Vakcína jako první zabírá na všechny tři kmeny bakterií, které se u nás vyskytují.

Vakcína jako první zabírá na všechny tři kmeny bakterií, které se u nás vyskytují. | foto: Profimedia.cz

Čeští vědci testují vakcínu proti borelióze

  • 10
Lidé se už brzy nebudou muset tolik bát zánětu mozkových blan, poškození jater a srdce nebo částečného ochrnutí poté, co najdou na těle klíště. Čeští vědci jako první na světě vyvinuli vakcínu proti všem třem typům boreliózy, která tyto problémy způsobuje.

"Testy na laboratorních zvířatech dopadly dobře. Teď by mělo naše výsledky potvrdit nezávislé pracoviště v Německu," říká šéf výzkumného týmu Vladimír Vrzal. Pokud vakcína uspěje i tam, koncem roku začne testování na lidech.

Poslední kolo testů
Optimismus brzdí jen to, že při výrobě léků běží čas pomalu. Při testech na lidech je nutné "vychytat" všechny vedlejší účinky. Až potom budou vědci zjišťovat, jak je vakcína účinná. "Volně v lékárnách by mohla být do pěti let," slibuje Libor Bittner, šéf společnosti Bioveta, která vakcínu vyvíjí.

Češi nejsou jediní, kdo se o očkování proti borelióze pokoušejí. Vakcíny už vznikly v USA a pracuje se na nich i v Rakousku. Žádná z nich však nedokáže najednou vzdorovat všem třem typům onemocnění. V Česku se zatím očkuje proti jiné nemoci přenášené klíšťaty - encefalitidě. Lékaři však varují, že ideální doba k očkování už uplynula.

Jiná vakcína proti borelióze, která už byla zaregistrována ve Spojených státech, chrání jen před jedním typem nemoci. A to právě před tím, který se v Česku vyskytuje nejméně. "V tomto ohledu mají Američané jednodušší situaci," podotýká šéf výzkumného týmu Vladimír Vrzal.

Rakušané testují vakcínu proti dvěma kmenům bakterií. Vakcína, kterou vyvíjejí vědci v Ivanovicích na Hané spolu s olomouckou univerzitou, je ještě účinnější. "Jako první zabírá na všechny tři kmeny bakterií, které se u nás vyskytují," říká Libor Bittner.

Psi a kočky už vakcínu mají
Firma už prodává podobnou vakcínu pro psy a kočky. Vývoj "lidské" varianty je však složitější. Nejprve se musí otestovat na zvířatech, zejména laboratorních myších.

Tuto fázi už mají čeští vědci úspěšně za sebou. Pokud jejich výsledky potvrdí i německá laboratoř, kam látka míří právě v těchto dnech, budou na konci roku následovat testy na lidech.

"Ty uz jsou složitější. Dá se očekávat, že lidský organismus bude reagovat podobně jako zvířecí. Ale na dobrovolnících musíme ověřit případné nežádoucí reakce. Na ty jsou lidé citlivější, a navíc je dokážou na rozdíl od zvířat přesně popsat," říká Vladimír Vrzal. Vakcína se navíc musí vyzkoušet i na různých skupinách - jinak ji mohou snášet děti, jinak třeba těhotné ženy.

Vědci už jednají se dvěma mezinárodními firmami, které by mohly vakcínu nabízet. "Jsou to nejvýznamnější společnosti, které v této oblasti působí," naznačuje Vrzal. Vývoj látky je velmi drahý, jen testování na lidech stojí desítky milionů. Češi se proto musí spojit se zahraničními partnery, kteří výzkum pomohou financovat a pak uvedou vakcínu na trh.

Do doby, než se podaří vakcínu dokončit, by se měli návštěvníci lesa spolehnout hlavně na repelenty a dostatečné oblečení. Na nákazu je pak upozorní především velká červená skvrna s bílým středem, která se objeví na místě, odkud odstranili klíště. Pokud se nemoc odhalí včas, lze ji účinně léčit antibiotiky. V případě, že se léčba podcení, hrozí zánět mozkových blan či ochrnutí.

,