1. Změní se nějak poskytování zubní péče v souvislosti s očekávaným vstupem ČR do EU?
Zubní lékařství V České republice udělalo v posledních deseti letech ohromný pokrok a řada zubních lékařů již dnes nabízí svým pacientům péči na evropské úrovni, ať již jde o spektrum léčebných úkonů nebo o vybavení a prostředí ordinací. Mnoho zubních ordinací ale ještě bude muset, aby vyhověly náročným kritériím EU, provést nákup nových rtg přístrojů, nových sterilizátorů, odlučovačů amalgamových zbytků z odpadních vod příp. i dalších přístrojů. Kromě toho je nezbytná průběžná modernizace vybavení ordinací. Tyto změny si vyžádají investice v řádu statisíců korun a také nezanedbatelné zvýšení režie provozu – a na tyto náklady si musí zdravotnické zařízení vydělat. Logicky lze tedy očekávat, že v zubních ordinacích dojde ke zvýšení cen. Omezené prostředky zdravotních pojišťoven, které musí platit stále více peněz nemocnicím, zřejmě nebudou stačit na odpovídající zvýšení úhrad za zubní péči a toto přenesou na pacienty. Pacient ale v každém případě dostane kvalitnější péči plně srovnatelnou s vyspělými zeměmi EU. Nová kvalita - to je také jeden z cílů České stomatologické komory.
2. Neodejdou naši zubní lékaři za lukrativnější prací a klientelou do zahraničí? Budeme mít dostatek zubařů?
Česká stomatologická komora na základě svého šetření již několik let upozorňuje na to, že v naší republice zřejmě dojde k úbytku českých zubních lékařů (k 1. březnu 2003 je v ČR celkem 7580 zubařů včetně mateřských a neprac. důchodců, 6245 praktických zubních lékařů, 1 zubař na cca 1650 osob). Z toho tedy vyplývá, že populace českých zubních lékařů je poměrně stará (39 % jsou kolegové starší padesáti let), navíc máme dvakrát více žen než mužů a z lékařských fakult ročně vychází pouze okolo 130 absolventů. Je u nás také nedostatek ortodontistů (284). Takže odchodem starších kolegyň a kolegů do důchodu u nás přirozeně dojde k úbytku zubních lékařů. V souvislosti se vstupem do EU dojde zřejmě k odchodu některých zejména mladých lékařů do zahraničí, ale naopak zřejmě k nám přijdou lékaři z jiných států (zejména z jazykově blízkých Slovenska nebo Polska) nebo naši občané, kteří vystudovali v zahraničí. Vstup do EU znamená volný pohyb pracovních sil. Zubní lékaři mohou vykonávat povolání v rámci EU při splnění základních podmínek, jako jsou srovnatelná odborná kvalifikace a dokonalá znalost jazyka … K tomu, aby naši zubní lékaři neodcházeli pracovat jinam je třeba, aby podmínky pro provozování zubní praxe v České republice byly srovnatelné s ostatními státy v EU (ekonomicky, bez zbytečných administrativních překážek, s ochranou soukromého vlastnictví).
3. Vychovávají naše fakulty dostatek kvalifikovaných zubních lékařů?
Česká stomatologická komora se domnívá, že počet mladých absolventů studia zubního lékařství by měl být vyšší. Naše fakulty mají omezené prostředky a podmínky, které neodpovídají možnému navýšení počtu studentů. Nízké platové ohodnocení vysokoškolských pedagogů vede k relativnímu nedostatku těchto odborníků. Výuka stomatologie – zubního lékařství v naší republice je zatím oproti školám v EU zaměřena jak na všeobecně lékařské obory, tak na výuku zubního lékařství. Absolventi se pak musí dva roky připravovat v praxi, než mohou složit zkoušku tzv. kolokvium a na základě jejího úspěšného složení získávají kvalifikaci k samostatnému vedení praxe. Direktivy EU požadují, aby absolventi zubního lékařství byli schopni ihned po promoci samostatně pracovat. Naše univerzity již provádějí úpravy v odborné náplni studia zubního lékařství, aby také naši zubní lékaři byli schopni ihned po promoci vstoupit zcela samostatně do praxe. Se změnou studijní náplně bude také potřeba změnit titul absolventů studia zubního lékařství. V současnosti ještě naše republika dostatek zubních lékařů má, ale v jejich počet může v blízké budoucnosti výrazně klesnout.
4. Podstatnou součástí péče o chrup je prevence. Jak jsou na tom občané EU - podrobují se prohlídkám pravidelně, nebo jako my?
