Zatímco cyklisté považují helmu za standardní součást vybavení, bruslaři si na ní ještě nezvykli.

Zatímco cyklisté považují helmu za standardní součást vybavení, bruslaři si na ní ještě nezvykli. | foto: Profimedia.cz

Bruslíte? Helma vám zachrání život!

  • 65
Lékaři tvrdí, že helma u bruslí je důležitější než chrániče. Jejich zkušenosti hovoří jasně, helmy výrazně snižují riziko smrtelného zranění.

K létu patří sport. Odborníci na zdravý životní styl se radují – pohyb vyhledává v letních měsících stále více Čechů. Mnozí chtějí vyzkoušet nové druhy sportů a zážitků. Bohužel ale s touto činností nejde ruku v ruce používání ochranných pomůcek.

Kdo sedá na kolo, automaticky přemýšlí o helmě. In-line bruslaři? Ti spíše chrání kolena a lokty. "Ale spíše, než těmto partiím, by měli svou pozornost věnovat hlavě,“ říká přední český neurochirurg MUDr. Vladimír Dbalý, ředitel Nemocnice na Homolce. On sám se během posledních let setkal s několika smrtelnými úrazy z jízdy na in-line bruslích.

Úrazy mozku patří k nejzávažnějším poraněním vůbec. Mnohé z nich by nemusely být tak vážné, pokud by lidé  používali odpovídající bezpečnostní pomůcky. Ačkoliv moderní medicína nabízí více možností, jak zranění léčit, nejdůležitější stále zůstává prevence. „Šance zraněných na přežití jsou vyšší, než tomu bylo před deseti lety,“ říká Vladimír Dbalý. „Stále ovšem platí, používání přileb výrazně sníží riziko zranění hlavy a mozku.“

Nebezpečné sportování patří k nejčastějšími příčinám úrazu mozku. Podle Dbalého patří k dalším příčinám poranění tohoto životně důležitého orgánu především úrazy v důsledku autonehod a násilné trestné činnosti. "Stejně jako u sportu je tomu u automobilismu – pokud používáte pásy, také výrazně snížíte riziko zranění, nebo dokonce smrti," dodává primář.

První pomoc? Zajistěte dýchání
Ne každé poranění mozku bývá zřejmé na první pohled. K nejčastějším projevům úrazu mozku patří bezvědomí. Někdy lze pozorovat poruchy hybnosti, celkovou zmatenost postiženého nebo změnu reakcí. Pokud je člověk při vědomí, patří pomoc do rukou lékařů. Pokud ne, platí zásady první pomoci, tedy zajistit životní funkce.

Následky mozkových úrazů mohou být dočasné, nebo trvalé. Mohou mít různé podoby, například poruchy soustředění, spánku, hybnosti, bolesti hlavy, poškození intelektu, paměti, nebo řeči. K závažnějším následkům patří poškození podvěsku mozkového (hypofýzy), který řídí žlázy s vnitřní sekrecí. K nejtěžším poraněním patří takzvané apalické kóma. Nemocnému fungují základní životní funkce – bije mu srdce, dýchá, ale nevnímá. Apalici takto mohou „žít“ i několik desítek let. Pouze výjimečně se po několika letech „proberou“.