Geodetka Markéta Pokorná

Geodetka Markéta Pokorná | foto: Dalibor PuchtaiDNES.cz

Chyběla mi vůně trávy, říká geodetka o pobytu na ledoborci

  • 25
Ve třetím ročníku ČVUT odjela do Hannoveru, kde se zamilovala do mořské geodézie. "Chtěla jsem poznat více než jen teorii z přednášek, a tak jsem dostala šanci odjet sbírat data přímo na moře," vzpomíná Markéta Pokorná.


A odjela jste na expedici do Arktidy.
Na zpracování dat jsme byli tři "operátoři sonaru Hydrosweep DS-2". Střídali jsme se po čtyřech hodinách čtyřiadvacet hodin denně 45 dní v kuse. Spánkový režim byl naruby, ale za polárních dní si na spánek při stažených roletách rychle zvyknete.

Co konkrétního jste na expedici dělala?
Batymetrii a geologii. Mapuje se skrze programy v operačním systému Solaris. Sonar běží stále a musí se hlídat, aby hloubku nepřestřelil. Pokud přejíždíte nad kaňonem a hloubka skočí z pár set metrů do tisíců, sonar Hydrosweep má někdy problém s rozpoznáním hloubky. Vy přibližnou hloubku znáte z jiných přístrojů, a tak mu hloubkový interval napovíte. Jedním okem sledujete aktuální stav mapování a napovídáte, druhým provádíte transformace dat předchozího dne z jednoho formátu do druhého a editujete, plánujete a zadáváte souřadnice oblastí, které se budou mapovat následující den. Mapy jsme průběžně vytvářeli v programu GMT (Generic Mapping Tools). A co se týče geologie, zpracovávali jsme multicorerové (z angl. Multicorer - sada 16 průzračných plastových válců o průměru 10 cm a délce 0,6 m s přítlačným zařízením, která se na dno spouští na ocelovém laně) odběry hornin, nerostů a minerálů z mořského dna.

Kolik lidí bylo na lodi?
Na lodi bylo kolem 120 lidí. Asi 70 vědkyň a vědců, zbytek byla posádka, kterou tvořili námořníci, oficíři, kuchaři, palubní stevard a stevardky. Námořníci zajišťují technický chod lodi a pomáhají vědcům manipulovat s přístroji, například se speciální sondou na měření hloubky, vodivosti a teploty. Měření se používá ke kalibraci sonaru.

Markéta Pokorná

Na ledoborci Polarstern jste strávila 45 dní, jak jste se tam kromě práce zabavila?
Poznala jsem nové lidi a spoustu důmyslné technologie - třeba jak se čistí olej nebo jak se získává voda do sprch... V polovině expedice mají někteří vědci již první výsledky a grafy svého bádání, a tak je prezentují a dychtí po diskusi nebo povídají třeba o tom, jak si přihlásit patent. Psala jsem lodní deník, fotila a pozorovala na palubě okolí. Po pěti týdnech mi v té tříšti běloby začala chybět vůně trávy a zelené stromy. Občas jsem navštívila oficíry na můstku. Nejsou to žádní machři ani frajeři, pobytem na lodi jsou úžasně socializováni, umí naslouchat, krásně se s nimi povídá. Na ledoborci si můžete také zaplavat nebo zajít do sauny či posilovny. V růžovém salonu se můžete dívat na filmy a v kajutě máte palubní rádio.

Co děláte nyní?
Nyní pracuji na svém doktorátu v oboru oceánografie v Hamburku. Jsem v polovině svého tříletého stipendia. Moje téma je bílé, zkoumám tloušťku mořského ledu a sněhu pomocí satelitních dat. Používám data snímačů pasivních mikrovln a laserového výškoměru. Programuji teď v jazyce IDL, což je pro mě nová dimenze, ale pokud chce člověk poznat něco nového, nesmí se bát. Začala jsem s oblastí Weddellova moře v Antarktidě a jakmile program dokončím, použiji ho i na ostatní oblasti kolem Antarktidy. Je to malý střípek k otázce globálního oteplování.

