Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeští vědci testují lék proti rakovině

  23:33aktualizováno  23:33
Čeští vědci dokončují originální lék proti rakovině, od něhož si slibují záchranu dosud beznadějně nemocných pacientů a rovněž miliardy dolarů zisku z jeho prodeje či z licenčních poplatků do pokladen Akademie věd, farmaceutické firmy Zentiva i do státní kasy.

Ředitelka Mikrobiologického ústavu Blanka Říhová opatrně připouští, že nadějné testy nového preparátu na zvířatech přiměly Zentivu k uvolnění značných částek na dokončení vývoje unikátního léku.

Nyní přijdou klinické testy nové generace protinádorového léčiva, při němž si vědci ověří všechny další vlastnosti preparátu. Měl by být velmi šetrný k pacientům, zejména k jejich imunitnímu systému.

"Náš nový lék se dá srovnat s pošťákem, který donese lék až k nádoru, a teprve až když je zásilka doručena, adresát - nádor - obálku převezme a je léčen. Říkám to velmi zjednodušeně," vysvětluje profesorka Říhová. Pokud

budou klinické testy úspěšné, může se český unikát v léčbě rakoviny objevit na trhu do několika let. Na podobných preparátech pracují i Američané, Japonci či Britové. I jejich bádání však využívá principu českého objevu.

Stejné ambice má objev vědců z Ústavu experimentální medicíny. "Využíváme léčivých schopností kmenových buněk, které vpravujeme ochrnutým lidem do poškozené míchy. I malé zlepšení jejich hybnosti jim zkvalitňuje život. Naším cílem ale je, aby vstali z vozíčku," říká šéfka ústavu Eva Syková.

I guru světových objevů, chemik Antonín Holý, má nové trumfy - velmi účinné protivirové látky, jež by mohly léčit smrtelné choroby.

Jak čeští vědci objevují nové léky
S úmorným během na desetileté "tratě" lze srovnat cestu léku k pacientovi. Mnozí lidé se tak "svého preparátu" nedočkají. Jiným smrtelně nemocným dává naopak práce českých vědců naději, že budou vyléčeni.

Když mluví chemik Antonín Holý o svých úspěších v medicíně, vždy zdůrazňuje: "Jde o výsledky několika desetiletí tvrdé práce. Na nic jsem nepřišel náhlým vnuknutím."

A v tvrdé práci osmašedesátiletý profesor pokračuje. Ve své laboratoři právě zkoumá nové protivirové preparáty, z nichž by se mohly časem stát další nové léky.

"Zatím se zdá, že jde o mimořádně účinné látky, které by mohly úspěšně hojit i dosud jen těžko léčitelné smrtelné choroby. Například černé neštovice, ale i tak úporně životaschopnou maličkost, jako jsou bradavice," řekl vědec MF DNES na Akademickém sněmu Akademie věd ČR.

Kmenové buňky (možná) pomáhají srdci i míše
S vyčerpávajícím během na dlouhé tratě srovnává objevné léčebné postupy i profesor Michael Aschermann, byť s ojedinělou léčbou poškozených srdcí po infarktu myokardu začal teprve před rokem. "Zásadní výsledky očekávám až tak za pět let," odhaduje kardiolog.

Jedinečnost postupu profesorova týmu tkví v tom, že vpravuje kmenové buňky (získávají se například z embryí či kostní dřeně) do mrtvé tkáně jizvy srdce, jež bylo poškozeno infarktem. "Kmenové buňky vytvářejí v odumřelé tkáni srdce nové cévy a tím do něj vracejí život," vysvětluje profesor.

Ve světě se podobnou metodou léčí asi sto padesát pacientů. Čtyřiatřicet pak v Česku. Aschermann chce skupinu svých pacientů rozšířit na dvě stovky, aby se přiblížil vysněnému cíli: infarktem poškozená srdce "generálkovat" takřka do původní kondice. "Srdíčku prostě vrátit funkci výkonné pumpičky."

