Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Češi čím dál víc plýtvají léky

  1:00aktualizováno  1:00
Když se začne hovořit o výdajích za léky, létají miliardy. A to i v případě léků, které si pacienti sice vyzvednou, ale nikdy je nevyužívají. Třeba proto, že to považují za zbytečné nebo mají léků hodně od více lékařů.

Možná dvě, ale možná také šest miliard ročně. Tak velká může být suma, která zmizí v nenávratu poté, co lidé nevyužívají předepsané léky.

Zároveň si tak zahrávají se svým zdravím.

"Protože Česká republika patří k zemím s největší spotřebou léků, je vysoce pravděpodobné, že i množství nevyužitých léků je vysoké," říká Josef Suchopár, zabývající se lékovou politikou.

Podle něho může jít o pět procent všech léků, což je asi 2,6 miliardy korun ročně. Celkem se v zemi ročně spotřebují léky zhruba za více než 50 miliard korun.

Až třicet procent
Některé údaje jdou s odhadem ještě výše: "Odhady se pohybují v řádech miliard korun, některé zahraniční zkušenosti hovoří až o třiceti procentech z předepsaných léků," uvádí mluvčí Všeobecné zdravotní  pojišťovny Jiří Suttner. Nejvyšší odhady hovoří až o čtyřiceti procentech.

Jen loni vydala největší zdravotní pojišťovna za léky 22 miliard korun, třicet procent z toho činí téměř sedm miliard korun. Je však pravděpodobné, že lidé nedoužívají spíše levnější léky než ty vysoce specializované. Do lékáren přitom zatím léky vrací jen malá část lidí.

Na druhou stranu náklady na léky stále stoupají, což lze přičíst na vrub i tomu, že se objevují modernější a účinnější přípravky. Například loni stouply výdaje na léky u VZP o 6,3 procenta. "Je však spravedlivé říci, že ve srovnání s ostatními výdaji, jako jsou platy zdravotníků či platby nemocnicím, stoupaly nejpomaleji," podotkl Pavol Mazan z Mezinárodní asociace farmaceutických firem.

Kudy z toho ven?
Nabízí se otázka, zda by nepomohlo, kdyby se léky prodávaly jen v tom množství, kolik lidé skutečně potřebují - tedy dejme tomu jen 15 pilulek ze 40, které jsou v balení.

"To není dobrá cesta, protože pak by nebyla záruka, že je lék v pořádku," soudí farmaceut Suchopár. Podle šéfa lékárnické komory Chudoby by to mimo jiné vedlo k ještě většímu chaosu a paradoxně by to bylo dražší, protože by to byla práce navíc.

Chování některých pacientů by však mohla ovlivnit forma léků. Řeč je třeba o antibiotikách nebo lécích na psychická onemocnění. "Například u antibiotik se ukázalo, že přípravky, které se užívají jednou za 24 hodin, užívá dobře 90 procent pacientů, kdežto ty, co se berou každých osm hodin, jen 69 procent," vyčíslil Josef Suchopár.

Nezáleží však jen na formě léků, ale na tom, jak se chovají pacienti. "Český pacient odchází od lékaře s receptem v ruce. Jinak mají někteří pacienti pocit, že nebyli správně léčeni," konstatoval Jiří Suttner. Podle něj proto pojišťovny usilují o to, aby lékaři ordinovali jak metodu léčby, tak zdravý životní styl nebo třeba dostatek pohybu namísto léků na bolest zad.

Lékárnická komora navíc prosazuje, aby lékárny vedly klientům lékovou historii, z níž by bylo zřejmé, co jim kdo předepsal, a lékárník by je tak mohl upozornit, že něčeho užívají moc či že to případně s něčím nevhodně kombinují.

Pacienti často nejsou dostatečně zodpovědní

Ne každá léčba vede k uzdravení, navzdory snaze lékaře a tomu, že existují vhodné léky. Nedaří se třeba proto, že pacient léky vysadí.

"U lidí s psychickými potížemi nedodržuje pokyny lékaře až polovina lidí," říká psychiatr Martin Jarolímek z pražského sanatoria Nad Ondřejovem.

Proč tolik lidí neužívá léky, které jim lékaři předepsali?

Pacienti obecně dost často nejsou při léčbě zodpovědní a rady lékaře neberou moc vážně. U lidí psychicky nemocných je to až polovina. Někteří si léky ani nevyzvednou, jiní je užívají nahodile, což u léků třeba na schizofrenii nebo depresi nemá smysl. Ovšem když takový člověk lék vysadí, jeho účinek nějakou dobu trvá a on má pocit, že to zvládá.

Jaké důvody vedou pacienty k tomu, že s léčbou skončí, aniž to proberou s lékařem?

Faktorů je více, v případě mých klientů bývají tím hlavním důvodem vedlejší účinky léků, které je všelijak obtěžují. Psychicky nemocní lidé přestávají léky brát i proto, že si často svou nemoc neuvědomují a odmítají si ji připustit. V případě schizofreniků se přidává i fakt, že jim vnitřní hlas někdy vyloženě nakazuje s léčbou skončit. Přitom bez léků se jim nemoc s velkou pravděpodobností vrátí.

Co může změnit chování nemocných, aby při léčbě lépe spolupracovali?

Ovlivnit je může třeba rodina, která dohlédne na to, aby léčbu dodržovali. Nebo léky s menšími vedlejšími účinky či ty, které se podávají podstatně méně často. Jejich velkou nevýhodou je cena, a proto se pojišťovny brání je proplácet, ačkoli nakonec může být léčba třeba levnější než opakovaná hospitalizace.

Autoři:






Nejčtenější

Ilustrační snímek
Naše pocity se promítají na našem zdraví, říká psycholožka Janáčková

Veselá mysl - půl zdraví. Platí to ovšem i naopak. Splíny a smutek na nás působí také. Emoce prostě mají na náš organismus větší vliv, než jsme si ochotni...  celý článek

Christina Applegateová (Los Angeles, 27. července 2015)
Preventivně jsem si nechala odstranit vaječníky, přiznala Applegateová

Před devíti lety Christině Applegateové (45) diagnostikovali rakovinu prsu a herečka podstoupila oboustrannou mastektomii. Nyní prozradila, že nedávno si...  celý článek

Muži tanga milují, ženy jim příliš nefandí. Důvodem je to, že nejsou úplně...
Tanga přestala být sexy. Ženy dávají přednost rafinovanějším střihům

Už žádný diskomfort a „ypsilon“ vykukující zpod lemu džín. Místo toho pohodlí a elegance. Šňůrková tanga nahradily střihy, jenž zadek alespoň trochu zahalují....  celý článek

Maďarský guláš z vepřového masa
Guláš nejen předvolební. Dejte si klasiku z hovězího či vepřového masa

Za několik dnů tu máme volby a s tímto obdobím býval už za dob Rakouska-Uherska spjatý zvyk podávat voličům předvolební guláš uvařený nebo aspoň podávaný...  celý článek

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Meditace umí zmírnit deprese, předcházet infarktu i posílit imunitu

Prastará technika pořád funguje a vědci objevují nové a nové důvody, proč nám vlastně meditace prospívá. Nejen že redukuje stres a zlepšuje náladu, prospívá...  celý článek

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.