Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čeká nás doba umělého rozmnožování?

  1:00aktualizováno  1:00
Nedávno ohromila svět zpráva, že sedmašedesátiletá Rumunka donosila a porodila zdravé dítě. Pro dnešní moderní medicínu, jak vidno, nic nemožného. Jaké ještě umí věci? A máme nad nimi žasnout, nebo se bát?
Holčička 67leté Rumunky

Holčička 67leté Rumunky - Sedmašedesátiletá Rumunka Adriana Iliescuová se stala nejstarší matkou na světě, když se jí v bukurešťské nemocnici narodila dcera Eliza Maria (16.ledna 2005). | foto: ČTK

Lékaři varují ženy: neodkládejte mateřství

Ta žena, rumunská profesorka v důchodu, prostě podstoupila masivní hormonální léčbu, která nahradila činnost jejích již devět let nefunkčních vaječníků.

A pak jí lékaři implantovali do dělohy tři darovaná vajíčka, oplodněná ve zkumavce darovanými spermiemi. Po 33 týdnech porodila Adriana Iliescuová císařským řezem dceru. - více zde

Šokující je dnes na celém příběhu už jen věk matky, jinak jde o běžný postup klinik asistované reprodukce. Ale právě stáří matky vzbudilo takový rozruch ve světě. A tolik otázek.

Případ 1: věk matky
"Matka v 67 letech je pro veřejnost šokující informací," soudí primář centra asistované reprodukce ISCARE v Praze Milan Mrázek.

"V různých státech existují právní normy nebo alespoň doporučení, jak asistovanou reprodukci provádět, a věková hranice pro početí. V České republice je horní hranicí pro početí z darovaných vajíček 48 let."

"Myslím si, že tato hranice by se zatím neměla měnit, protože se lidé nedožívají dramaticky vyššího věku a nemění se produktivní období života. Věk 48 let jistě není hranicí pro to, aby žena úspěšně těhotenství podstoupila, ale je zvolena s ohledem na dítě, které by se mělo dožít dospělosti za života své matky."

"Hranice 48 let je u nás zatím pouze doporučením odborné společnosti, počítá se s ní však i v připravovaném zákoně," říká i vedoucí lékař sanatoria Pronatal Tonko Mardešić.

"Což je velmi moudré," dodává i přednosta Ústavu pro histologii a embryologii 1. lékařské fakulty UK Petr Hach. "Pro kvalitní oboustranné prožití vztahu mezi dítětem a matkou je nutný určitý věkový rozdíl. Je-li větší, mohou nastat velmi závažné krizové situace."

A zmiňuje nejen malou pravděpodobnost, že se matka, která v 66 letech otěhotněla, dožije konce povinné školní docházky svého dítěte, ale třeba i prostý nedostatek trpělivosti a tolerance v době, kdy děti nejvíce "zlobí".

Kromě toho za velmi škodlivé považuje docent Hach i násilné "omlazování" ženského organismu pomocí masivních hormonových úprav. "Každý rozumný a kriticky uvažující lékař by měl před ním varovat, a pokud má svědomí a odpovědnost před pacienty, neměl by se k němu propůjčit," dodává.

Případ 2: dítě po rakovině
Důchodkyně matkou, to není jediný výdobytek vědy, který v poslední době ohromil svět. Přednedávnem oznámili belgičtí lékaři, že se 32leté ženě narodilo dítě ze zmrazené tkáně vaječníku. Lékaři ji ženě odebrali před léčbou rakoviny.

Sedm let poté uzdravená žena oznámila lékařům přání mít dítě. Lékaři rozmrazili a transplantovali tkáň do ženina těla, pod jeden z vaječníků zničených ozařováním. Pět měsíců nato se začala v transplantované tkáni tvořit a zrát vajíčka, Belgičanka Ouarda Touiratová začala menstruovat, za měsíc byla těhotná a na podzim loňského roku porodila zdravou čtyřkilovou holčičku.

"V poslední době je u některých druhů rakoviny vysoké procento úspěšně vyléčených pacientů, a tak je dalším logickým krokem i další péče o jejich zdraví," říká k tomu Milan Mrázek z ISCARE. "U žen, které ještě nemají děti, to znamená zejména vyřešení otázky budoucí fertility."

U mužů (nikoli u malých chlapců) je před chemoterapií velice jednoduché zárodečné buňky (spermie) získat, zmrazit a po vyléčení rozmrazené spermie použít pro mimotělní oplodnění. U nedospělých chlapců se zase zkouší postup, při kterém se odebere část tkáně z varlat a zmrazí pro pozdější použití.

Jak? "Jednou cestou by mohla být zpětná reimplantace do varlat, teoreticky je možné tuto tkáň implantovat imunodeficientním zvířatům, u kterých by se po hormonální léčbě v přihojené tkáni vytvořily spermie použitelné pro mimotělní oplodnění," vysvětluje Milan Mrázek.

Ženy to mají horší. "Musí nejdříve podstoupit hormonální léčbu a odběr vajíček jako při mimotělním oplodnění. Vajíčka sice zmrazit lze, ale úspěšnost těhotenství z nich je velice nízká. Některé státy to ani neumožňují.