Prevence v péči o chrup je nesmírně důležitá. V zubním lékařství lze správně a systematicky prováděnou prevencí významně snížit výskyt zubního kazu, onemocnění parodontu, ale i dalších nemocí. Ve státech EU i u nás je na prevenci kladen velký důraz. Preventivní prohlídky dětí a mládeže bývají ve státech EU hrazeny zdravotním pojištěním a dospělý pacient bývá ekonomicky motivován k preventivním prohlídkám, protože dochází-li na ně, získává od zdravotní pojišťovny většinou určitý bonus nebo slevu při případném zubním ošetření. Navíc zdravě uvažující člověk si spočítá, že prevence vyjde levněji a je příjemnější než léčba zubního kazu nebo nahrazování ztráty zubu. V našich podmínkách zatím ale ekonomická motivace pacientů k provádění preventivních opatření chybí.
5. Platí pacient v EU víc za zubařskou péči, nebo je většina úkonů hrazena ze zdravotního pojištění ?
V zemích EU je způsob úhrady za zubní péči rozdílný a není jednotný. Kvalitní zubní péče je poměrně drahá. I ve vyspělých státech Evropy nejsou zdravotní pojišťovny schopny a ochotny hradit zubní péči úplně. Proto se na úhradě zubní péče podílejí zdravotní pojišťovny spolu s pacientem. Je obvyklé, že zdravotní pojišťovny hradí všechnu nebo většinu péče dětem a mladistvým, u dospělých pak platí pojišťovny méně a pacient se podílí více. Podmínky úhrad jsou v každém státě EU jiné. Podle rozhodnutí každého jednotlivce může být hrazení zubní péče řešeno také formou privátního pojištění nebo připojištění.
6. Jaká je spolupráce České stomatologické komory se zubními lékaři v EU, bojíte se konkurence z ciziny?
ČSK je od svého vzniku otevřená mezinárodním kontaktům a dobré poznatky ze zahraničí se snažíme aplikovat také v našich podmínkách. ČSK je členem FDI – světové dentální asociace a od loňského roku jsme členem – pozorovatelem výboru pro spolupráci zubních lékařů v EU, DLC. Tím jsme získali přístup k aktuální dentální politice v Evropské unii a stali jsme se její součástí. ČSK má díky výborné spolupráci s německou komorou zubních lékařů svoji kancelář – stálé zastoupení přímo v Bruselu. Přes tuto kancelář jsme aktuálně informováni o problematice zubního lékařství v EU a můžeme se aktivně podílet na přípravě některých směrnic. Konkurence z ciziny se nebojíme, spíše se zdá, že kolegové z EU mají obavy z nás, protože jsme schopni poskytovat stejné služby ve srovnatelné kvalitě a zatím za nižší cenu.
7. Budeme mít, jako občané členské země EU, možnost nechat se ošetřit kdekoliv v EU a počítat s úhradou z našeho zdravotního pojištění?
K odpovědi na tuto otázku nejsem kompetentní. Jde o problematiku zdravotního pojištění, smluvních vztahů mezi pojištěncem a pojišťovnou a mezinárodních smluvních vztahů. Zúčastnili jsme se sice v loňském roce v Bruselu symposia o této problematice, ale z jednání nevyšel žádný konkrétní závěr. Na toto téma jednali ministři zdravotnictví a pověření experti států EU v loňském roce a letos jednání pokračují. Tento problém není úplně dořešen ani v rámci současné EU, o podmínkách pro přistupující státy se zcela jistě také jedná.
Evropská komise schválila 19.2.2003, že od 1. června 2004 by měla platit v celé EU evropská karta zdravotního pojištění. Účelem této karty je připravit (zahrnout) všechny formuláře (E 111, E 110, E 128, E 119), které jsou nezbytné při přechodném pobytu v jiném členském státě EU pokud občan EU onemocní a potřebuje zdravotní péči. Karta je dalším příspěvkem ke zjednodušení pohybu v rámci EU („ještě trochu více Evropy v tašce občana“). Evropská karta zdravotního pojištění se nemá dotknout nezávislosti národních zdravotních systémů a pojištění. Karta by byla zpočátku v papírové formě, v roce 2006 se předpokládá přechod k čipovým kartám.
Pacient má právo vědět, že existuje možnost kvalitního a estetického ošetření – včetně informace o ceně! Pacient má právo znát, že kromě péče hrazené ZP může v některých případech získat „luxusnější“ typ ošetření, byť za úhradu v hotovosti. Ze zdravotního pojištění by měly být hrazeny preventivní výkony!
17. července 2003 9:44
