Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Chcete holčičku? Jeďte za teplem

  • 4
Pravidelný světelný den a vyšší teploty mají vliv na přírodu včetně člověka, především pak na lidské rozmnožování. V zemích s tropickým klimatem se totiž rodí více dívek než v oblastech mírného pásu.

Čím dále od rovníku člověk za obratníky míří, tím je nepoměr pohlaví větší. Celosvětový poměr při narození – tzv. sekundární poměr – je 105 chlapců na 100 dívek.

"Faktory životního prostředí související se zeměpisnou šířkou, jako jsou délka světelného dne a okolní teplota, využívají všichni živočichové v zeměpisném i sezonním kontextu k optimálnímu načasování denních aktivit," tvrdí doktorka Kristen Navarová z University of Georgia.

Rozdíly v poměru pohlaví, kdy celosvětově ve společnosti přebývá mírně jedinců mužského pohlaví, zajímají vědce již celé století. Vliv na nepoměr mužů a žen má genetika, ale také socioekonomické faktory a klima.

"Zcela jasný vztah existuje mezi poměrem pohlaví po narození a proměnnými podle zeměpisné šířky. Ještě zbývá určit, zda je poměr pohlaví nerovnoměrný už před oplozením, nebo po něm. Podle zeměpisné šířky by se mohla lišit kvalita ejakulátu nebo míra potratů. Nakonec kvalita ejakulátu a plodnost se u lidí liší už jen podle délky dne," dodala Navarová.

Její studie byla publikována v odborném časopise Biology Letters.

Poměr chlapci – dívky je v Česku při oplození 0,95, a je tedy jasné, že přebývá mírně zygot ženského pohlaví. Mírou potratů se ale dostane poměr po narození k číslu 1,06, tedy ve prospěch chlapců. Na sto dívek připadá 106 chlapců. U věkové skupiny 65 let a více je ale poměr 0,64, tedy na sto žen připadá jen 64 mužů stejného věku.

V tropických a subtropických zemích je poměr po narození méně nerovnoměrný, v Jihoafrické republice je to 1,02, v Etiopii a v Kolumbii 1,03.