Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Bonvián s nemocnou duší

  11:08aktualizováno  11:08
Na první pohled suverénní bonviván s pověstí nezdolného svůdce žen. Jako herce ho přirovnávali k Hugo Haasovi či Janu Werichovi. Leč životní pouť Miloše Kopeckého byla o mnoho složitější. A si jen málokdo o Miloši Kopeckém věděl, že nemá maturitu. Styděl se za to. A teprve v roce 1979 prozradil v rozhovoru pro Mladý svět, že od mládí trpí vážnou duševní chorobou - maniodepresivní psychózou. Jak přitom mohl být tím, čím byl? A jaký byl jeho životní osud?

Proč jsi to udělal, táto?

Narodil se 22. srpna 1922 v rodině nepříliš bohatého pražského kožešníka. Zatímco na otce vzpomínal jako na měšťáka se sklonem k antisemitismu, maminku, jež byla židovského původu, zbožňoval. O sobě uvedl doslova: „Byl jsem slabé a křehké dítě, dostávající stále více židovské rysy. Byl jsem takový ošklivý židovský chlapeček.“

Školu nenáviděl, protože mu brala svobodu. Pro špatný prospěch odešel z gymnázia už v primě. Miloval však literaturu, film a divadlo. Četl všechno, co mu přišlo do ruky, od detektivek až po díla klasiků. Chodil na V+W do Osvobozeného divadla a na opery do Národního divadla. Měl být také kožešníkem, ale nedoučil se.

Za války pomáhal v rodinné dílně a zažil trauma, jež ho poznamenalo nadosmrti. Tatínek se rozvedl s židovskou manželkou, protože měl obavy, že jinak přijde o živnost. Tím vlastně vynesl ortel smrti. Devatenáctiletý Miloš vyprovodil matku na sraz lidí s Davidovou hvězdou a tehdy ji viděl naposledy.

„Kdyby nebylo rozvodu, neocitla by se v Osvětimi, ale zůstala by v Terezíně a válku přežila,“ tvrdil a sám sobě dával vinu, že rozvodu rodičů nezabránil. Podle psychiatrů je ztráta blízkého člověka v mládí, zejména matky, jednou z hlavních příčin takového onemocnění, jako je maniodepresivní psychóza. U Kopeckého se příznaky této obtížně léčitelné nemoci projevily již na začátku 50. let.

Miluji vůni sena

Po osvobození začínal v Divadle Větrník jako rekvizitář, ale už v září 1945 se stal profesionálním hercem. V té době také četl Marxe a byl jeho stoupencem. Na stránkách týdeníku Dnešek vedl dokonce polemiku s jeho šéfredaktorem Ferdinandem Peroutkou.

Tehdy - stejně jako většina mladých herců - vstoupil do KSČ. Později to omlouval vtipem: „Slyšel jsem, že tam jsou ty největší kurvy, tak jsem tam šel.“ Ze strany byl vyloučen v roce 1954, prý za neplnění úkolů: v Armádním uměleckém divadle vedeném E. F. Burianem nerozšiřoval patřičně stranický tisk a pokroková díla sovětských i našich spisovatelů.

Ale bůh suď, jak to bylo. Málo se též ví o Kopeckého vřelém vztahu k venkovu. S oblibou totiž v létě pomáhal jak sedlákům, tak později družstevníkům. „Miloval vůni sena i hnoje.

Rád jezdil s koňmi nebo pásl krávy. A večer si vždy dával na okénko naší světničky zkysnout mléko,“ vybavuje si jednu takovou společnou dovolenou na statku v jižních Čechách Věra Chytilová. Později takto prožila několik prázdnin i manželka Jana Kopecká.

Vinohrady s depresí

Po boku slavné dvojice Werich - Horníček zažil Kopecký ve druhé polovině 50. let skvělou éru Divadla ABC a odtud odešel na volnou nohu, aby mohl hrát s Miroslavem Horníčkem zájezdovou hru Tvrďák.

Kultovní představení mělo během tří let přes dvě stě padesát repríz, ale poté stál čtyřicetiletý herec před osudovou otázkou: Bude dál věrný komediálnímu žánru, či přejde k „vážnému“ divadlu? Rozhodnutí padlo v roce 1965, kdy nastoupil v Divadle na Vinohradech.

Byla to správná volba. Tady brzy zářil v každém představení - v Jindřichu IV., Miláčku Orniflovi, Lakomci, Richardovi III. či Mistrovi a Markétě. Přitom takřka při všech premiérách ho trápila maniodepresivní psychóza. K fyzickým potížím přistupuje naprostá skleslost a deprese, vnitřní třas, pesimismus, nutkání k pláči, roztěkanost, nechuť k jídlu, stálá únava a vyčerpání.

