Je to hodně, či málo? "Ročně v zemi onemocní zhoubným kožním nádorem melanomem 14 lidí ze sta tisíc," vypočítává profesor Petr Arenberger, přednosta dermatovenerologické kliniky pražské nemocnice na Vinohradech.
Někomu se to může zdát poměrně málo, jenže tenhle nádor může zabíjet. A navíc: "Nemocných rok co rok přibývá, lidé často přijdou k lékaři pozdě, kdy už nemají šanci na uzdravení," varuje Arenberger.
"Každých deset let se počet nemocných zdvojnásobuje," doplňuje Vladimír Resl, šéf kožní kliniky plzeňské fakultní nemocnice. Podle něho jde o důsledek módy vystavovat se sluníčku, která i v Čechách naplno vypukla někdy v šedesátých sedmdesátých letech. Dnes si však slunce vybírá svou daň. Lékaři tvrdí, že nejohroženější jsou právě lidé po třicítce, kteří byli v té době dětmi.
Raději zbytečně než pozdě
Melanom nade vši pochybnost způsobuje nadbytek slunečního záření. Proto je nejlepší to s ním nepřehánět. Jenže co když si teď dáváte pozor, nicméně máte strach, že v minulosti už se slunce na vaší kůži podepsalo?
Raději běžte k lékaři, ideálně k dermatologovi, než abyste přišli pozdě. "Pokud lékař vyndá melanom včas, zachrání tím člověku život," vysvětluje Arenberger. Když však člověk s melanomem promešká vhodnou dobu, hrozí, že se zhoubné buňky z vlastního kožního nádoru rozšíří po celém těle, například do uzlin, a pak už je na zákrok pozdě.
To, že měnit své chování a snažit se před sluncem chránit má smysl, dokládá i příklad Austrálie. "Tam už začalo nemocných s melanomem ubývat," říká profesor Resl. Navíc je pravda , že melanom, případně další typ kožního nádoru bazaliom nejsou jediným poškozením, kterým se může nadměrné sluneční záření podepsat na lidské kůži.
Ty ostatní sice nemusí zabíjet, ale na kráse a zdraví také nikomu nepřidají - patří sem třeba pigmentové skvrny, trvalé poškozené kůže, projevující se zejména nehezkým vzhledem, a také předčasná tvorba vrásek. Nadměrné slunění vyvolává také solární kopřivku.
Jak se ubránit paprskům
Jistě, bez slunce se nedá žít, protože ho tělo potřebuje mimo jiné k tvorbě vitaminu D. Jenže s jeho paprsky není radno to přehánět. Jak se před nimi nejlépe chránit?
Vyhněte se pravidelnému dlouhodobému opalování, vyhýbejte se spálení, a pokud už hrozí, že jste to se sluncem přehnali, raději běžte na kontrolu k lékaři. Tak lze shrnout doporučení lékařů pro lidi, kteří se chtějí vyhnout trápením způsobeným slunečními paprsky.
"Takto namáhaná pokožka stárne předčasně. Dříve ochabuje, vysychá, hrubne, objevují se na ní vrásky, nacházíme na ní pigmentové skvrny typické pro starší věk. To se může objevit už po čtyřicátém roce věku," říká profesor Lubor Malina z katedry dermatovenerologie Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Navíc ultrafialové záření škodí i imunitnímu systému člověka. Důsledkem je třeba právě kožní melanom.
Kolik toho víme o paprscích?
Lidé však o nich vědí překvapivě málo. V březnovém výzkumu agentury TNS Factum jen zhruba třetina lidí odpověděla, že paprsky mohou způsobit rakovinu kůže.
Nějakým způsobem se podle průzkumu před slunečním zářením chrání 62 procent lidí, nejvíce se však bojí spálení. "Nejvíce se chrání ženy, nejméně starší lidé," doplnila výsledky výzkumu Lenka Slívová z agentury. Přitom právě starší lidé patří mezi nejohroženější, slunce jim může například ublížit, když pracují na zahrádce.
Málo se také ví o tom, že riziko slunění stoupá třeba kvůli používaným lékům nebo kosmetice. "Některé masti či gely, jež se používají na revmatické bolesti kloubů, mohou po oslunění způsobit akutní potíže na ošetřeném místě," vysvětluje Leona Štěpková, viceprezidentka České lékárnické komory. Podobně zvyšují riziko paprsků také některá antibiotika, užívaná preventivně třeba po štípnutí klíštětem.
Používat ochranné krémy s dostatečným faktorem však nestačí, ochrana proti slunci toho zahrnuje více. "Je dobré znát svůj fototyp," doporučuje docent Karel Ettler, šéf kožní kliniky královéhradecké fakultní nemocnice. Samozřejmostí by měla být snaha vyhnout se spálení, nechodit na polední slunce, vyhledávat stín.
Tmavé oblečení je podle lékařů lepší
Kdo se chce chránit skutečně důsledně, měl by volit také správné oblečení. Tmavší oblečení z těžší látky, mírně seprané chrání nejvíce," vysvětluje dermatolog Karel Ettler.
Pro běžný pobyt ve městě asi nemá smysl se oblečením trápit, ale může to být důležité pro člověka s enormně citlivou kůží nebo třeba při vysokohorské turistice. "Doporučujeme lidem, aby se nechali jedenkrát ročně preventivně vyšetřit u dermatologa," doplňuje lékař Ettler.
Lze si také nechat odstranit mateřská znaménka, u nichž hrozí, že by se mohla časem zvrhnout ve zhoubný nádor. A jak se může nádor projevit? "Znaménko roste, nejdříve do šířky, pak začne třeba i vystupovat nad povrch kůže, svědí, mění barvu, případně začne krvácet," popisuje Malina varovaný signál.
|
Víte, jakou máte kůži a kolik snesete slunce? Co člověk, to jiný typ kůže. Lékaři rozlišují šest základních skupin, a to podle toho, kolik v ní lidé mají pigmentu. Najděte si ten svůj - tím se řídí mimo jiné to, kolik slunečních paprsků a po jak dlouhou dobu vaše pokožka snese, aniž jí to ublíží. Pokud patříte k lidem se světlou pletí, neměli byste to se sluncem přehánět ani s kvalitním opalovacím mlékem nebo krémem. Šest typů kůže Dobu pobytu na slunci lze prodloužit ochrannými opalovacími přípravky, přesto není dobré překračovat doporučené časové hranice. Kromě základních fototypů existují ještě skupiny lidí, které si musí dávat na kůži zvláštní pozor. Speciální skupiny • Citlivá pokožka • Dětská pokožka • Pokožka nejmenších dětí |
