Nadcházející týdny jsou ideální dobou pro očkování proti chřipce.
K vytvoření protilátek imunitní systém potřebuje zhruba čtrnáct dnů, přičemž první náznaky epidemie se obvykle objevují v průběhu prosince.
Lékaři přitom tvrdí, že chřipka by nemusela řádit tolik, kdyby se lidé nechávali více očkovat.
Profesor Jiří Beran, epidemiolog a jeden z předních odborníků zabývajících se chřipkou, konstatuje: "V České republice bývají očkováni proti chřipce prakticky jenom senioři a pacienti s chronickým onemocněním, kterým vakcínu hradil stát."
Oproti tomu v zemích Evropské unie se nechává očkovat 18 až 20 procent populace, v Kanadě a USA dokonce třicet procent. U nás jde o pouhých čtyři až sedm procent obyvatel.
Zatím řádí virózy
Vakcína samozřejmě nechrání stoprocentně. Nejúčinnější je ve věkové skupině 18 až 45 let, kde zabírá až v 90 procentech případů. U lidí do 65 let se její účinnost podle Berana odhaduje na 70 až 90 procent.
Beran vyčíslil, že lidé, kteří se nechali očkovat, jsou pětkrát méně nemocní než ti neočkování. Navíc jim většinou nehrozí komplikace jako zápal plic nebo záněty horních cest dýchacích, které se jinak k chřipce nezřídka přidružují právě u zdravotně oslabených lidí.
To vše samozřejmě platí v případě, že se při vývoji vakcíny podaří správně odhadnout, který typ chřipkového viru tu letošní epidemii způsobí. Většinou se to podaří přesně, nicméně ještě není úplně zřejmé, o jaký virus půjde letos. Zatím totiž řádí pouze běžné virózy.
Podle Evy Braunové, vedoucí epidemioložky z Krajské hygienické stanice v Hradci Králové, nic nenasvědčuje tomu, že by letošní počty nemocných výrazně stoupaly.
"Počet lidí s akutním respiračním onemocněním je oproti loňskému roku nepatrně vyšší, ale to ještě nic nedokazuje. První vrchol v počtu chřipkových nákaz bývá okolo Vánoc a maximum nemocných v osmém týdnu nového kalendářního roku," odhaduje Braunová.
Dospívající se mohou snadno nakazit U dětských pacientů, kromě chronicky nemocných, lékaři naopak plošné očkování nedoporučují.
"Chřipky ve většině případů nemají u dětí tak dramatický průběh. A málokdy se stává, aby byly děti před očkováním alespoň týden naprosto zdravé," říká dětská lékařka Jiřina Lipenská.
Děti jsou sice v zimě častěji nemocné než v jiných částech roku, ale chřipka za to může jen někdy, většinou jde o kašle bakteriálního původu.
Výjimkou jsou teenageři, protože jejich imunitní systém je zřejmě i kvůli hormonálním výkyvům spojeným s dospíváním oslabený, a je proto na místě očkování zvážit.
"U této věkové skupiny bych očkování doporučila. Jenomže zájem ze strany mladistvých a jejich rodičů je mizivý," říká Lipenská.
Opačnou zkušenost má praktická lékařka pro dospělé Drahomíra Krivosudská: "Počet lidí, kteří se nechávají očkovat, roste. Především podnikatelé chtějí být zdraví. Avšak mnoho lidí má zkreslené představy. Vakcína není na banální onemocnění a nepůsobí na jiné druhy viróz než na chřipkovou."
Samo očkování většinou nemá žádné vedlejší účinky. U pěti procent očkovaných se může objevit zvýšená teplota, ve dvaceti procentech se objevuje bolest v místě vpichu, únava či mírná bolest svalů. Všechny tyto projevy obvykle vymizí do dvou dnů a jsou podstatně méně závažné než riziko těžkého průběhu chřipky.
|
Pro koho se hodí očkování proti chřipce a jak dlouho vydrží Uvažujete o očkování proti chřipce? A nejste si jisti, zda se pro vás hodí? Tyto a další otázky zodpověděl profesor Jiří Beran, vedoucí katedry tropické a cestovní medicíny v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Kdo by měl uvažovat o očkování proti chřipce? Očkování je vhodné téměř pro každého. Doporučujeme je lidem starším 65 let a chronicky nemocným pacientům. Dále lidem, kteří mohou chřipku přenášet, to znamená učitelům, zdravotníkům, a také těm, kdo se často shromažďují: policistům, vojákům, studentům nebo sportovcům. Poslední skupinou lidí, kterým očkování může prospět, jsou podnikatelé. Pro koho se očkování nehodí? Pro osoby, které jsou alergické na vaječný bílek, a pro ty, kdo měli alergickou reakci na předchozí očkování. Očkovat se mohou nechat i těhotné a kojící ženy. Očkovací látka obsahuje neživý virus, který je, zjednodušeně řečeno, rozsekaný na menší kousky. Lidé, kteří za sebou mají obtížné operace a transplantace, dostávají specifická antivirotika, takže očkování není nutné. Jaké období je k očkování nejvhodnější? Říjen nebo listopad. Lidé se mohou nechat očkovat i během epidemie. Pak záleží na tom, jestli si tělo stačí vytvořit protilátky dříve, než se potká s nákazou. Musí být zájemce o očkování zcela zdravý? Pokud možno ano. Ale neměla by vadit ani zvýšená teplota do 37,5 stupně, lehká rýma, slabý průjem. Nehrozí přitom, že by lidé po očkování onemocněli oslabenou formou nemoci, imunitní systém si vytváří protilátky na vakcínu. Neproběhne ovšem ani oslabená forma chřipky. Musí se očkování opakovat? Není to podmínkou, ale pokud chcete být dostatečně chráněni, pak byste se měli nechat přeočkovat. Každoročně se vyhodnocují chřipkové viry, které způsobovaly onemocnění. Na tomto základě se vytvářejí nové vakcíny. Virus se totiž neustále zlepšuje a vznikají jeho nové varianty. Takže doporučujeme po roce znovu očkování opakovat. Jak probíhá chřipka u očkovaného? Většina očkovaných vůbec neonemocní, nejlépe vakcína zabírá u lidí mezi 18 a 45 lety věku. I u těch ostatních mívá nemoc lehčí průběh, teplota je nižší a nemoc trvá kratší dobu. Očkování je důležité i proto, že chronicky nemocným pacientům chřipka nezhorší jejich základní onemocnění. |