To si napsal do deníku. Diváci však neměli o jeho potížích tušení. Kromě toho mnoho kolegů jeho maniodepresivitě nevěřilo. Nahrával jim k tomu svou břitkostí ve chvílích, kdy mu bylo lépe a kdy nemoc dostávala ve své manické fázi až nezkrotně bujarou podobu.

Štrosmajer a emigranti

Vadilo mu, že za roli doktora Štrosmajera v televizní Nemocnici dostal tituly zasloužilý (1979) a posléze národní umělec (1985). Protestoval proti tomu dokonce na ÚV KSČ, ale tam odmítli jeho argument, že „veřejnost si udělení titulu národní umělec vysvětlí jako odměnu za účinkování v televizním pořadu o 'zlých' emigrantech“.

Po odvysílání tohoto dvoudílného dokumentu v roce 1984 mu kdosi popsal hanlivě chalupu a mnozí kolegové před ním přecházeli na druhý chodník. Věděl, že chybil, ale neměl prý odvahu „roli“ odmítnout.

Uplynuly však dva roky a stal se opět miláčkem národa, když v projevu na sjezdu dramatických umělců ostře kritizoval KSČ, a dokonce Husáka a spol. vyzval k odchodu ze scény.

Smutný konec

Velkého herce však netrápila jen jeho duševní nemoc. V 80. letech po operacích trávicího traktu měl několik měsíců vývod tlustého střeva. V říjnu 1989 mu chirurgové odebrali skoro celý žaludek, zasažený zhoubným nádorem.

Listopadový převrat prožíval na nemocničním lůžku, ale obdivuhodně rychle - v euforii doby - se vrátil k herecké práci, podlomené zdraví mu však umožnilo zahrát si jen pár malých filmových a divadelních rolí. Zemřel po krátkém pobytu v bohnické psychiatrické léčebně 16. února 1996.

MILOŠ KOPECKÝ (1922-1996)
Patřil k nejvýraznějším osobnostem českého divadla a filmu druhé poloviny 20. století. Od 40. let účinkoval na mnoha pražských scénách - mimo jiné Tvar, Větrník, Národní divadlo, ABC, Semafor, Divadlo na Vinohradech. Hrál v téměř stovce filmů. Vystupoval ve více než sedmi stech televizních pořadů. Měl literární nadání: publikoval povídky a fejetony - mezi jeho hobby patřilo psaní dopisů. Byl také velkým čtenářem s neutuchající celoživotní touhou po vzdělávání. „Stačilo mu přečíst jednu kapitolu z Junga, aby zahovořil jako přední jungolog,“ obdivně vzpomíná Jiřina Jirásková. A konečně dokázal být neodolatelným společníkem. „Navodil situace a hovor jako žádný jiný muž!“ říká Věra Chytilová.

