Bylinkovou léčbu v podobě čajů a odvarů je vhodné naordinovat dětem nejdříve ve věku 6 měsíců, v nižším věku jí mohou předcházet bylinkové koupele. Seznamte se s několika užitečnými rostlinami, které umí bojovat s kašlem, rýmou nebo nachlazením.
Bylinky a děti
Přírodní medicíně, která využívá sílu léčivých bylinek, se říká fytoterapie. Ta je vhodná pro dospělé i děti. Na rozdíl od rodičů a starších lidí je však u dětí nezbytné dodržovat pravidla, díky nimž byliny organismu pomohou a neohrozí ho. Začít s bylinnou kúrou by se mělo nejdříve ve věku 6 měsíců dítěte. V této době ale ještě není čas na čaje ani odvary, k nim by se mělo přistoupit později. U některých bylin se dokonce doporučuje věk až 14 měsíců.
Bylinky by měly doprovázet přechod na pevnou stravu a užívat by se měly pouze v malém množství. Dětem do věku 3 let je ideální podávat osminu dávky bylinného odvaru nebo čaje, dětem do 10 let čtvrtinu a dětem do 12 let pak polovinu dávky. V pozdějším věku lze užívat již tři čtvrtiny dávky. Nálevy by také měly být naředěné čistou vodou. Bylinky, které jsou hořké a/nebo obsahují dráždivé látky a alkohol, jsou pro děti zcela nevhodné. Vždy se také vyplatí zajímat se o veškeré účinky, které bylina poskytuje, aby nedošlo ke kontraindikaci.
Kašel: jitrocel, mateřídouška, tymián i divizna
Kašel a bolest v krku jsou jednou z nejčastějších zdravotních obtíží, které v zimním období trápí malé pacienty. Na ně pomůže především jitrocel kopinatý, bylinka, která obsahuje látky, jež mění viskozitu hlenu a podporují vykašlávání. Kromě jitrocele je při léčbě dýchacích cest užitečná také mateřídouška obecná. Ta obsahuje silice jako thymol, cymen a karvakrol, které zmírňují průběh kašle. Tato bylina je vhodná jak k zevnímu užití, tak k inhalaci. Podobné účinky má tymián nebo sléz maurský.
„Výborně pomáhá i divizna velkokvětá. Její součástí jsou flavonoidy, třísloviny a saponiny, což jsou velmi užitečné látky pro léčbu suchého i vlhkého kašle. Divizna však umí chránit i sliznici dýchacích cest, na které zanechává ochranný film proti vysychání. Snižuje také nutkavost ke kašlání,“ přibližuje česká bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou přípravků z rostlin. Na odhlenění je podle ní ideální připravit dětem čaj z jitrocelových listů a květů divizny a slézu. Popíjet by se měl maximálně 10 dní.
Pokud dítě trápí škrábání v krku a chrapot, pak jim připravte bylinkové kloktadlo. „Ke kloktání je vhodná šalvěj lékařská, která pozitivně působí i na hlasivky,“ radí rodičům Jiří Pantůček, odborník na fytoterapii ze společnosti Topvet. Kromě toho vzpomíná ještě na yzop lékařský pro léčbu vlhkého kašle, zatímco ibišek podle něj zmírní a zvlhčí suchý dráždivý kašel.
Rýma: heřmánek, máta a levandule
Zánět nosní sliznice, který doprovází výtok, kýchání, svědění i snížená průchodnost v nose, je nepříjemná a dlouhotrvající obtíž. Patří mezi obvyklé zdravotní problémy, které ztěžují mnoho dní v zimním období. Děti přitom rýmou trpí nejméně sedmkrát do roka a nejčastěji pak kojenci, kteří žijí ve městech. Rýma bývá následkem virové infekce, která napadne sníženou dětskou imunitu. Nejlépe ji zažene inhalace z rostlinných extraktů. Vlhký parný vzduch totiž uvolňuje nos, zklidňuje dutinu a má blahodárné účinky na poškozenou sliznici.
„Při rýmě vsaďte především na heřmánek pravý. Tato bylinka působí všestranně, je protizánětlivá, protibolestivá a dezinfikuje. Vyvolává také uklidňující pocity a podporuje celkový imunitní systém. Heřmánek je pro děti velmi užitečný,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná. Malý pacient může zahnat rýmu také medem s přidanými bylinkami. Kromě heřmánku jsou výbornými přísadami inhalace ještě tymián, máta, šalvěj nebo levandule.
Nachlazení: lípa a echinacea
Kašel, rýma a únava patří mezi typické symptomy virových onemocnění, jako je nachlazení. U dětí se tyto choroby šíří dost rychle, protože se více pohybují v kolektivech, především v jeslích a mateřských nebo základních školách. První pomocí při nachlazení může být opět heřmánek, skvělé účinky má ale také lípa obecná. Ta svými potopudnými vlastnostmi utlumuje horečku, současně podporuje močení, díky čemuž odvádí z těla ven škodlivé látky.
„Nejoblíbenější lékovou formou je nálev. Zkušenosti ukázaly, že nejúčinnější aplikace potopudného léčiva je asi po 15. hodině odpolední a pak večer. Lipový čaj podáváme s citronem, malinovou šťávou nebo v koncentraci s acylpyrinem,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná. Vhodné je poohlédnout se také po šípku, který je známý vysokým obsahem vitaminu C, i po bylině echinacea.
„Na virózy a nachlazení všeobecně je vynikající třapatka nachová neboli echinacea. Je prokázáno, že její užívání zvyšuje odolnost proti infekcím, a jako jedna z mála je účinná i proti virům (chřipce),“ přidává svou zkušenost Jiří Pantůček. Echinaceu doporučuje užívat preventivně, ihned od prvních příznaků choroby.
