Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští vědci testují lék proti rakovině

  23:33aktualizováno  23:33
Čeští vědci dokončují originální lék proti rakovině, od něhož si slibují záchranu dosud beznadějně nemocných pacientů a rovněž miliardy dolarů zisku z jeho prodeje či z licenčních poplatků do pokladen Akademie věd, farmaceutické firmy Zentiva i do státní kasy.

Ředitelka Mikrobiologického ústavu Blanka Říhová opatrně připouští, že nadějné testy nového preparátu na zvířatech přiměly Zentivu k uvolnění značných částek na dokončení vývoje unikátního léku.

Nyní přijdou klinické testy nové generace protinádorového léčiva, při němž si vědci ověří všechny další vlastnosti preparátu. Měl by být velmi šetrný k pacientům, zejména k jejich imunitnímu systému.

"Náš nový lék se dá srovnat s pošťákem, který donese lék až k nádoru, a teprve až když je zásilka doručena, adresát - nádor - obálku převezme a je léčen. Říkám to velmi zjednodušeně," vysvětluje profesorka Říhová. Pokud

budou klinické testy úspěšné, může se český unikát v léčbě rakoviny objevit na trhu do několika let. Na podobných preparátech pracují i Američané, Japonci či Britové. I jejich bádání však využívá principu českého objevu.

Stejné ambice má objev vědců z Ústavu experimentální medicíny. "Využíváme léčivých schopností kmenových buněk, které vpravujeme ochrnutým lidem do poškozené míchy. I malé zlepšení jejich hybnosti jim zkvalitňuje život. Naším cílem ale je, aby vstali z vozíčku," říká šéfka ústavu Eva Syková.

I guru světových objevů, chemik Antonín Holý, má nové trumfy - velmi účinné protivirové látky, jež by mohly léčit smrtelné choroby.

Jak čeští vědci objevují nové léky
S úmorným během na desetileté "tratě" lze srovnat cestu léku k pacientovi. Mnozí lidé se tak "svého preparátu" nedočkají. Jiným smrtelně nemocným dává naopak práce českých vědců naději, že budou vyléčeni.

Když mluví chemik Antonín Holý o svých úspěších v medicíně, vždy zdůrazňuje: "Jde o výsledky několika desetiletí tvrdé práce. Na nic jsem nepřišel náhlým vnuknutím."

A v tvrdé práci osmašedesátiletý profesor pokračuje. Ve své laboratoři právě zkoumá nové protivirové preparáty, z nichž by se mohly časem stát další nové léky.

"Zatím se zdá, že jde o mimořádně účinné látky, které by mohly úspěšně hojit i dosud jen těžko léčitelné smrtelné choroby. Například černé neštovice, ale i tak úporně životaschopnou maličkost, jako jsou bradavice," řekl vědec MF DNES na Akademickém sněmu Akademie věd ČR.

Kmenové buňky (možná) pomáhají srdci i míše
S vyčerpávajícím během na dlouhé tratě srovnává objevné léčebné postupy i profesor Michael Aschermann, byť s ojedinělou léčbou poškozených srdcí po infarktu myokardu začal teprve před rokem. "Zásadní výsledky očekávám až tak za pět let," odhaduje kardiolog.

Jedinečnost postupu profesorova týmu tkví v tom, že vpravuje kmenové buňky (získávají se například z embryí či kostní dřeně) do mrtvé tkáně jizvy srdce, jež bylo poškozeno infarktem. "Kmenové buňky vytvářejí v odumřelé tkáni srdce nové cévy a tím do něj vracejí život," vysvětluje profesor.

Ve světě se podobnou metodou léčí asi sto padesát pacientů. Čtyřiatřicet pak v Česku. Aschermann chce skupinu svých pacientů rozšířit na dvě stovky, aby se přiblížil vysněnému cíli: infarktem poškozená srdce "generálkovat" takřka do původní kondice. "Srdíčku prostě vrátit funkci výkonné pumpičky."

Na schopnost kmenových buněk vracet do pochroumaného těla život věří i ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Vyhýbá se sice slůvku "zázračný", nastiňuje nicméně, že kmenové buňky by mohly v budoucnu "rekonstruovat" nejen poškozená srdce, ale i míchu ochrnutých lidí, léčit Parkinsonovu i Alzheimerovu chorobu či roztroušenou sklerózu.

I profesorka Syková nicméně upozorňuje, že jakkoliv její ústav drží krok se světovou špičkou, týmy jeho vědců jsou ve výzkumu možností kmenových buněk vlastně na takřka na startu.

"Dvacet ochrnutých pacientů s poškozenou míchou vracíme do života v motolské nemocnici. Pokud máme být ale i dál opravdu dobří, nepůjde to bez speciálních biolaboratoří. Tedy i investorů, kteří je zaplatí."

Někdy však nejsou miliony potřeba. Například ojedinělou léčbou je sázka na larvy červů, které Jaroslavu Lundákovi zachránily nohu. "Příroda nabízí leckdy léčbu účinnější než nejmodernější vědecké postupy," vysvětluje Petr Vařejka z Aschermannovy kliniky.

Chemik Antonín Holý si jde pro cenu Praemium Bohemiae (4. prosince 2004)

Autoři:



Nejčtenější

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Chvilka klidu je pro maminku čtyřčat opravdu vzácná.

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo jednoho má tříletý Vojta hned tři sestry a...

Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....



Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Pětkrát o očekávání: Submisivní muž ženě neimponuje, říká psycholožka

Ilustrační snímek

„Bez ohledu na proměnu společnosti a generační rozdíly očekává stále žena většinou muže, který bude vůdčí osobností,...

Další z rubriky

Jak se vyznat v informacích na obalech. Méně je někdy více

Ilustrační fotografie

Jestli se jen trochu zajímáte o zdravou výživu, asi víte, že už při nákupu potravin byste měli pozorně číst etikety....

Má tři autistické děti a sama onemocněla. Pomozte a přijďte na Jarmark

Paní Blanka žije s postiženými dvojčaty v nájemním bytě na okraji Liberce.

Mnohé rodiny s obtížemi zvládají péči o jedno postižené dítě. Paní Blanka má tři syny a všichni jsou autisté. Dva z...

Trápí vás bolesti v “esíčku”? Nejúčinnější prevencí je cvičení

Ilustrační fotografie

Bolesti bederní páteře trápí stále více lidí. Na vině může být špatné držení těla, nevhodný pohyb, ale také úraz....

Vhodná alternativa mateřského mléka existuje!
Vhodná alternativa mateřského mléka existuje!

To, že je kojení přínosné pro dítě i pro matku, a to jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska, je všeobecně známé. Kojení dětí je proto doporučováno až do šesti měsíců jejich věku. Bohužel však méně něž 17 % žen ve Velké Británii dokáže po celou tuto dobu pouze kojit, aniž by muselo dítě přikrmovat. A právě v těchto situacích je nutné najít adekvátní alternativu.



Najdete na iDNES.cz