Na první pohled by se nám mohlo zdát, že běh je ve své podstatě vlastně jen velmi zrychlená chůze. Lékař Jiří Radvanský z oddělení tělovýchovného lékařství Fakultní nemocnice Motol však vysvětluje podstatné odlišnosti. „Zásadní rozdíl je v letové fázi. Když jdeme, část hmotnosti zůstává na zadní noze. Pokud ovšem běžíme, naše tělo se dostává do letové fáze, ve které máme obě nohy ve vzduchu. To znamená, že dolní končetina, která se ocitla vpředu, bude muset absorbovat náraz celé naší hmotnosti,“ vysvětluje.
Kila navíc: pomůže běh, nebo chůze?
Porovnávat vliv běhu a chůze na hubnutí není úplně jednoduché. Pro nikoho nebude překvapením, že při běhání vynaložíme zpravidla více energie než za stejný čas strávený chůzí. Je to však při shazování kil ten nejdůležitější faktor?
„Pokud se snažíme hubnout, spálená energie není tím nejlepším ukazatelem. Je totiž rozdíl v tom, jestli pálíme tuky, nebo cukry. Člověk, který není trénovaný, by měl začínat chůzí a držet se v aerobním režimu, kterému odpovídá 120 až 140 tepů za minutu. Tímto způsobem bude efektivně pálit tuky. Pro trénované sportovce je naopak vhodnější běh ve formě intervalových tréninků. Ze začátku je nezbytné dostat se do anaerobního prahu, který je 140 až 160 tepů za minut, a postupně intenzitu snižovat,“ popisuje rozdílné přístupy k hubnutí trenér Pavel Bugaj.
Při shazování kil je však nezbytné brát v úvahu také celkovou konstituci člověka. „Pokud se bavíme o dvacetileté slečně, která měří 165 centimetrů a z 55 kilo ztloustla na 65, je zdatná a běhání ji baví, nevidím důvod, proč by nemohla běhat. Ovšem pro její spolužačku, která má při stejné výšce 85 kil, už běhání není zdaleka tak ideální,“ říká doktor Radvanský. Nosné klouby lidí s nadváhou a obezitou jsou totiž při běhání vystaveny velkému přetížení a běh by u nich mohl způsobit více škody než užitku.
Při běhání je vyšší riziko zranění
Kromě nadváhy, kvůli které si můžeme běháním zadělat na nepříjemné zdravotní problémy, souvisí s tímto pohybem i další rizika. Některým z nich můžeme předejít vhodnou obuví a tréninkem na bezpečném povrchu, jiné už tak snadno ovlivnit nedokážeme.
„Běhání je pro náš organismus větším náporem než chůze. Při běhu se zrychluje dech i srdeční činnost a začínají se v našem těle vyplavovat stresové
hormony, ale i tak zvaný hormon štěstí, endorfin. Celkově tak tento pohyb zatíží naše tělo více než procházka. S tím však souvisí i větší únava organismu a náchylnost ke zranění,“ vysvětluje fyzioterapeut Jakub Veškrna.
Pohybem proti kardiovaskulárním onemocněním a cukrovce
Kromě přebytečných kil existuje celá řada dalších důvodů, proč lidé začínají běhat. Pravidelný běh je prevencí proti vysokému krevnímu tlaku a cukrovce, pomáhá udržovat normální hladinu cholesterolu v krvi. Výzkumy však ukazují, že rychlost není podmínkou k tomu, aby se našemu tělu dostalo těchto benefitů.
Studie, kterou provedli američtí vědci, dokazuje, že chůze má pro naše tělo stejné zdravotní přínosy jako běhání, je proto účinnou prevencí proti kardiovaskulárním onemocněním a cukrovce. Jediný rozdíl je v tom, že chodci budou muset oproti běžcům věnovat aktivitě více času.
Odpovědět jednoznačně na otázku, který druh pohybu je pro naše tělo lepší, zkrátka nejde. Při sportu je totiž nutné zohlednit tělesné proporce i trénovanost. Každý z nás je jedinečný a to, co může být pro někoho vhodné, může naopak jinému způsobit zdravotní problémy. Není však pochyb o tom, že fyzická aktivita má řadu pozitivních účinků, ať je jí běh, chůze nebo úplně jiný sport.
