Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky zaviní srdečně-cévní onemocnění až 40,1 procenta úmrtí mužů a 45,6 procenta úmrtí žen. Z těchto nemocí je u nás nejčastější ischemická choroba srdeční včetně akutního infarktu myokardu.
Jeho typickým příznakem je intenzivní bolest na hrudníku, která se může šířit nejčastěji do levého ramene, krku či čelisti, což může doprovázet dušnost, pocení a závratě.
V posledních letech se ale potvrdilo, že tyto příznaky byly pozorovány téměř vždy u mužů, ale nemusejí se týkat žen. Proč, to zatím není jasné.
„Je pravda, že vedle odlišného vybavení tkání může za rozdíly i odlišná anatomická stavba srdečního cévního zásobení, ženy mají jemnější a užší cévy než muži,“ vysvětluje profesor Michal Vrablík, garant projektu Srdce v hlavě.
„Subjektivní vnímání příznaků mezi muži a ženami je rovněž odlišné. Riziko infarktu myokardu si ženy také často uvědomují v pozdějším věku než muži.“
Na infarkt umírají ženy častěji
Ženy například pociťují při infarktu menší bolest. A co se typických příznaků týče, nejčastější jsou u žen potíže s dýcháním, závratě, také bolesti zad či dolní čelisti. Ty ale jsou mnohdy velmi mírné, takže jim ženy nepřikládají důležitost.
Když se hraje o minuty. První pomoc při infarktu či mrtvici |
Dalšími příznaky jsou dlouhodobá nevysvětlitelná únava, problémy se spánkem nebo úzkosti bez jasného důvodu. Při infarktu mohou ženy mít i bolesti žaludku, které ale považují za pálení žáhy či žaludeční vředy. Náhlé pocení je také podezřelé, skoro polovina žen má před infarktem závrať a polije je studený pot.
V menopauze se příznaky přicházejícího infarktu dají zaměnit s klimakterickým syndromem. Každý rok na akutní infarkt z důvodu podcenění situace umírá více žen než mužů.
Pokud tedy máme takové příznaky, měli bychom se vypravit k lékaři a požádat o natočení EKG. Na křivce jsou totiž v případě infarktu patrné charakteristické změny. Diagnózu může potvrdit také laboratorní vyšetření krve, protože v ní najdeme typické biochemické změny. Rozhodně se vyplatí situaci nepodcenit.
Oč vlastně jde?
Při infarktu myokardu neboli srdeční mrtvici se poškodí, nebo dokonce odumře část srdečního svalu. Obvykle za to může přerušené krevní zásobování a následné nedostatečné okysličení svalu, protože se z nějakého důvodu výrazně zúžila nebo zcela uzavřela koronární tepna, která srdce vyživuje.
Nejčastěji je to způsobeno krevní sraženinou. Srdeční tkáň pak nemá dostatek kyslíku a postupně odumírá.
Infarkt velmi často postihuje lidi s aterosklerózou neboli kornatěním tepen, což je následek ukládání tuku, resp. cholesterolu do cévní stěny. Následně vznikne aterosklerotický plát, poruší se protisrážlivá ochrana povrchu tepny a pak na něj nasedá krevní sraženina.
Problém však může způsobit i zánětlivé onemocnění tepny nebo vmetek krevní sraženiny, která vznikla jinde a do koronární tepny ji přepravila krev.
Prevence je základ
K nejzávažnějším rizikovým faktorům srdečně-cévních problémů patří vysoká hladina LDL-cholesterolu, zvaného „zlý cholesterol“, a vysoký krevní tlak. Lidé s vysokým tlakem, který není léčen, mají dvojnásobně vyšší riziko infarktu, lidé s neléčeným vysokým cholesterolem dokonce osminásobně!
Prevence se tedy vyplatí a patří sem i poctivé chození na preventivní prohlídky k praktickému lékaři, které hradí zdravotní pojišťovny. „Je vždy lépe infarktu předejít, než ho dostat a přežít,“ říká profesor Michal Vrablík.
6 překvapivých spouštěčů infarktu. Pozor na oběd i sex |
„Proto je důležité hlídat si rizikové faktory, jako jsou krevní tlak, cholesterol a cukr. V případě zvýšených hodnot doporučuji co nejdříve navštívit lékaře. Raději třikrát přijet k vyšetření zbytečně než jednou pozdě.“
Prevence infarktu je u žen a mužů stejná a začíná nekuřáctvím. Vyhýbáme se i zakouřeným prostorům. Dalším důležitým faktorem je pohyb, ideálně půl hodiny denně. Pomůže, když například různé pochůzky absolvujeme pěšky, místo abychom si na krátké vzdálenosti brali automobil.
Ostrá chůze je vynikající a snesou ji i méně fyzicky zdatní lidé. Zdravá a vyvážená strava je samozřejmě také důležitá, hlavně jde o menší porce tuku a soli. Alkohol není zakázán, ale měli bychom se držet při zemi a dát si spíš sklenku vína než pivo nebo tvrdý alkohol. Neměli bychom ani šidit spánek.
Mezi neovlivnitelné rizikové činitele patří třeba věk, pohlaví nebo genetické predispozice. Například muži mají infarkt častěji než ženy a pravděpodobnost srdeční mrtvice se zvyšuje po 50. roce věku. U žen je významným prvkem, který zvyšuje pravděpodobnost infarktu, menopauza.