Nejefektivnější cestou je pak podle Mrázka umělé oplodnění, při němž se zamrazí vajíčka po oplození ve vývojovém stadiu tzv. prvojader. "Po přenosu rozmrazených embryí je úspěšnost těhotenství až 30 procent," dodává.

Na tuto proceduru však nemusí být dost času - kvůli neúnosnému oddálení potřebné chemoterapie. Právě proto se začal ve světě zkoušet postup zmrazení a zpětné transplantace tkáně vaječníků. Nejprve na zvířatech a pak poprvé úspěšně i na člověku.

"Tento postup je pro onkologické pacientky určitou šancí mít své biologicky vlastní dítě, i když zatím s limitovanou úspěšností," vysvětluje smysl postupu Milan Mrázek.

Případ 3: umělá děloha
Uvedené metody leckomu mohou připadat jako sci-fi. A přibývají další. Britští výzkumníci nedávno donutili ženské vajíčko, aby se dělilo a vyvíjelo jako oplodněné, byť mužskou spermii "nevidělo" ani zdálky. Do vajíčka totiž přidali enzym, který normálně tvoří spermie...

"Budoucnost přinese ještě nová a velká překvapení," soudí gynekolog, porodník a genetik Pavel Calda z gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK. "Věřím, že to nebude trvat dlouho a vznikne umělá děloha. Ta umožní, aby embryo a posléze plod vyrostl zcela mimo tělo matky."

Americkým vědcům se již skutečně podařilo v laboratoři z tělních buněk vytvořit umělou dělohu a lidská embrya se v ní zahnízdila - po několika dnech však byl pokus v souladu s platnými regulemi pro metody asistované reprodukce ukončen.

Vědci z Cornellovy univerzity věří, že umělou dělohu vytvoří během několika let - poprvé tak budou moci mít dítě i ženy s poškozenou dělohou. "To bude další fáze reprodukční revoluce," soudí Pavel Calda, "a možná si ani nedovedeme představit, jaké důsledky sociální, kulturní a ekonomické bude mít. Protože jsem založením liberál, nevěřím však v omezení kladená pokroku, hlavně ne formou zákonů."

Proti přírodě
"Je jisté, že lékařská věda umožní v budoucnu další kroky, které se budou zdát mnoha lidem jako proti přírodě," je přesvědčen i Milan Mrázek.

"Možná, že se posune i věková hranice žen, které budou rodit děti, protože si třeba nechají zmrazit část vaječníků nebo embrya a pro dítě se rozhodnou třeba až v šedesáti. Kde jsou hranice lidských možností a schopností? Určitě vysoko a není snadné je přesně určit," dodává.

Tonko Mardešić soudí, že se stále častěji nepochybně budeme setkávat s případy, kdy moderní léčebné postupy budou nabízet řešení problému. "Ale společnost musí rozhodnout, zda právě o tato řešení má zájem," dodává.

"Vždy se totiž najdou jednotlivci, kteří ať v zájmu osobní slávy či z přesvědčení budou aplikovat jakékoliv postupy bez ohledu na možné následky či komplikace (jistě si všichni pamatují na vyjádření některých, byť ojedinělých odborníků o jejich snahách klonovat lidské bytosti)."

"Na druhém pólu mohou stát jiní, kteří některé postupy, které ač by byly přínosné, ze stejných důvodů svým pacientům nikdy doporučovat a aplikovat nebudou. Mezi těmito dvěma extrémy se nachází drtivá většina těch, kteří jsou nejednou postaveni před nutnost rozhodovat na základě svého nejlepší vědomí a svědomí, a každý z nich by nepochybně uvítal pomoc při tomto často velmi složitém rozhodování," říká Tonko Mardešić.  

"Technické možnosti současné medicíny a biotechnologií dnes skutečně umožňují dělat zázraky," připouští i embryolog Petr Hach, "mezi něž patří i zprostředkování 'vlastního' dítěte v pokročilém věku nebo ve stavu, kdy daný jedinec vůbec nevytváří pohlavní buňky."

"Všechny tyto 'zázraky' jsou mimořádně nákladné a zatěžují rozpočty zdravotnických systémů pečlivě tajenou měrou, ale jsou logickým důsledkem tragických zásadních omylů současné medicíny," říká Hach.

"Omylů, že je možné zamezit přirozenému běhu života od početí ke smrti, že všechno, co je technicky proveditelné, je také bez problémů použitelné, že kromě nezpochybnitelných lidských práv existuje i právo na zdraví, na dlouhý život, na vlastní potomky (podle přání a v jakémkoli věku) a že další povinností medicíny je tato fiktivní práva uskutečňovat," varuje.

Autoři:






Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Jana Bělobrádková se stará o tři děti.
Bartošová, Bělobrádková a Babišová: Své manžely v politice podporujeme

Bez podpory své partnerky žádný politik dlouhodobě neuspěje. Kdo stojí po boku nejvýraznějších osobností letošních voleb? Oslovili jsme manželky lídrů...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Další z rubriky

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Břichomluvkyně Darci Lynne Farmerová v show Amerika má talent (Los Angeles, 20....
Břichomluvci nemluví břichem. Tajemství úspěchu je v mozku diváků

Dvanáctiletá vítězka soutěže Amerika má talent znova nadchla svět pro břichomluvectví – prastarou techniku, která ve skutečnosti s břichem nemá nic moc...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.