Čínská medicína radí místo pilulky spánek a sluníčko

Přijdete-li se zdravotními potížemi za terapeutem čínské medicíny, nepředepíše vám hned nějaké prášky. Zeptá se vás, kdy vstáváte, jak pracujete, v kolik hodin chodíte spát. Jako alternativu za pilulku vám pak nabídne třeba jen pravidelný spánek a více sluníčka.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Tradiční čínská medicína, praktikovaná na východě už po tisíciletí, zkoumá lidské zdraví nejen z pohledu akutních potíží, ale celostně. Dívá se, jak člověk žije, jak spí, jak jí, jestli je v životě šťastný. To vše má prý významný vliv na naše zdraví. Častá onemocnění, dlouhodobá vyčerpanost, únava, úbytek libida, to vše pak může mít příčinu třeba jen v tom, že zkrátka nechodíme včas spát.

Zdravý život v souladu s přírodními cykly

"Člověk souzní s přírodou, tedy i s jejími cykly, jako jsou roční období a střídání světla a tmy," vysvětluje terapeut čínské medicíny Jindřich Sedláček z Veselí nad Lužnicí. Proto se nám podle něj v létě za světla vstává ráno lépe než v zimě za tmy. A proto také dopoledne, když slunce stoupá vzhůru, máme většinou více energie, zato večer bychom si už raději někam zalezli, stejně jako to zapadající sluníčko.

Náš ideální denní režim by proto měl co nejvíce korespondovat s tímto střídáním energie v přírodě během dne i během celého roku. Budeme-li žít v rytmu odlišném, bude nás to podle terapeuta jen zbytečně oslabovat.

Jin a Jang

Koloběh denních a ročních cyklů popisuje čínská medicína jako vzájemné doplňování, prolínání a pravidelné střídání dvojice protikladných složek vesmíru, Jinu a Jangu. Přičemž Jang je vše lehké, suché, teplé, stoupající vzhůru, co je hybnou silou věcí. Zato Jin je vše klidné, chladné, vlhké, vytvářející hmatatelné formy.

V zimě spánek a léto v trysku

Zatímco aktivnějšími (jangovými) částmi roku jsou jaro a léto, klidnější (jinové) fáze roku nastávají na podzim a v zimě. Právě teď v zimě, kdy sluníčko je na obloze nejkratší část dne, je tedy podle čínského učení naším hlavním úkolem užít si zasloužený odpočinek, hodně spát a hlavně se nepouštět do žádné náročné práce. Jen díky vydatnému oddechu přes zimu prý nabereme dostatek sil k další práci na jaře a v létě.

"Na jaře pak můžeme být uvolnění, příliš se nepřetěžovat a nebát se případně i nějakou tu činnost vzdát," doporučuje Sedláček. Doba pro velký výkon přichází totiž až v létě, kdy je přes den nejvíce světla a tepla. Díky dostatku slunce se nám vydaná energie má z čeho vracet, můžeme se tedy pustit do největších úkolů a pracovat opravdu intenzivně.

Ing. Jindřich Sedláček

Čínskou medicínou zabývá od roku 1995, kdy ji začal studovat v rámci Československé sinobiologické společnosti, od roku 1996 pak na odborných seminářích MUDr. Jozefa Luckého včetně stáže na Univerzitě tradiční čínské medicíny v Nanjingu. Dnes už dvanáctým rokem používá její metody, jako bylinnou léčbu, akupunkturu, čínská zdravotní cvičení, tuina masáže a dietologii k léčbě svých klientů.

"I potřeba spánku je právě v létě z celého roku nejmenší," poukazuje terapeut. Vždyť kdo by podle něj spal, když venku svítí sluníčko a zpívají ptáci? Na podzim bychom měli stejně jako příroda postupně dokončit vše, co jsme přes léto začali, a pomalu zvolňovat v nasazeném tempu.

Do postele ještě před půlnocí

Obdobné fáze aktivity a odpočinku se střídají nejen s koloběhem ročních období, ale i v rámci každého dne. Od rozbřesku do poledne, kdy slunce stoupá vzhůru, nastává čas největšího přílivu energie a potřeby se hýbat. A proto je to naprosto ideální doba zabývat se náročnými pracovními úkoly.

Po obědě spolu s klesajícím sluníčkem ustupuje pomalu i naše energie a máme sílu věnovat se jen méně důležitým činnostem. Po západu slunce do půlnoci energie klesá na minimum a organismus se může nejsnáze zregenerovat. Právě do půlnoci si proto nejvíce odpočineme spánkem.

"Bohužel mnoho lidí nechodí spát před půlnocí nikdy, což má negativní vliv na jejich zdraví," upozorňuje Jindřich Sedláček na častý prohřešek proti zákonitostem přírody, který se prý časem může projevit i vážnými zdravotními obtížemi, jako je vyčerpání, pocit únavy přes den, nesoustředěnost, chronický únavový syndrom, poruchy paměti, úzkost, úbytek tělesných sil, ale i pokles libida.

Nejhorší je nepravidelnost a nedostatek slunce

Lidem, kteří jsou dlouhodobě aktivní jindy, než jim diktuje příroda, podle terapeuta dojde dříve či později energie. "Pokud třeba jako noční hlídači celý den prospí, bez dostatečného pobytu na sluníčku 'uschnou'," tvrdí.

Právě nedostatek slunečních paprsků je podle čínské medicíny častou příčinou nejrůznějších onemocnění. To ostatně potvrzuje i staré českého moudro: Kam nechodí slunce, chodí lékař.

Zdaleka nejhůře jsou na tom však zaměstnanci na třísměnný provoz, jejichž organismus nemá nikdy dost času přizpůsobit se nepřirozenému a stále se měnícímu režimu. Ovšem takzvané "sovy", lidé aktivní v noci, nejsou podle terapeuta žádnou výjimkou potvrzující pravidlo.

"Jde o jedince, kterým nevhodný režim (jídlo, pracovní nebo pohybové aktivity) jednoduše neumožní večer usnout a využít tak k odpočinku nejvhodnější dobu," tvrdí terapeut. Musí to pak podle něj dospávat přes den a nekonečný koloběh je na světě.

Žijme střídmě, nejen v jídle

Jenže je vůbec možné se v naší civilizaci řídit doporučeními čínské medicíny? Vždyť kromě zemědělců už dnes jen málokdo dokáže svůj pracovní cyklus přizpůsobit ročním obdobím. A práce, té bývá jako na potvoru nejvíce právě kolem Vánoc a po Novém roce, kdy bychom měli podle Sedláčka nejvíce odpočívat.

"Začněte chodit spát v pravidelný čas před půlnocí," radí Jindřich Sedláček, jak změnit alespoň část ze svých zvyklostí. Když k tomu přidáme střídmost nejen v jídle, ale vůbec ve všem, jsme na dobré cestě k upevnění svého zdraví.

Ideální denní režim podle terapeuta čínské medicíny

Budíček s východem slunce.
Rozcvička a vydatná snídaně.
Dopolední práce na náročných úkolech.
Oběd v poledne, nejlépe v příjemné společnosti, s přáteli.
Odpolední méně náročné činnosti.
Sport před lehkou večeří.
Večer s rodinou, přáteli, při oblíbené činnosti.
Spánek od západu slunce.