Studie neurovědců z Amerického národního institutu v Marylandu prokázala, že běhání nebo tzv. jogging (pomalý klus) pozitivně stimuluje mozek a posiluje paměť.
Pravidelné běhání párkrát týdně může stimulovat stovky tisíc nových mozkových buněk, které jsou zodpovědné za naši paměť a vzpomínky. Vybavení si vzpomínek bez jejich zamotání a popletení je velmi důležité pro učení a další poznávací úkoly.
Pokud zlepšíme tyto schopnosti, můžeme tak podle odborníků zpomalit mozkový úpadek, který přichází s věkem.
"Víme, že cvičení může být dobré pro zdravé fungování mozku, ale tento výzkum nám poskytuje mechanismus tohoto efektu," vysvětlil Timothy Bussey, behaviorální neurovědec z Cambridge a hlavní autor studie.
Z výsledků studie je rovněž nadšen profesor psychiatrie z Harvardské lékařské školy v Bostonu John Ratey: "Nemohu podceňovat důležitost pravidelného cvičení při zlepšování a výkonech mozku. Je to úžasný lék."
Běh pomáhá studentům s učením
Běhání samo o sobě samozřejmě nevede k vyšší inteligenci; a jak vysvětluje profesor Ratey, ani z vás neudělá mudrce, ale pomůže mozku s učením.
Fyzická aktivita totiž podporuje průtok krve do části mozku, která je zodpovědná za paměť a učení a podporuje produkci nových mozkových buněk. Toto téma zaujalo už několik amerických a nizozemských škol, a tak například žáci z Napervillské střední školy u Chicaga začínají svůj den hodinou tělocviku. Vybaveni srdečními monitory běhají kolem hřiště. Podle jejich učitelů se výsledky zkoušek zlepšily od doby, kdy s ranním cvičením začali.
V Amsterdamu se zase rozhodli podrobit testu 241 lidí ve věku 15 až 71 let, přičemž porovnávali fyzickou aktivitu s výsledky poznávacích testů. Nizozemští vědci zdokumentovali zlepšené výsledky u osob, které byly fyzicky aktivnější, a to zvláště v mladších skupinách.
Aktivní maminka může zvýšit inteligenci dítěte
Podle německých vědců však cvičení může zvyšovat inteligenci již ve velmi mladém věku. Pokusy na hlodavcích v Delbrück Centru Molekulární medicíny v Berlíně ukázaly, že krysí mláďata narozená matkám, které byly během těhotenství fyzicky aktivnější, měla o 40 procent procent více buněk v hipokampu, oblasti mozku zodpovědné za inteligenci.
Pokud by to samé fungovalo u lidí, můžeme předpokládat, že děti vrcholových sportovkyň cvičících i během těhotenství by byly takřka geniální.
Zlepšuje náladu, pomáhá při depresi
Profesor Ratey rovněž doporučuje běh a aerobní cvičení při splínech a depresi, takže než navštívíte psychiatra, zkuste si jít párkrát zaběhat. "Cvičení je stejně tak dobré jako jakýkoli antidepresant, který znám," prohlašuje dokonce Ratey.
Jeho tvrzení podporují výsledky loňské studie vědců z Yaleské univerzity, které byly publikovány v časopise Nature Medicine. Ti zjistili, že pravidelné aerobní cvičení zlepšuje náladu. Při testech na myších se ukázalo, že cvičení aktivuje geny zvané VGF, které ve výsledku stojí za vývojem nových nervových buněk. Aktivace těchto genů v mozku pak může odhánět chmury a zlepšovat náladu.
Nedávný německý průzkum rovněž potvrzuje teorii pozitivního vlivu pohybu na zlepšení nálady. Dobrovolníci, kteří se zúčastnili tohoto průzkumu, chodili rychlým tempem na běžeckém trenažéru třicet minut denně po dobu deseti dní. Na konci experimentu odborníci zaznamenali u cvičících značný pokles deprese a špatných nálad. Experti nyní pracují na vývoji léku, který bude schopen napodobit účinky genu VGF a vytvořit tak alternativu k běžným antidepresivům.
Stačí půlhodinka denně
Podle profesora Rateyho nemusíte být hned maratónský běžec, abyste prospěli svému mozku. Základem cvičení je jednoduchá a energická chůze a účinek bychom měli pocítit již po třicetiminutové svižné procházce.
Ratey doporučuje toto cvičení alespoň 4x nebo 5x týdně, přičemž je nejlepší intervalový trénink. Zkuste třeba dvě minuty jít, pak 30 vteřin sprintovat a zase dvě minuty pochodovat.
"Vedlejší efekt na těle také není špatný, za chvíli jsem shodil 5 kilo," dodal profesor Ratey.
