Obyvatele Česka znejišťuje především budoucí odchod do penze, protože nevědí, s jakou výší důchodu mohou počítat. Starosti jim dělá také hrozba nezaměstnanosti a dostupnost zdravotní péče. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Eurobarometr.
"Velmi šťastná" je podle průzkumu, v němž odpovídalo přes 26.000 lidí, téměř polovina Dánů a Irů, celkově pak čtvrtina obyvatel unie. Šťastné období ale zažívá jen 16 procent Čechů a deset procent Slováků.
Nejméně důležitá je politika
A podle čeho Evropané hodnotí, zda jsou, nebo nejsou šťastní? Pro pocity štěstí a spokojenosti je pro Evropany důležité hlavně zdraví, rodina a přátelé. Nejméně podstatná je naopak politika, kterou za důležitou nepovažuje skoro polovina lidí.
Občany Česka podle průzkumu politika ovlivňuje ještě méně - důležitá je jen podle čtvrtiny oslovených.
Evropané příliš nedůvěřují ani politickým institucím a Češi v tomto ohledu patří vůbec k největším skeptikům. Tři čtvrtiny z nich totiž uvedly, že nedůvěřují žádné instituci.
Zdrojem největší nejistoty je pro dnešní obyvatele EU hrozba nezaměstnanosti, stoupající životní náklady a budoucí život na penzi.
Asi třetině Čechů dělá vrásky na čele dostupnost zdravotní péče a také výše důchodu, naopak je téměř neznepokojuje třeba ekonomický růst nebo péče o stárnoucí a hendikepované občany.
Jen třetina lidí věří v lepší budoucnost
Co se týče budoucnosti, převládá v Evropě mírný optimismus: třetina lidí počítá s tím, že směr jejich života v příštím roce nabere pozitivní obrat.
Ale i tady existují výjimky - nejčerněji vidí budoucnost v osobním životě, v práci i v ekonomické situaci Maďaři, Češi mají spíš tendenci věřit, že jejich život nebude v brzké budoucnosti ani lepší, ani horší.
Výhledy do vzdálenější budoucnosti jsou poněkud méně "růžové": jen 17 procent obyvatel EU si totiž myslí, že jejich děti budou mít jednodušší život než oni sami.ˇ
Nespokojenost jako životní úděl
Jak se zdá, věčná nespokojenost k Čechům patří. "Češi často rádi reagují nespokojeně, pesimisticky. Do určité míry je to po staletí utvářená emotivní reaktibilita," vysvětluje psycholog Jan Cimický.
Lepší životní úroveň však s naší spokojeností prý nesouvisí. "Už Masaryk upozorňoval, že v naší geografické oblasti je více sebevražd. Jako Slované máme tendenci k vnitřní melancholii, rozervanosti, nespokojenosti a neustále podhodnocujeme sami sebe i naše pocity," dodává Cimický.
