Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jezte podle hodinek. Biorytmy můžou ovlivnit hubnutí i trávení

  0:40aktualizováno  0:40
Náš denní rytmus a rozvržení jídel můžou být důležitější než počet kalorií, které přijmeme. Promítnou se do metabolismu, tělesné váhy i složení krve. Co pomůže? Respektovat přírodu, vynechat noční svačinky a jíst každý den ve stejnou dobu, radí odborníci.
(Ilustrační foto)

(Ilustrační foto) | foto: Profimedia.cz

Myšlenku, že biorytmy mají vliv na naše stravování, vrátil do hry experiment amerického Southwestern Medical Center. Hlavní roli v něm tedy hrály myši. Výzkumníci je rozdělili na dvě skupiny: jedna měla neustálý přístup k potravě, druhou krmili pravidelně v omezeném čase. Konkrétně během dvanácti hodin v rámci každého dne.

Všechny myši toho ve výsledku snědly stejně, ale na váze ubylo jen druhé skupině. Navíc pravidelně krmené myši byly aktivnější, více se pohybovaly, častěji běhaly v kolečku a měly vyrovnanější krevní testy. Vedoucí výzkumu Joseph S. Takahashi věří, že stejně to funguje u lidí. „Ukazuje se, že dieta je úspěšná jedině tehdy, když přijímáme potravu během dne, když jsme v bdělém stavu a aktivní,“ tvrdí.

Poznejte svůj rytmus

Aby se metoda dala bez zádrhelů aplikovat na lidi, žádá si samozřejmě další zkoumání. Praktické zkušenosti odborníků, kteří se zabývají lidským stravováním, ale potvrzují tezi, že je s biorytmy úzce provázané. Zejména pak s cirkadiánním rytmem, který má periodu okolo 24 hodin a souvisí se střídáním dne a noci, potažmo s dobou bdělosti a dobou odpočinku.

Předpokládá se, že cirkadiánní rytmus má vliv na celou řadu tělesných funkcí: spánkový cyklus, vyplavování hormonů, krevní tlak, složení krve. Je na něj navázaný metabolismus, způsoby, jakými zpracováváme jednotlivé složky jídla, činnost jater, funkce enzymů i populace bakterií ve střevech. Jednoduše řečeno: když vychytáme svůj denní rytmus, budeme lépe trávit.

„Pravidelné rytmy tvoří základ života,“ souhlasí hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová. „Potlačování přirozených biologických hodin se může negativně projevit na našem zdraví a kondici. Naopak znalost biorytmů může člověku pomoci, aby porozuměl vlastnímu tělu.“

Dodává, že sice není zastánkyní hubnutí podle měsíčních fází, zato cirkadiánní rytmus považuje za klíčový. „Čtyřiadvacetihodinový orgánový biorytmus ukazuje, kdy máme nejvyšší výkonnost a kdy je naopak čas relaxovat. Je to dáno tím, že každý orgán v těle má svůj vlastní rytmus. V určitém čase je aktivnější než ostatní.“ Nedá se podle ní paušalizovat, každý má rytmy nastavené jinak, ale obecně radí dodržovat klid mezi devátou hodinou večer a šestou ráno.

V pasti kortizolu

Když biologické hodiny neposloucháme, můžeme se podle Moniky Bartolomějové dostat do začarovaného kruhu. „Cítíme se více unavení, špatně spíme, pochody v našem těle nejsou optimální.“ Stres a nedostatek spánku pak způsobují hormonální výkyvy, které mají vliv na řadu tělesných procesů. Kromě trávení, chuti k jídlu a ukládání tuků třeba i na sexuální touhu.

V první řadě stres a nepravidelný režim vedou ke zvýšené hladině hormonu kortizolu. „Ten zvyšuje chuť k jídlu. A ve stresu málokdy sáhnete po salátu, chuťové pohárky naopak touží po sladkém a tučném.“ Svíčková nebo čokoládová tyčinka, kterými dobíjíte baterky během náročného dne, sice na chvilku dodají energii, ve výsledku ale přispívají k únavě, přibývání na váze a dalším potížím.

„Velmi rizikovou skupinou jsou lidé, kteří jsou pod neustálým tlakem. Pokud neumějí správně relaxovat, mají hladinu kortizolu zvýšenou neustále,“ vysvětluje nutriční specialistka. „Objevuje se u nich známý pocit únavy, deprese i neschopnost zhubnout nebo si udržet váhu.“ Tehdy se právě ocitají v začarovaném kruhu: všechny zmíněné trable ústí v další stres a nervozitu, tím se zase zvyšuje hladina kortizolu. A tak pořád dokola.

