Řekla předsedkyně odborné pediatrické společnosti Hana Cabrnochová.
V Česku je očkováno přes 95 procent lidí. "Je potvrzeno, že od 94 procent již existuje kolektivní ochrana. Pokud se objeví infekce, nedokáže se šířit," uvedla Cabrnochová.
Jako dětská lékařka působí v komisi na ministerstvu zdravotnictví, která dává doporučení k systému očkování v Česku a zavádění nových typů vakcín.
Podle platného očkovacího kalendáře jsou nyní děti očkovány již v porodnici proti TBC, kolem třetího měsíce věku se zahajuje očkování proti dávivému kašli, tetanu, záškrtu, hemofilovým nákazám, žloutence B a obrně.
Od 16. měsíce se začíná očkovat proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím. Očkování má být hotové do tří let věku, než jde dítě do školky mezi další děti. Nejnověji se uvažuje o vakcinaci dívek proti rakovině děložního čípku. - více zde
I přes očkování se občas objeví místní epidemie příušnic. Podle Cabrnochové může být příčinou selhání vakcíny. Na rozdíl od ostatních vakcín, které lze skladovat v lednici, musí být látka proti příušnicím v mrazicích boxech.
Proti příušnicím se v Česku očkuje od osmdesátých let, lidé dříve narození očkováni nejsou. "Teoreticky by mohl dospělý onemocnět, ale v době, kdy se neočkovalo, byl výskyt příušnic vysoký a lidé získali kontaktem s nemocí v populaci protilátky," vysvětlila lékařka.
Problémem by se podle ní mohl stát také černý kašel. Dětem vydrží protilátky zhruba pět let, vyšší výskyt nemoci je zaznamenán kolem devátého roku věku.
"V návrhu vyhlášky o očkování se uvažuje o další dávce v tomto věku. Od větších dětí se mohou v rodině nakazit miminka, která tato nemoc ohrožuje na životě," uvedla Cabrnochová.
Další změnou by mohlo být očkování proti pneumokokům, odborníci je doporučují dětem s poruchou imunity a opakovanými záněty středního ucha. "V USA plošně očkovali děti a zjistili, že tím chrání v jejich rodinách i dospělé, kteří by se od nich jinak nakazili," popsala.
Ve své ordinaci se Cabrnochová nesetkala s tím, že by rodiče odmítli nechat dítě očkovat. Nanejvýš jim prý vadí, že je očkování povinné, ale jeho smysl nezpochybňují.
V zemích, kde povinné není, je to podle Cabrnochové zajištěno tak, že rodiče, kteří dítě nedají očkovat, nedostanou sociální dávky nebo dítě nemůže do kolektivního zařízení, na které stát přispívá.
V Česku se objevily i hlasy, že je zbytečné očkovat proti žloutence B miminka a stačí jedna dávka před nástupem puberty. Cabrnochová je jiného názoru.
Malé dítě se může škrábnout o pohozenou jehlu na písku. Pokud onemocní žloutenkou B do jednoho roku věku, má až devadesátiprocentní pravděpodobnost rakoviny jater. Miminka matek s hepatitidou B jsou očkována proti této nemoci už v porodnici.
