Ona
Miminko signalizuje svou potřebu hlasovým projevem.

Miminko signalizuje svou potřebu hlasovým projevem. | foto: Profimedia.cz

Bez pleny už od narození. I to je možné

  • 227
Regálům s dětskými plenkami se vyhýbají obloukem. Svému potomkovi by nic takového nikdy nenavlékli. I v Česku jsou vyznavači bezplenkové výchovy dětí. Myslíte, že to je nereálné?

"Výhod přirozené hygieny kojenců je mnoho. Pokožka dětí není v kontaktu s močí a stolicí, nezatěžuje se tolik životní prostředí, ušetří se mnoho peněz a rodiče naváží lepší komunikaci s dítětem," říká Bora Berlinger, lektorka, překladatelka a především guru bezplenkové metody v České republice.

Rady Pro bezplenkovu metodu

* Dejte dítěti příležitost vymočit se ihned po probuzení.

* Dejte ho vyčurat předtím, než jdete ven.

* Dítě by mělo mít příležitost vykonat potřebu, kdykoliv ho vysvlékáte (před koupáním, spaním).

* Zvolte oblečení, které se dobře a rychle vysvléká.

* Pokud používáte při metodě pleny, zkuste látkové bez svrchních kalhotek.

* Na dítě netlačte, zůstaňte trpěliví a klidní.

Z knihy Ingrid Bauerové "Bez plenky"

Tvrdí, že jde o přirozenou hygienu kojenců. Děti podle jejích slov dávají už od malička svou potřebu vylučovat víceméně instinktivně najevo, aby nepošpinily osobu, která je nosí. Metoda funguje podobně jako kojení: dítě projeví svou potřebu, maminka ji uspokojí.

"Miminko signalizuje svou potřebu buď hlasovým projevem, nespokojeně mrouká, specificky pláče nebo to ukáže řečí svého těla: je nespokojené v náručí nebo v šátku, chce ven, pokud leží, vrtí zadečkem. A maminka mu umožní vyprázdnit se do nočníku, záchodu nebo nad látkovou plenkou," popisuje Berlinger základ celé metody.

Začít se dá od narození

Na otázku, odkdy je možné začít signály sledovat a vyhodnocovat, odpovídá Berlinger, že čím dříve, tím lépe. Většina kultur, které přirozenou hygienu tradičně praktikují, začíná v období od narození do tří čtyř měsíců věku dítěte.

"Znám maminky, které "chytily" hned po porodu první smolku do nočníčku, jiným příkladem jsou maminky, které se v šestinedělí s miminkem sžívaly a praktikovaly to jen do té míry, aby to nestresovalo je nebo miminko. Některé maminky začaly ve dvou měsících," uvádí Berlinger.

Podle jejího názoru není na škodu použít základy bezplenkové komunikace ani později. U mobilních dětí to ale vyžaduje více trpělivosti. Pokud používáte látkové pleny, je to velkou výhodou. Dítě totiž neztratilo logickou spojitost "čurám - budu v mokrém".

Plenka jen jako pojistka

Čas a chuť dítěti naslouchat hraje při bezplenkování velkou roli. Většina rodičů navíc používá nějakou minimální plenku coby pojistku. Matka se pak nemusí bát, že dítě prostě nestihne nechat vymočit.

"Už i novorozenec, který ví, že matka na jeho projevy reaguje, dokáže udržet moč celkem dlouho, než je maminka připravená jej podržet nad nočníkem. U tříměsíčních bezplenkáčků, kteří začnou hlásit potřebu v řadě u pokladny v obchodě, to bývá i několik minut. Prakticky to tedy vypadá tak, že vydržíme, zaplatíme a jdeme na záchod, který je i několik set metrů daleko," popisuje Berlinger, která sama bezplenkovou metodu aplikovala na svých třech dětech.

Zkušenost čtenáře

Už od návratu z porodnice nosíme Míšu v šátku, ale až když jsme začali praktikovat bezplenkovou metodu, zmizela jeho občasná nevysvětlitelná nespokojenost.

Míša je po úspěšném čuráni opravdu spokojený.

Metodu jsme praktikovali prakticky všude, i tam, kde bych si to před tím nedovedl ani představit.

Důležité ale je nebýt nervózni, aby se dítě cítilo komfortně.

Bohužel naše západní civilizace není na takovou péči zatím vůbec připravena a lidé se na vás dívají dost divně. Dokonce si myslí, že Míšu trápíme. Mně je naopak líto dětí, které musí v počuraných plínkách zůstat.


Petr, 28 let, programátor

V situacích, kdy není dostupný ani záchod, ani nočník, ani jiná alternativa (jako třeba v letadle či v dálkovém autobusu), se doporučuje podržet miminko v čurací poloze "klubíčko" a vysvětlit mu situaci: "Tentokrát můžeš čurat do plenky, hned jak to bude možné, vyměníme plenku."

