Podobné transplantační místo se dá najít už jen ve Francii. Proslavilo se tím, že jeho lékaři transplantovali obličej ženě, které pes vykousal tvář, rty i nos. - více zde
"Třetí klinika je v Číně, ale vzhledem k tomu, že tamní lékaři nezveřejnili bližší údaje k operacím, těžko říct, jak jsou úspěšní," říká Pomahač.
Je mu šestatřicet let, ale už složil všechny specializační lékařské zkoušky v Americe až po ty nejvyšší. Takové mety dosáhl zřejmě jako jediný Čech. Chirurg navíc pracuje na prestižní klinice, jejímuž popáleninovému oddělení bude od podzimu šéfovat.
Klinika, kde poprvé transplantovali ledvinu
Bostonský Brigham and Women’s Hospital patří řadu let mezi deset nejlepších nemocnic v USA. Léčí se tu pacienti z celého světa: pro ty bohaté tu mají patro s luxusní výbavou, jako jsou mahagonové podlahy či obrazy zakrývající vstupy do zdí pro odsávání a kyslík.
Právě tato klinika před padesáti lety udělala vůbec první transplantaci ledviny na světě. I to je důvod, proč byli zdejší lékaři nakloněni myšlence, že se pustí do náročných přenosů obličeje.
"Řešil jsem řadu komplikovaných rekonstrukcí obličeje, hlavně jeho střední části, jako jsou rty či nos. A to si člověk uvědomí, že jsou možnosti lékaře omezené. Třeba rty jsou v podstatě nenahraditelné, pokud pacientovi chybí úplně," popisuje Pomahač.
Tak začal diskutovat s týmem lékařů, kteří se specializují na přijetí cizí tkáně. A vzít obličej zemřelého dárce nebo jeho části a přenést je na pacienta s tváří znetvořenou po nemoci (třeba rakovině) nebo po autonehodě, začalo vypadat jako dobré řešení.
Výsledkem je, že po roce sepisování protokolů a schvalovacích procedur, které byly nezbytné pro tak experimentální medicínu, vznikl tento specializovaný tým, který vede Čech. Respektive dva týmy.
"Jeden, složený z mikrochirurgů, musí být připraven vyrazit k dárci a druhý bude na klinice čekat na tkáň," popisuje lékař. "Teď začínáme hledat pacienty," dodává.
Změna obličeje jen ze zdravotních důvodů
Zatím to ovšem budou jen lidé, kteří už nějakou transplantací orgánu prošli. "Jde o to, že jde o velký zásah do těla a tito lidé musí brát až do smrti léky, které pomáhají tělu přijmout cizí tkáň. Ty nejsou bez rizika - zvýší třeba pravděpodobnost vzniku rakoviny pro některé druhy nádorů až dvěstěpadesátkrát," vysvětluje lékař, proč zatím klinika bude pro transplantace obličeje odmítat ostatní pacienty.
Provést transplantaci někoho jen proto, že se mu jeho tvář nelíbí nebo se chce změnit, nepůjde už vůbec, a to z etických důvodů.
Největší problém, který teď bostonská klinika řeší, jsou však dárci. "Bude jich velice málo. Orgánová banka říká, že jsou jen dva nebo tři ročně. V Americe totiž lidé musí souhlasit s tím, že se po smrti stanou dárci orgánů, a konkrétně řeknou i kterých. Lidé už dnes nemají problém souhlasit s tím, že darují srdce po smrti. Ale obličej, ten si chtějí ponechat," říká lékař.
Potenciálních zájemců je proto mnohem víc. "Odhaduji, že v registru, který právě budujeme, bude tak patnáct dvacet pacientů, kteří budou čekat na toho jednoho dárce," říká.
Pacient však nejdřív bude muset projít "prověrkou", kterou má klinika připravenou, a splnit daná kritéria. Součástí je třeba i psychologické vyšetření, protože jde o vážný zásah do identity člověka - smířit se s cizí tváří není jednoduché.
Podle odhadů Bohdana Pomahače by klinika prvního pacienta mohla operovat už během půl roku.
