchod, dlouho jim trvá, než se obléknou a vypraví, mohou zvracet, jsou na nich vidět náznaky neurózy," říká psycholožka.

Porucha učení se pozná později
Mnozí rodiče hledají za potížemi s nástupem do školy některou z poruch učení, ale na takový závěr je po měsíci ještě brzy. Každé dítě má při zvládání psaní a počítání své tempo, které může během školního roku vyrovnat.

"Může se stát, že pokud je předškolní dítě, co se týče zrakového nebo sluchového rozlišování nebo úrovně řeči nezralé, tak to může vyústit v poruchu učení," říká Ivana Bernhardová, ředitelka Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny v Praze 8.

"V předškolním věku se dá stanovit podezření na poruchy učení, ale může se stát, že dítě dozraje a s věkem to zvládne. Diagnostikovat poruchy učení při zápisu nejde, ale pokud se objeví nějaké podezření, my s tím pak můžeme pracovat. Teoreticky se dá na poruchu usuzovat na konci první třídy, ale bezpečnější je to ve třídě druhé," vysvětluje psycholožka Ivana Bernhardová.

V mateřských školách se dokonce používají pracovní materiály pro předcházení a včasnější podchycení poruch učení.

Ambice rodičů se nemusí vyplatit
Po škole rovnou trénink, balet nebo hudební škola, nejlépe vše v jeden den a samé jedničky navrch - tak vypadají představy některých rodičů o tom, jak by měly být jejich děti úspěšné.

Jenže tím mohou prvňáčka velmi přetížit. A někdy vedou rodičovské ambice i tak daleko, že dítě do školy přihlásí i přesto, že je nezralé.

"Dávání dětí na zkoušku do školy, jestli to dítě zvládne, či ne, bych nedoporučovala. Rozhodně ne bez konzultace s odborníkem. Odkladem se dítě ušetří zbytečného zklamání, pocitu zahanbení nebo nedostatečnosti," varuje dětská psycholožka Lenka Čadová.

A kdy by měli rodiče zpozornět a obrátit se s řešením obtížného zařazení do školy na učitelku, popřípadě na psychologa?

"Určitě ve chvíli, kdy se začínají objevovat somatické problémy, tedy když dítě zvrací, bolí ho hlava, je nemocné mnohem víc než v předškolním věku. Jedním z příznaků obtížné adaptace může být i koktání nebo pomočování," vyjmenovává psycholožka Bernhardová.

Rady pro rodiče

• Nestyďte se za odklad
Nástup do školy dobře zvažte, dítě sice může být nadané, ale třeba se nedokáže o sebe postarat nebo je sociálně nezralé. Pokud si nejste jistí, poraďte se s dětským psychologem, ten dokáže posoudit, zda je pro dítě vstup do školy již opravdu vhodný.

Nezavalte dítě povinnostmi
Nesrovnávejte dítě s ostatními, sousedovic děvče má v první třídě třeba čtyři koníčky, váš chlapec však může potřebovat něco jiného - důkladně zvládnout domácí přípravu beze spěchu a s dostatkem času na hru nebo pobyt venku.

• Neslibujte nesplnitelné
Prvňáček může být zklamaný, když si po prvním měsíci ještě sám nepřečte Harryho Pottera, proto buďte opatrní, co o škole jako takové dítěti vyprávíte. Neslibujte mu něco, co se nemusí nebo nemůže vyplnit.

Věnujte mu pozornost
Povídejte si s dítětem, sportujte, jezděte na výlety, podporujte ho v jeho zájmech. Všímejte si změn v jeho chování, ale i ve zdravotním stavu, nepodceňujte potíže s usínáním nebo s jídlem, mohou ukazovat na obtížné přizpůsobení.

Řešte s odborníky
Pokud se vám nepovedlo vlastními silami dítěti s adaptací pomoci, obraťte se na jeho učitelku. Ta odhadne, zda zvládnete vyřešit problém spolu s ní, nebo vám může doporučit vhodnou pedagogicko-psychologickou poradnu.