Jaký je tedy váš názor na globální oteplování?
Globální oteplování je nesporným faktem. Je to velmi komplexní problém a roli hraje celá řada faktorů, hlavně skleníkové plyny, jejichž podíl v atmosféře souvisí i s tím, jak lidé zacházejí s energií. Zabývám se jen velice úzkou oblastí celé mozaiky a ze satelitních dat mohu konstatovat, že letní pokrývka mořského ledu v sedmdesátých letech byla 7 milionů km2. Ve srovnání s tím klesla tato hodnota pro rok 2007 na 4 miliony km2. Profesor Holdren v Paříži 2007 řekl: "Čím více snížíme emise, tím méně se budeme muset přizpůsobovat nové situaci, a tím méně trápení vše přinese." V Německu se situace velmi vážně diskutuje. Hysterie ale není na místě.

Máte se svou profesí možnost uplatnit se v Česku?
Se znalostí programování určitě ano. Spolupráce by mohla vzniknout i s ministerstvem průmyslu a obchodu, které spravuje naše moře. Uvažuje se o těžbě polymetalických konkrecí a ve spolupráci s německou stranou se chystá expedice do zóny Clarion-Clipperton.

Geodetka Markéta Pokorná

Kde se české moře nachází?
V podrovníkové části severovýchodního Pacifiku, 1 200 mil jižně od Mexika. Česko má jako člen organizace IOM (Interoceanmetal Joint Organization) statut průkopnického investora společně s Bulharskem, Kubou, Polskem, Ruskem a Slovenskem, naše část představuje asi 75 000 km2 .

Velkou část svého studia žijete v Německu, v čem se vám tam školství více zamlouvá?
Líbí se mi přístup na univerzitách. Profesoři se snaží o to, aby studenti látku pochopili a přemýšleli. Zdá se mi, že němečtí studenti jsou angažovanější, více se o látku zajímají. Ženy ve vědě dostávají větší prostor, podporu i respekt od kolegů. Vysoké školy technického zaměření pořádají "Girls Day“, tedy den otevřených dveří jenom pro dívky. Je to kampaň na zvýšení počtu dívek ve studiu technických oborů. A je úspěšná. Třeba obory matematika, meteorologie a geofyzika studuje dnes v Německu mnohem více žen než dříve. Existuje také mnoho středoškolských programů na zapojení studentů do různých oblastí výzkumu. To se mi zalíbilo, a tak jsem do Česka zprostředkovala projekt Ice Climate Education 2007. Podařilo se mi do něj zapojit dvě česká gymnázia. Jednalo se o literární soutěž na téma globální oteplování. Studenti texty v angličtině poslali německému polárníkovi Arvedovi Fuchsovi, který je vyhodnotil. První cenou byla cesta na Špicberky a letní kemp s přednáškami o změnách klimatu, o arktické flóře a fauně a její ochraně.

Pozorujete nějaké zásadní rozdíly mezi Češkami a ženami ostatních národností?
Téměř všechny české ženy, které jsem poznala, trpí nedostatkem sebevědomí. Zažila jsem prezentace českých studentek, kde se na začátku omlouvaly za případné chyby - ony podkoply svou autoritu ještě dříve, než vůbec začaly něco vykládat. Při diskuzích zřídka hlasitě argumentují, nechtějí se dostat do sporů, někdy jsou až moc hodné a chápavé. Málokterá česká žena se veřejně ozve, když zažívá bezpráví. Německé ženy jsou suverénnější, mnohé si nenechají líbit. Myslím si, že u českých dívek by se měla více pěstovat sebedůvěra a sebeúcta - doma i ve školách. Když moje kamarádka z Itálie dostala první menstruaci, její maminka zabila kohouta a celá rodina slavnostně povečeřela. To bylo důležité gesto. V Latinské Americe slaví "quinceaneru“ (pozn. redakce - velká oslava patnáctých narozenin, kdy se z dívky stává žena) a na jednom senegalském ostrově stojí Muzeum ženy. Pokud společnost ukáže, že si žen váží, a dívky budou hrdé na to, že se stávají ženami, budou si více věřit, budou šťastnější, dokážou se lépe obhájit a prosadí se v politice i ve vědě.

Geodetka Markéta Pokorná

Ing. Markéta Pokorná vystudovala obor geodézie a kartografie na Fakultě stavební ČVUT v Praze. Studijně pobývala na Univerzitě v Hannoveru, na Institutu Alfreda Wegenera pro polární a mořský výzkum a na Univerzitě Nový Brunšvik v Kanadě. Po získání DAAD stipendia pracuje na své doktorské práci v Centru pro atmosférický a mořský výzkum na Univerzitě v Hamburku. Zúčastnila se vědeckých expedic v Irsku, Grónsku, západní Africe a Kanadě. Ve volném čase píše a přednáší o svých cestách a věnuje se fotografii mužských aktů.