Milenky a manželky

„Milošův obrovský romantismus potřeboval mnohost žen, a když v té mnohosti některou našel, šlo o absolutní vztahy. To nebyly vztahy po třech vodkách, na to byl příliš noblesní - a nebojím se říci - ušlechtilý. Tohle nikterak nemluví proti jeho ženě Janě, která vyplňovala praktickou část jeho života. To, že spolu žili tak dlouho, svědčí o jejich hlubokém vztahu,“ říká hercův přítel Vladimír Vodička, bývalý ředitel Divadla Na zábradlí. Oficiálně se Miloš Kopecký oženil čtyřikrát, ale on sám v mnohých rozhovorech prohlásil, že byl ženatý pětkrát. Pakliže by tomu tak bylo, první svatbu měl ve válce a za choť pojal svou sestřenici Evu Grimmovou, jež se pak nevrátila z koncentračního tábora - tuhle záhadu se však už asi nikdy nepodaří osvětlit. V roce 1945 se oženil se Stellou Zázvorkovou, kolegyní z Divadla Větrník, ale po narození dcery Jany Kateřiny vydrželo manželství jen něco přes rok. Začátkem padesátých let si vzal Kateřinu Soukupovou, krásnou řidičku tramvaje, avšak ani tenhle svazek nevydržel dlouho. Potom poznal Milenu Le Breux, ženu svého kolegy v Divadle E. F. Buriana. V jejím bytě na Malé Straně bydlel sedm let, byť jejich milostný vztah trval pouze půl roku. „Stali se z nás kamarádi,“ vzpomíná paní Milena. „Miloš si sem vodil slečny, mimo jiné i krásnou Věru Chytilovou. Jednou spolu soutěžili, kdo napíše lépe povídku na dané téma. Dělala jsem arbitra a po zásluze přisoudila vítězství Věře. Milošovi to nebylo moc po chuti.“ Po rozchodu s Chytilovou se Miloš Kopecký oženil potřetí: v roce 1963 se jeho vyvolenou stala Jana Lichtenbergová, tanečnice v baru Alhambra. O jejich svatbě v hotelu Jalta mluvila Praha možná déle, než toto manželství trvalo. Teprve až čtvrtý pokus, v roce 1966, slavil úspěch: s půvabnou Janou Křečkovou, členkou baletu Divadla ABC, žil třicet let. Nicméně ani poté se ve vztazích k ženám nemírnil. K jeho dalším „fatálním láskám“ patřila zdravotní sestra Dagmar a televizní hlasatelka Anna Wetlinská. Oboustranně obohacující přátelství, avšak kupodivu Erotem nedotčené, udržoval se spisovatelkou Martou Kadlečíkovou, přítelkyní Jiřího Muchy. „Brzy jsem uvažovala o rozvodu,“ vzpomíná paní Jana. „Ale Milda mi vysvětloval, že je šťastný - má domov, mne, malou Barboru a miluje nás! Říkal: 'Byl jsme vždycky do světa a na holky. To potřebuju pro své psychické zdraví a pro svou práci jako vzduch nebo slunce!' Jinak mu na rodině záleželo a staral se o ni vzorně, tak jsem se přizpůsobila. Měla jsem ho stále ráda a kromě toho tu byly jeho deprese. Už kvůli nim bych ho neopustila!“

Roli doktora Štrosmajera napsal Jaroslav Dietl přímo pro Miloše Kopeckého (na snímku s Ladislavem Chudíkem).

Autoři:






Nejčtenější

Maďarský guláš z vepřového masa
Guláš nejen předvolební. Dejte si klasiku z hovězího či vepřového masa

Za několik dnů tu máme volby a s tímto obdobím býval už za dob Rakouska-Uherska spjatý zvyk podávat voličům předvolební guláš uvařený nebo aspoň podávaný...  celý článek

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

Muži tanga milují, ženy jim příliš nefandí. Důvodem je to, že nejsou úplně...
Tanga přestala být sexy. Ženy dávají přednost rafinovanějším střihům

Už žádný diskomfort a „ypsilon“ vykukující zpod lemu džín. Místo toho pohodlí a elegance. Šňůrková tanga nahradily střihy, jenž zadek alespoň trochu zahalují....  celý článek

Vínová rtěnka na přehlídce Marca De Vincenza.
Tmavá rtěnka je i pro vás. Zkuste extra lesk i sametově matný vzhled

Rtěnky v tmavých odstínech byly ještě nedávno na přehlídkách i v obchodech spíš výjimka, natož abychom je běžně potkávali na ulici. Během pár let se z nich...  celý článek

Christina Applegateová (Los Angeles, 27. července 2015)
Preventivně jsem si nechala odstranit vaječníky, přiznala Applegateová

Před devíti lety Christině Applegateové (45) diagnostikovali rakovinu prsu a herečka podstoupila oboustrannou mastektomii. Nyní prozradila, že nedávno si...  celý článek

Další z rubriky

Chrissy Metzová na cenách Emmy (Los Angeles, 17. září 2017)
Užívejte si šaty, které si obléknete, říká korpulentní Chrissy Metzová

Americká seriálová herečka Chrissy Metzová (37) se na červeném koberci ráda předvádí v netradičních modelech. Kvůli svým kyprým tvarům si šaty nechává šít na...  celý článek

Sarah Fergusonová v Cannes (2011)
Hrdá jsem jen na to, že jsem dobrá matka, říká vévodkyně z Yorku

Skandály proslulá Sarah Fergusonová (57), vévodkyně z Yorku, se po rozvodu s princem Andrewem (57) stáhla na jistý čas do ústraní. Nedávno se ale stala...  celý článek

Cara Delevingne (New York, 1. srpna 2016)
Za deprese jsem se nenáviděla, říká modelka Cara Delevingne

Cara Delevingne (25) patří k nejvyhledávanějším modelkám. Má před sebou slibnou kariéru a dokonce se objeví v několika filmech. Nyní promluvila o svém boji s...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?
Hledáte maminku v okolí na společné aktivity?

Tyhle maminky na eMimino.cz jsou na tom stejně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.