Při čtení jsem tipoval autorku a povedlo se. Pěkné jako vždy.

Dakujem za usmevny clanok, pobavil a zaroven som si zaspiminal i ja na svoje trable. Kazdy vybeh je dobrodruzstvo preto vzdy beriem servitky ☺

To vzruso zo zavodov nepoznam ale kompenzujem pripravu,planovanie vo vybehoch do neznamych terenov.

Cierne prsty som vyriesil perf obuvou..odreniny obtiahnutym kompres pradlom,na zver mam medvedi zvocek a pistalu, gel mam tiez a supy do mozgu po zavazovani si uzivam tiez

Tie prusery som poriesil a i to bludenie tiez, napriek tomu ma ti vsetko stale bavi a tesim sa na kazdy nepreskumany teren ako maly chlapec

Tak ja jednou narazila na medvedi rodinku, ale vzhledem k tomu, ze to bylo tak kolem 40.mile, ani jsem si to poradne "neuvedomovala"....hlavou mi probehlo neco o roztomilych medvidatech a dal jsem to nebyla schopna resit. To nastesti ani ta medvedice. Na jednom jsem se ztratila, dobehla jsem k uplne jinemu jezeru, nez jsem mela...zavod jsem dokoncila s mnohem vice mil, nez bylo v planu. Nutno rict, ze to pravdu bylo minimalne znacene, plno malych stezek...no ale dodnes si do tech mist obcas zajdu zabehat a v jezere zaplavat. Holt, kdo nic nepodnika, nic nezazije:)

Hezké. Tak si říkám, že jsem toho vlastně zatím moc nezažil...

Tedy několikrát jsem si zazávodil už cestou na závod, protože jsem vyrazil příliš pozdě z domu, naposledy jsem se třeba vracel pro přilbu (triatlon), ale zatím mi naštěstí pokaždé příjezd pár minut po limitu prošel.

Co se orienťáků týče, stále si dobře pamatuju jeden z prvních závodů, když jsem dorazil do cíle (o běhu se už nedalo mluvit) možná hodinu po ostatních, zbývala tam jen čtveřice organizátorů a po mém příchodu šli uklízet kontroly... :-)

Moje noční můra:

Při běhu potkat B. Topinkovou bez patřičného makepu a po jejím bodu číslo 5. v ona bez bombarďáků nebo elastického nosiče poprsí. Což jí rozzuřilo do stavu dle bodu 3. Pak mě může začít honit a já se dezorientuji de bodu 7 a následně přijde bod 8 a tělo v důsledku tohoto dojde k bodu 1. A po probrání se z klinické smrti při setkání třetího druhu zjistím, že mé končetiny navštívil bod 6. Z dlouhodobé perspektivy a nadměrné zátěže pak budu žít v obavách z příchodu bodu 2 , čímž vznikne pak situace popsané v bodě 6. I pak já se dostanu do bodu 5.

Brrrr

a já bych se po přečtení příspěvku bál potkat J. Tichého... a to kdekoliv...

Skvěle napsaný článek, moc jsem se při jeho čtení pobavil, tolik humoru a nadsázky na téma běhání se hnedtak nevidí! Gratulace jeho autorce!

Jsou to pořád ty stejné otřepané fórky ... To fakt někoho baví?

A čtení tohoto článku.....

Oblíbené téma "zkolabovat může každý", ale už mě opravdu vytáčí, že s odkazem na zmíněný článek zapomínáte dopsat "hlavně když tomu pomůže svou vlastní blbostí".

Kdo při závodě zkolabuje na silnici, a pak se "hrdinně" zvedne a běží dál, a skončí na JIPce... tohle "každého" opravdu potkat nemůže, minimálně ne lidi, co mají mozek a ne zmuchlané běžecké trenky místo něj.

Že jsou sportovci šílenci, to vím na vlastní kůži, taky nejrůznější místa na těle s nadšením neposlouchám, ale tohle už je trochu moc hardcore historka na to, abyste ji vydávali za vzor všem ostatním.

Je velmi lehké odsoudit, ale vězte, že k tomu můžete také přijít jako slepý k houslím, neboť daná běžkyně měla hodně odtrénováno v horkém počasí. Ona se hrdinně nezvedla, ona si ten první pád (kolaps) nepamatuje. Pomohli ji na nohy diváci a nepoznali, že je mimo, že jede na autopilota. Nerozběhla se dál vědomě a vlastní vůlí. Neříkám tím, že kolaps si mnoho běžců nezaviní vlastní vinou, ale tak stejně se může stát, že přijde bez signálů, které byste poznali. Obzvlášť, pokud jste to nikdy nezažili. A o tom ten článek je. Varování, že nestačí jít do závodu s tím "kdyby to na mě šlo, tak vzdám".

Nejvíce se bojím tehdy, když běžím po neznámé trase a budu muset běžet po silnici třeba první třídy. Nejednou se mi stalo, že z ničeho nic chodník končil a já musel několikset metrů běžet podél silnice.

Několik borců, převážně s BMW, se do mě snažilo jakože najíždět, aby mě proškolili "tady se neběhá blbečku". Zlatej kanec.

Ano, to je další kapitola. Agresivita lidí. Bohužel.