Léky

Léky | foto: MF DNES

Brufen slaví čtyřicet let. Mít ho bývalo stejné terno jako džíny z tuzexu

  • 68
Hodiny v centru Ostravy odbily sedm ráno a před lékárnou nemocnice se kroutí dlouhá fronta. Někteří čekají od půlnoci. Je rok 1975, večer přivezli brufen. Magistra vydává maximálně dvě krabičky na recept, za dvě hodiny je stejně po všem. Příděl byl vyčerpán. Lék proti bolesti, na jehož testování se na začátku sedmdesátých let podíleli českoslovenští vědci, letos oslavil 40 let.

Tablety s látkou ibuprofen dnes seženete jako brufen, ibalgin nebo ibuprofen v každé lékárně, ale získat růžové prášky za komunistů – to bylo terno jako džíny z tuzexu. Soudruzi omezovali dovoz léků ze Západu, a tak byl brufen nedostatkovým zbožím jako banány, elektronika a šusťáky.

"Za část popularity brufenu mohla i psychika – přesvědčení, že když je něco tak nedostupné, musí to být úžasné. Pověst obtížně dostupného léku ze Západu na řadu lidí silně působila," říká Petr Machalík ze společnosti zaměřené na vývoj nových léků.

Brufen se do tehdejšího Československa intenzivně pašoval. Přes střežené hranice ho převáželi řidiči kamionů i "obyčejní" lidé. Obchodovali s ním číšníci, čerpadláři na benzinkách i lékárníci.

Tomu odpovídaly i ceny na černém trhu, krabička stála dvě až tři stovky – v době, kdy lidé průměrně vydělávali dva tisíce, tedy víc než desetinu platu. V lékárně se lék oficiálně prodával za 114 korun.

Krabička brufenu za dvě stovky

"Pro srovnání – acylpyrin přišel ve stejné době na korunu dvacet," připomněl Petr Machalík ze společnosti Abbott.

Brufen bylo možné legálně získat jen na recept, soudruzi však hlídali i lékaře – ti měli pokyn, kolik tablet smějí předepsat. A ani ten, kdo si odnesl od doktora recept, neměl záruku, že uspěje v lékárně.

Za část popularity brufenu mohla i psychika – přesvědčení, že když je něco tak nedostupné, musí to být úžasné. Ilustrační foto

"Zboží chodilo jednou za měsíc, některé léky z dovozu pouze jednou za půl roku. Dovoz ze Západu jsme museli plánovat rok dva dopředu," vzpomíná magistra Kateřina Krestová z Ostravy.

Paradoxní je, že při výzkumu léku, který se u nás později prodával pokoutně v tmavých uličkách za nekřesťanské peníze, pomáhali českoslovenští vědci. Brufen testovali pacienti revmatologa Karla Trnavského, který tehdy pracoval ve slovenském výzkumném ústavu. Se sháněním dobrovolníků neměl problém.

"Pacienti měli zájem," vzpomíná profesor Trnavský. Sám na sobě brufen nevyzkoušel, jako to udělal Stewart Adams – britský vědec, který stál u zrodu brufenu, objevil látku ibuprofen.

Lék na kocovinu

Adams lék spolkl, aby se zbavil kocoviny. "Naše první mezinárodní konference se konala v Londýně, setkal jsem se tam se spoustou přátel a večer jsme si trochu vyrazili. Jenže já byl ráno na řadě jako první řečník. Necítil jsem se na to, abych vylezl na pódium. Tak jsem si vzal ibuprofen a zjistil, že to opravdu účinkuje," vyprávěl Adams v rozhovoru pro agenturu Blockmedia.

Tablety s účinnou látkou ibuprofen jsou v Česku oblíbené i po čtyřiceti letech. VZP letos od ledna do června zaplatila za bezmála 228 tisíc balení. Pro srovnání – léků s "konkurenčním" paracetamolem (paralen, panadol) proplácela tato pojišťovna jen 50 tisíc.

"Léky s ibuprofenem jsou účinné a mají relativně nízký výskyt vedlejších účinků, pokud je neberete příliš často," vysvětluje oblibu brufenu a podobných tablet lékař Václav Drnek.