Řeč byla samozřejmě o sandálech Birkenstock – svérázných botách německého původu a dnes už celosvětové popularity. Birkenstocky zvedají podobné vlny vášní jako umělohmotné Crocs nebo teplé Ugg boty – mají zástupy loajálních obdivovatelů i stejně zarytých odpůrců.
Na rozdíl od Uggs a Crocs nejsou však Birkenstocky jednosezonním šílenstvím, které bleskurychle zhasne s příchodem dalšího výstředního trendu - sandály jsou stálicí obuvního trhu již několik desetiletí a vypadá to tak, že na svém vyhřátém výsluní ještě nějaký čas setrvají. Používají je známí módní návrháři na catwalku, nosí je fanoušci rockových kapel i mladí outdooroví nadšenci. Mění se jenom subkultury, které si boty přivlastňují jako lehce odlišitelné poznávací znamení. Robustní sandál zůstává.
Společnost započala svou činnost už před dvě a čtvrt stoletími prostým ševcem Johanem Birkenstockem a jeho malým vesnickým byznysem. O sto let později navrhl jeden z jeho následníků revoluční patent, kterým se klasicky ploché vnitřní lůžko boty proměnilo na funkčně tvarované, přizpůsobené tvaru lidského chodidla. Ostatní výrobci bot už převratný model jenom okopírovali.
Do jiných krajin se výrobky firmy Birkenstock rozšířily až po roce 1971 zásluhou německé emigrantky Margot Fraser, která při návštěvě mateřské krajiny natrefila na pohodlné sandály a po návratu do Států se rozhodla nechat si je dovážet. Zejména proto, že jí prý po několika měsících nošení odezněly chronické bolesti nohou, kterými trpěla celá léta. Nejdříve Margot narážela masivním sandálem na odpor znechucených obchodníků. Nakonec se jí ale podařilo ukecat místního prodejce bio potravin, aby několik párů přece jenom do regálů vyložil. Dnes je v Americe na 5600 prodejen, které Birkenstocky nabízejí, stejně jako slušná síť výhradních specializovaných obchodů.
Letní sandály a dřeváky s uzavřenou špičkou jsou těžištěm produkce společnosti. Nechybí několik podzimních šněrovacích bot a plastikové plážové flip-flopy. Můžete si vybrat z mnoha typů řemínků – od jednoho tlustého až po několik tenkých paralelních, upevněných mezi prsty nebo přepletených na nártu – v barvách pestrých i zemitých, v metalické nebo semišově hebké úpravě. Zajímavé je, že podle prodejců po vesele barevných modelech sahají především starší zákazníci, mladým chutnají především černá, čokoládová a decentní krémová.
Kromě nezaměnitelného mohutného vzezření jsou sandály a dřeváky firmy výjimečné svou precizní, promyšlenou konstrukcí a pečlivě vybíranými materiály. Kvalitní kůže a semiš jsou barveny propracovaným systémem, který umožňuje nebývalou trvanlivost a sandály tak vydrží dlouho hezké. Široký řemínek se nezařezává, takže nožku nikdy neodírá, podrážky jsou protišokové a důkladné přezky vydrží celá léta.
Skutečnou specialitkou je však vnitřní část boty – lůžko z pevné směsi korku a přírodního latexu je formována tak, aby pata hluboce klesla, klenba je řádně podepřena, vepředu je dostatek místa na palec. Váha nositele je v botě rovnoměrně rozložena, takže dělá chůzi a třeba i delší stání extrémně komfortním. A pozor, teď to přijde – Birkenstocky jsou tím pohodlnější, čím déle je nosíte! Směs materiálů vnitřní vložky reaguje na teplo nohy a postupně se přizpůsobuje jejímu unikátnímu tvaru, takže ve finále jsou vám boty skutečně jako ulité.
Není tedy divu, že se pohodlné sandály těší oblibě u lidí, kteří pracují celý den na nohou – nosí je zdravotní sestry, číšnice, pedagogové a samozřejmě moje kadeřnice!
Prvními, kteří se ve Státech chytili této specifické obuvi, však nebyl pracující lid, ale kupodivu – Děti květin. Bůhví proč právě ony, jisté však je, že semišové a kožené sandály se staly nadlouho nezbytným doplňkem batikované sukně, krajkových košil a skelných pohledů. S pozvolným zánikem hnutí však neskončila sláva Birkenstocků - jejich pohodlné řemínky si začali uvazovat studenti na univerzitách po celé krajině a ve velké míře jsou sandály mezi aktivní mládeží oblíbené dodnes.
Sandály se začaly před časem objevovat v komentářích v nelichotivých souvislostech, když je posměváčci označili jako nutnou rekvizitu poněkud agresivních liberálů, kteří své názory prosazují za každou cenu. Zejména diskutovaným obrazem se stal záběr z filmu "Děkujeme, že kouříte", ve kterém měl na nohách typické masivní sandály opovrhovaný záporák. Snímek tak podle tvůrců údajně jenom potvrdil široce přijímaný náhled na sandály jako symbol jisté americké společenské skupiny a - podobně jako Volvo nebo Microsoft - značka získala téměř démonickou příchuť.
Firma si z toho prý nic nedělá a docela správně podotýká, že fanouškům pohodlných sandálů jsou vtípky stejně ukradené. Ten, kdo nosí Birkenstocky, dobře ví, proč to dělá.
