Ve středověku se lidé dožívali průměrně 25−30 let, uvádí Demografický informační portál. Ještě v polovině devatenáctého století platili čtyřicátníci za starce. Dnešní rekordmanky pocházející z Andorry se dožívají průměrně 86,6 let. Jak je to možné?
Podle Jutty Gampeové, vedoucí Oddělení statistiky a informačních služeb v Max-Planck-Institutu pro demografický výzkum v Rostocku, se střední délka života každým rokem pravidelně zvyšuje o tři měsíce a tento trend by měl pokračovat i výhledově. Přibližně polovina dnes narozených dívek se s největší pravděpodobností dožije stých narozenin, každý druhý chlapec pak oslaví pětadevadesáté narozeniny.
Více spokojených let
Šance prožít další roky života při dobrém zdraví jsou tak vysoké, jako doposud nikdy nebyly: podle výsledků Spolkového statistického úřadu zůstává období života, v němž na nás ve větší míře dolehnou všemožné zdravotní komplikace, i přes stoupající střední délku života stejně dlouhé. Stařecké neduhy vypukají stále později, a tudíž počet let prožívaných v dobré kondici vzrůstá.
Kvůli čemu stárneme? A čím je způsobeno, že stárneme stále pomaleji? Máme snad šanci žít věčně? Vědci z celého světa se pokoušejí přijít onomu tajemství lidského stárnutí na kloub. Vždyť nezávisle na údajích o střední délce života umírají mnozí již v padesáti letech života, jiní se naopak dožijí ve skvělé formě osmdesátky. "Asi čtvrtina těchto diferencí vychází z rozdílu našich genotypů a je tedy předem stanovena. Další čtvrtina bývá ovlivňována faktory nastavenými již v dětství či rané dospělosti (např. nemoci prodělané v dětství či sociální status)," říká Gampeová. "Druhou polovinu rozdílů určují aktuální životní podmínky ve stáří: stáří je tedy možné ovlivnit."
Avšak rozpětí našeho života se údajně nedá libovolně zvětšit. Dnešní vědci vycházejí z toho, že se lidé mohou dožít přibližně sto třiceti let. "Počítačem podporované simulace a ověřené lékařské údaje z rozličných oblastí hovoří o tom, že tady je asi konečná hranice," tvrdí Christoph Meißner z Německé společnosti pro gerontologii a geriatrii.
Nenahraditelný optimismus
Kromě obvyklých rad, jak déle udržet náš organismus fit – tedy především zdravá strava, dostatek spánku a pohybu, ochrana před stresem apod. – se stále častěji setkáváme s názorem, že zásadní pro náš zdravotní stav je pozitivní myšlení.
Optimisté vykazují lepší výsledky ve všech směrech. "Když svalové buňky odumírají, zvětší se sousední vlákna za účelem zachování dosavadní funkce," vysvětluje profesor Klaus Hager. "Podobně to funguje u nervových vláken, která zaskakují za odumírající sousedy. A psychika také kompenzuje slábnoucí výkon," zdůrazňuje expert. "Když už člověk nemůže řídit závodní auto, začne s tancem, pokud nemůže tancovat, hraje bridž. Jedno je ale důležité: je absolutně chybné se domnívat, že stárnoucí člověk nemůže nic dělat."
Pozitivní přístup ke stárnutí prokazatelně zpomaluje vznik jakýchkoliv komplikací, což potvrdila studie texaských vědců sdružených kolem Glenna Ostira. Naše psychika stárnutí sice nemůže zastavit, může ho ale přinejmenším zpomalit.
