"Pokud budete dodržovat pravou Středomořskou dietu, určitě se budete cítit dobře. Pochutnáte si, budete mít správný poměr živin a pokud to nebudete přehánět s obrovskými porcemi, tak i přiměřený energetický příjem," říká Iva Málková ze sdružení STOB (Stop obezitě).
"Středomořská dieta ostatně splňuje to, co hlásí i STOB - polovinu talíře by měla tvořit zelenina, čtvrtinu bílkovina (optimálně v podobě ryb či libového masa) a čtvrtinu sacharidy, což znamená omezení příloh. A ideálně zeleninu ke každému chodu," dodala Málková.
Přesný jídelníček neexistuje
Základem Středomořské diety je vláknina, tedy zelenina, ovoce, ořechy, ryby, olivový olej a lehká masa. Ovšem žádný přesný návod, co jíst který den, budete hledat jen těžko. Středomořská dieta jsou spíše zásady zdravého jídelníčku než přesný popis toho, co byste měli v kterou hodinu sníst.
Jaké jsou tedy ony zásady?
1. Snažte se veškerý tuk - olej, máslo, margarín či sádlo - nahradit extra panenským olivovým olejem.
2. Čím více zeleniny, pokud možno čerstvé, tím lépe. Jezte syrovou zeleninu během dne, jako přílohu k masu, nebo si z ní připravujte saláty.
3. Dáte-li si maso, měla by mít přednost drůbež a ryby. Hovězí či vepřové si dopřejte opravdu jenom zřídka. Důležitá je i příprava. Pokud maso pečete, nejlepší je extra panenský olivový olej. A jako koření používejte raději čerstvé bylinky.
4. Jako pití se k jídlu nejvíce hodí červené víno, ženy jednu skleničku, muži mohou i dvě.
5. Na co byste měli zapomenout, jsou zákusky a dorty. Pokud máte neodolatelnou chuť na sladké, dejte si šťavnaté ovoce.
Závěry odborníků, kteří studují tradiční kuchyni ze zemí v okolí Středozemního moře skutečně dlouho, jsou jednoznačné: jídelníček z této oblasti prospívá zdraví a napomáhá k tomu, aby na těle nebyl ani jeden přebytečný gram tuku.
Potvrzeno vědeckou studií
Příznivý vliv Středomořské diety na lidský organismus potvrdila před pár lety i studie týmu Denise Lairona z lékařské fakulty v Marseille.
Vědci vybrali skupinu 212 mužů a žen, u nichž existovalo jen mírné riziko srdečního onemocnění. První skupina měla jíst tři měsíce středomořskou stravu a druhá odlehčenou dietu. První skupině bylo doporučeno konzumovat čtyřikrát týdně rybu a jen jednou za týden červené maso. Muži mohli denně vypít dvě sklenky červeného vína, ženy jednu.
Druhá skupina měla jíst raději drůbež než hovězí. Ryba byla doporučena dvakrát či třikrát v týdnu. Lidé z této skupiny se měli vyhýbat nasyceným tukům, dávat přednost zelenině a ovoci a nízkotučným mléčným výrobkům. Jídla měla být připravována na rostlinném oleji.
Účastníci výzkumu se sice doporučením neřídili bezvýhradně, ale v obou skupinách se postupně snížila konzumace kalorií, zvýšil se příjem bílkovin a sacharidů a snížil příjem tuku.
Všichni účastníci mírně zhubli. Výsledky se lišily v hlavním faktoru, který ovlivňuje riziko kardiovaskulárního onemocnění - v úrovni cholesterolu. Ve "středomořské" skupině hladina cholesterolu klesla o 7,5 procenta, ve druhé o 4,5 procenta. V přepočtu na riziko onemocnění srdce je to snížení o devět procent.
Češi si dietu vykládají špatně
Na druhou stranu ani Středomořská dieta není všemocná. Člověk lehce sklouzne k jídelníčku, který si z toho "pravého" bere jen část. Češi sice obvykle jedí více těstovin a zeleniny, ale zalévají je nepříliš zdravými smetanovými omáčkami.
Takové jídlo ovšem bývá podobně kalorické jako tradiční knedlo zelo vepřo, které se ještě zapije několika pivy.
