Petr Muk

Petr Muk | foto: KORZO

Choroba, kterou trpěl zpěvák Muk, často končí sebevraždou

  • 130
Muzikant Petr Muk trpěl od svých devatenácti let maniodepresivní psychózou, u níž je vysoké riziko sebevraždy. V jednom z rozhovorů to dokonce připustil i sám zpěvák. Okolnosti Mukovy smrti ovšem nejsou známy, nejčastěji se spekuluje o předávkování léky.

Zpěvák přitom svou nemoc dlouho neléčil. "Od svých devatenácti až po svou první hospitalizaci jsem zbytečně trpěl a vlastně až teď žiju opravdu plnohodnotný život," svěřil se před časem Petr Muk iDNES.cz, i když o své nemoci nikdy moc veřejně nehovořil.

Nečekaně zemřel zpěvák Petr Muk

"Procházel obtížnými stavy, které člověk, jež netrpí diagnózou bipolární afektivní poruchy, dost těžko pochopí," řekl pro ČTK bezprostředně po zpěvákově úmrtí hudebník Luděk Fiala, který se s Mukem podílel na nahrávání jeho nově vydaného alba.

Během choroby se střídají dvě fáze: deprese a mánie. Psychiatr Ivan David obecně uvedl, že maniodepresivní psychóza je z hlediska možného spáchání sebevraždy obvykle velmi riziková.

Maniodepresivní psychóza

Bipolární porucha je onemocnění, během kterého dochází k určitým periodickým změnám nálady v takzvaných cyklech.

Během této poruchy prochází postižená osoba obdobím nadměrně zlepšené nálady, obdobím deprese a obdobím, kdy je její nálada normální.

K léčbě bipolární poruchy se používají tři nejdůležitější druhy farmak. Jedná se o takzvané stabilizátory nálady, antidepresiva a antipsychotika. Lékař může také předepsat jiné léky, které pomohou při nespavosti, úzkosti nebo neklidu.

Maniodepresivní psychózou trpěl i herec Miloš Kopecký nebo spisovatel Ota Pavel.

Riziko stoupá se závažností poruchy, ve fázi deprese může být i v řádu několika desítek procent. V druhé fázi choroby - mánii - podle Davida sebevraždy nehrozí, ale lidé se chovají riskantně.

Onemocní každý stý člověk

Podle psychiatrů postihuje bipolární afektivní porucha, která se označuje též jako maniodepresivní psychóza, zhruba jednoho dospělého člověka ze sta.

Neexistuje žádná riziková skupina, nemoc se nevyhýbá nikomu, žádnému věku, povolání či inteligenci. Podle odborného serveru stopstigma.cz, který je zaměřen na duševní poruchy, si mnozí nemocní komplikují situaci tím, že nevyhledají lékařskou pomoc.

"Buď proto, že si neuvědomují, že za jejich potížemi může stát lékařsky ovlivnitelný problém, nebo o tom vědí, ale stydí se to přiznat a doufají, že 'to rozchodí' a překonají sami," uvedl server.

"Velká část z nich nevěří, že existují možnosti, jak jim účinně pomoci a nutí se překonávat příznaky silou vůle, což je v období rozvinuté nemoci prakticky nemožné," upozornil odborný web.

Maniodepresivní psychóza vzniká vzácně v dětství, obvykle až v mladém a středním dospělém věku. Podle odhadu jí trpí sedm až deset procent lidí, když se započítají i mírné formy nemoci. Riziko deprese a mánie je celoživotní. Lék s vysokou pravděpodobností vyléčí danou fázi nemoci, ale nezabrání tomu, aby se znovu neobjevila.

Na psychiatrii nemohou být všichni

Známý český psychiatr Ivan David uvedl, že není možné pacienta držet celý život v léčebně.

"Kdyby tam měl být každý, kdo měl někdy depresi nebo má za sebou sebevražedný pokus, měli bychom tu několik procent obyvatel," citovala ČTK Davida. Lékaři propouštějí pacienta v dobrém stavu, jeho stav se ale může během několika týdnů zhoršit, pak sebevraždu spáchá.