Nehroťte to za každou cenu

Je možné provádět bezplenkovou metodu i v noci?

"Stejně jako ve dne," tvrdí Berlinger. "Miminko se v noci nebudí pouze hladem, ale velice často kvůli plnému močovému měchýři - takže nejdřív dáme miminko vyčurat, potom ho nakojíme. Není ale zakázáno zabalit miminko do výborně savé pleny a pořádně se vyspat. Vyspalá a spokojená maminka je zárukou dobré komunikace přes den. S vhodným nočníčkem je ale i noční bezplenkování hračkou. Opravdu to není v tom, že třikrát za noc běžíme s miminkem do koupelny."

Vyhnete se opruzeninám

Podle vyznavačů "ne plenkám" má metoda množství výhod: nejvíce se zdůrazňuje zdravotní hledisko. Díky přirozené metodě odpadá častý problém opruzenin, kterými trpí většina dětí, které nosí jednorázové plenky. Pokožka dítěte není v kontaktu s močí a stolicí. U malých holčiček se navíc zabraňuje tomu, aby se výkaly a tedy i bakterie dostaly do kontaktu s vagínou.

Další výhodou je úspora peněz. Pak je tu i ekologické hledisko. Pokud průměrné dítě spotřebuje pět až šest jednorázových plen denně, znamená to, že za celý přebalovací věk vyprodukuje až dvě tuny nerecyklovatelného odpadu.

"Ráda bych vyzdvihla psychické klady. Vzájemnou komunikací se rodiče vyhnou bojům během přebalování mobilních batolat či stresujícímu se učení na nočník v pozdějším věku. Navíc rodiče, kteří se pro přirozenou hygienu rozhodli, vesměs uvádějí, že se jim lépe daří porozumět i ostatním potřebám miminka. Jejich komunikace je snazší a příjemnější, často tak odpadá "bezdůvodná" nespokojenost či pláč miminka," dodává Bora Berlinger.

Posměch okolí? Téměř jistý

Dost často se stává, že okolí se dívá na "bezplenkové" rodiče s nepochopením, údivem nebo jako na blázny. Zvláště pokud si nočník vezmou s sebou do vlaku nebo se v obchodě domáhají vstupu na toaletu.

"Rodina se musí připravit na to, že bude muset své počínání neustále vysvětlovat a obhajovat," vysvětluje Berlinger.

Rozhovor s Borou Berlinger

Jaké je základní vybavení pro "bezplenkování"?

Koupelna a nočník. Pro bezplenkování je samozřejmě dobrá kniha, v češtině například "Bez plenky" autorky Ingrid Bauerové a "čínský" nočník, který umožní podržet už i novorozence v bezpečné poloze nad nočníčkem, umístěným mezi stehny. Je ale dobré mít dvacet starých dobrých čtvercových plen, dvoje svrchní kalhotky a kalhoty do pasu místo dupaček.

Co může mamince při bezplenkové metodě pomoci?

Jako pojistku proti nehodám mohu doporučit minimální plenu v minimálních svrchních kalhotkách MokoMidi, v kombinaci s "rychloprdkami", čínskými kalhotkami s otevřeným rozkrokem. Ty evropské mají na rozdíl od čínských originálů rozkrok překrytý. Maminku, která si pořídí "rychloprdky" z biobavlny, vkládací plenečky z biobavlny, návleky na nožičky z biobavlny a podobně, zaplatí samozřejmě více peněz.


Doporučila byste bezplenkovou metodu každé mamince?

Přirozená hygiena je vhodná pro každého novorozence, ne však pro každou maminku. Ne každá maminka má totiž chuť a sílu "být jiná". I moje neteř, jejíž maminka byla přímo u pramene informací a zkušeností, skončila na jednorázovkách. Metodu bych určitě doporučila, ale pokud by měla být praktikována se stresem, je lepší ji nepoužívat.


Máte přehled, jak se bezplenková komunikační metoda ujala v Česku?

Mohu říci, že jsem v Česku průkopnicí. První články a překlady o přirozené hygieně kojenců jsem začala publikovat v roce 2000. Reakce byly příšerné, u diskuzí pod článkem na rodina.cz jsem brečela a byla jsem ráda, že se jedná pouze o virtuální boje. Měla jsem strach, že by po mně diskutérky hodily kamenem, kdyby mě potkaly v reálu.


Přesto jste vytrvala...
Nešlo přestat. Zažila jsem totiž tolikrát, jak se moje děti spokojeně smály po podržení nad nočníkem. Chtěla jsem tento zážitek umožnit i ostatním dětem. V roce 2006 jsem proto započala pravidelná bezplenková setkávání v pražském A-centru a zprovoznila bezplenkový mokoshop.eu. Od té doby roste řada praktikujících v ČR velmi intenzivně. Na svých seminářích navíc potkávám maminky, které necítí potřebu o bezplenkování hovořit s okolím. Je to záležitost intimní a přirozená.