Hormon sytosti a hormon hladu

Nepravidelný režim může podle Bartolomějové i za další trable spojené s hormony. Zvyšuje se totiž hladina leptinu a ghrelinu. „Leptin, také známý jako hormon sytosti, pomáhá udržovat tukové zásoby na uzdě. Jeho optimální hladina signalizuje mozku, že jsme nasycení a můžeme se věnovat jiným záležitostem, než je jídlo.“ Pokud jeho fungování narušíme, přestaneme cítit sytost a přejídáme se.

Ghrelin má na svědomí pocit hladu. Hormon, který se tvoří v tenkém střevě, žaludku a dvanáctníku, putuje do mozku, kde oznamuje, že se potřebujeme najíst, a to hned. Je-li v nerovnováze, může chuť k jídlu zvyšovat víc, než by bylo zdravé. „Přelstít“ ho podle odbornice můžeme tak, že si budeme každé jídlo pomalu vychutnávat.

Jezte ve dne, spěte ve tmě

Obecně radí dodržovat co nejpravidelnější režim a každý den snídat, obědvat, svačit i večeřet ve stejnou dobu. „Každá pravidelnost je pro tělo přínosná. Platí to nejen u jídla, ale také například u časů, kdy jdete spát a kdy vstáváte.“

Řídit se přirozenými rytmy je dnes obtížnější než dřív; už kvůli tomu, že jsme obklopení elektronikou i umělým osvětlením. Vědci z Ohijské státní univerzity před časem došli k závěru, že k nárůstu obezity a metabolických syndromů ve dvacátém století přispělo to, že se po celém vyspělém světě rozšířilo noční osvětlení. Právě proto, že se narušil cirkadiánní rytmus.

„Místo toho, abychom biorytmy využívali ve svůj prospěch, podlehli jsme době a její rychlosti a obrátili je proti sobě,“ myslí si Monika Bartolomějová. Její rada: respektujte je aspoň tak, jak to půjde. V rámci celého roku se snažte jíst sezonní lokální potraviny, v rámci dne věnujte pozornost střídání denní a noční doby. „Snažte se spát ve tmě – mnoho lidí to nedělá,“ uzavírá specialistka.

Autoři: ,



Nejčtenější

Máma neví, že mě baví zabíjení, řekla dvanáctiletá dcera ve Výměně manželek

Blanka s přítelem Valentýnem a jejich nejmladší dcerka Saša.

Mia žije s přítelem a dvěma dětmi v Kladně. I když je jí teprve 25 let, o jejich výchově má docela přesnou představu....

VIDEO: Jak se ze služky Gottwaldové stala první dáma. A lidé se jí smáli

Marta Gottwaldová (Na snímku z roku 1948)

Toužila být obdivována jako její předchůdkyně Hana Benešová. Jenže Martě Gottwaldové, která začínala jako služka a...



Šestadvacetiletá žena vážila jen sedmnáct kilo, dávali jí rok života

Kristina Karyaginová

Kristina Karyaginová (26) z Ruska byla na pokraji smrti. Vážila jako čtyřleté dítě a začaly jí selhávat orgány a...

Doktorka mi řekla, ať „to“ dám radši pryč, řekla matka zdravé holčičky

Tchyně Martina a zeť Ján se v porodnici, kam doprovázeli Marii k porodu, hodně...

Některá maminka porod císařským řezem nechce, ale stejně to tak nakonec skončí. Jiná o něj žadoní, ale nakonec porodí...

Máma spala s Hitlerem, tvrdila krásná Romy, která by oslavila 80 let

Romy Schneiderová v roli císařovny Sissi, Alžběty Bavorské.

Kdyby nezemřela ve 43 letech, oslavila by 23. září osmdesátku. V 17 letech zazářila jako císařovna Sissi, našla...

Další z rubriky

Nevešla se do letadla, na dovolené se jí smáli. Tak shodila padesát kilo

Novozélanďanka Belinda Brodie shodila téměř padesát kilogramů. Pomohla změna...

Více než padesát kilogramů shodila původně obézní třicátnice. Impulzem jí k tomu byly posměšky domorodců na Bali a v...

Soutěž Léto v plavkách má vítěze druhého kola

Slapy

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Chyby v dětské výživě: škodit svému potomkovi můžete už v těhotenství

Ilustrační fotografie

Výživa v prvních třech letech života dítěte je klíčová. Stravou totiž můžeme ovlivnit imunitní systém, funkci mozku,...

Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku
Kdy začít děti učit zacházet s penězi? Začněte pomocí her v předškolním věku

Jedním z nejčastějších sociálních problému, se kterými se dnes potkávají Češi, je pád do dluhové pasti. A může za to hlavně nedostatečná finanční gramotnost, na kterou se ve školách trochu zapomíná. Trénujte ji se svými dětmi už od předškolního věku a ušetříte jim tak v budoucím životě spoustu potíží. Kdy a jak můžete děti finančně vzdělávat?



Najdete na iDNES.cz