Sacharidy lidské tělo potřebuje, ale nakládejte s nimi opatrně. (Ilustrační snímek)

Sacharidy lidské tělo potřebuje, ale nakládejte s nimi opatrně. (Ilustrační snímek) | foto: shutterstock.com

Bez cukru to nejde. Potřebují ho vaše svaly i váš mozek

  • 2
Když přestanu jíst sladké, tak zhubnu, myslí si mnoho z nás. A pro jistotu z jídelníčku vyřazujeme také další sacharidy jako pečivo, brambory, těstoviny nebo rýži. Jenže naše tělo se bez přiměřeného množství cukrů neobejde.

Není cukr jako cukr

Pod skupinu sacharidů spadají cukry, tedy takzvané sladké sacharidy, a polysacharidy, neboli škroby a vlákniny. Ty první by měly být v našem denním jídelníčku zastoupeny 10 %, zatímco ty druhé přibližně 50 %. Sacharózu neboli řepný cukr, kterým si sladíme například čaj a kávu, lidé do nedávné doby konzumovali pouze v malém množství. Dnes je to však okolo 40 kilogramů na osobu za rok, což vedlo i k nárůstu obezity.

Nevýhodou tohoto cukru je, že patří mezi velmi koncentrované zdroje energie a neobsahuje žádné další zdraví prospěšné látky. Kvůli působení mikroorganismů se pak navíc v ústní dutině mění na organické kyseliny, které leptají povrch zubů a podporují tak tvorbu zubního kazu. Výhodou cukru naopak je, že je zdrojem energie, který dokážeme rychle využít – zejména při sportovních nebo fyzicky náročných aktivitách.

Máme si tedy cukr odepírat nebo dopřávat? Nutriční poradce Mgr. Pavel Suchánek říká: "Co se týká odpírání cukru, je to otázka míry. Pokud sportujete, tak cukry potřebujete ve větším množství jako zdroj energie pro svaly. Pokud nesportujete, potřebujete jich méně. Stále je ale určité množství cukru nutné pro každého jedince tak, aby mu fungovaly orgány, zejména pak mozek."

Sladké mýty

3 sladká fakta

  • Cukry dělíme na monosacharidy (glukóza a fruktóza) a disacharidy (sacharóza, laktóza, maltóza a jiné).
  • Cukry by měly tvořit asi 10 % našeho celkového energetického příjmu, tedy cca 200 kcal. Přepočteno na gramy se jedná o něco nad 50 gramů cukru denně.
  • Nedostatek cukru v krvi může mít řadu negativních dopadů na lidský organismus. Mezi nejčastější příznaky patří nervozita či špatná nálada, dostavit se může i nevolnost a pocit slabosti.

Se sacharidy často "operujeme" také při různých redukčních dietách. Velmi populární jsou právě ty, které stavějí na maximálním omezení sacharidů ve stravě, protože při nich dochází k poměrně rychlému poklesu hmotnosti. Ten je ovšem způsoben zejména ztrátou tekutin, a nikoliv tuků. Svalový glykogen, což je sacharidová zásobárna energie, na sebe váže i vodu, a pokud odstraníme ze stravy sacharidy, včetně cukru, organismus spotřebuje zásoby svého vlastního glykogenu a pak se zjednodušeně řečeno odvodní. Což může přinést zdravotní potíže, nikoli vysněnou krásnou a zdravou postava.

Často také slýcháme, že když nebudeme jíst po páté hodině odpoledne, tak zhubneme. Jenže pokud tělo nemá dostatek živin, začne si vytvářet zásoby na horší časy a případné další hladovění. Pravdou je, že večer už tělo nepotřebuje tolik energie a její přebytek ukládá do tuků, to ovšem neznamená, že hladovění od 17. hodiny je pro lidský organismus blahodárné. Večeři byste proto neměli vynechávat, ale měla by být lehká a bohatá na bílkoviny. Můžete si při ní odepřít sacharidy, ale přes den se stravujte vyváženě. Večer pak jezte nejpozději 2 až 3 hodiny před spaním.

Když je cukru málo

Nedostatek sacharidů a tedy nejen cukrů ve stravě může vést k hypoglykémii, která se projevuje pocitem únavy, nevýkonnosti, a může při ní dojít i k trávicím obtížím. Toréž platí i v případě používání náhradních sladidel. Ta nezvyšují hladinu krevního cukru, což znamená, že nejsou zdrojem energie. K zabránění metabolických poruch postačuje 5 – 100 gramů sacharidů na den.

V případě snížení obsahu cukru v krvi a nevolnosti může posloužit jako první pomoc sklenka slazeného nápoje či kousek čokolády. Nejedná se však o dlouhodobé řešení – tím je především vyvážená strava ve spojení s aktivním životním stylem.