Na schopnost kmenových buněk vracet do pochroumaného těla život věří i ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Vyhýbá se sice slůvku "zázračný", nastiňuje nicméně, že kmenové buňky by mohly v budoucnu "rekonstruovat" nejen poškozená srdce, ale i míchu ochrnutých lidí, léčit Parkinsonovu i Alzheimerovu chorobu či roztroušenou sklerózu.

I profesorka Syková nicméně upozorňuje, že jakkoliv její ústav drží krok se světovou špičkou, týmy jeho vědců jsou ve výzkumu možností kmenových buněk vlastně na takřka na startu.

"Dvacet ochrnutých pacientů s poškozenou míchou vracíme do života v motolské nemocnici. Pokud máme být ale i dál opravdu dobří, nepůjde to bez speciálních biolaboratoří. Tedy i investorů, kteří je zaplatí."

Někdy však nejsou miliony potřeba. Například ojedinělou léčbou je sázka na larvy červů, které Jaroslavu Lundákovi zachránily nohu. "Příroda nabízí leckdy léčbu účinnější než nejmodernější vědecké postupy," vysvětluje Petr Vařejka z Aschermannovy kliniky.

Chemik Antonín Holý si jde pro cenu Praemium Bohemiae (4. prosince 2004)

Autoři:



Nejčtenější

Rodina přišla o dům, synům hrozí dětský domov. Pomozme jim

Štěrbovi se svými čtyřmi syny

Adam (11) chce být farmářem, i když od naší návštěvy už možná raději filmařem. Když jsme u nich ve starém řadovém domku...

Jsi koště. Ty zase liberecká nula. Janu ve Výměně musel zachránit štáb

Výměna manželek: Napadení a zásah štábu!

Roman (46) je koště, alias budižkničemu, a Jana (32) zas liberecká nula, zaznělo tentokrát v televizní Výměně manželek....



Zbavila se nevzhledného nosu a je konečně šťastná. Už nemusí nosit ofinu

Fotky z profilu pro Báru nejsou žádný problém. Pomohla jí plastická operace.

Velký nos byl pro Báru po mnoho let symbolem utrpení. Až operace jí pomohla začít nový život a získat nikdy nepoznané...

V mužském těle byla nešťastná, dnes má krásná Erin ňadra i lásku

Poprvé poznala Jareda ještě jako Aaron. Dnes s ním Erin prožívá lásku svého...

Narodila se jako chlapec jménem Aaron, ale už od tří let věděla, že do klučičího těla nepatří. Před dvěma lety se...

Trpěla anorexií: Věděla jsem, že umírám, ale nedokázala jsem jíst

Michala Jendruchová v Rozstřelu

Anorexie, bulimie, ale i ortorexie jsou závažná psychiatrická onemocnění, která postihují stále více lidí a dokonce i...

Další z rubriky

Trpěla anorexií: Věděla jsem, že umírám, ale nedokázala jsem jíst

Michala Jendruchová v Rozstřelu

Anorexie, bulimie, ale i ortorexie jsou závažná psychiatrická onemocnění, která postihují stále více lidí a dokonce i...

Chození naboso se hodí jen pro 15 procent lidí. Jste mezi nimi?

Ilustrační fotografie

V poslední době je v módě vracet se k přírodě v mnoha oblastech - a nevyhnulo se to ani obouvání. Řada lidí přísahá na...

Kokrhání, zvracení. Černého kašle opět přibývá, může i zabíjet

Ilustrační fotografie

Namísto desítek případů ročně jsou jich v posledních letech stovky až tisíce. Černý kašel byl pokládán takřka za...

Jak na plnější rty? Naučte se je vystínovat

Jak na plnější rty? Naučte se je vystínovat

Arome.cz Přetřít rtěnkou a hotovo? Kdepak, jen se nebojte věnovat líčení svých rtů pár minut navrch a použijte k tomu víc než jen...

Najdete na iDNES.cz