Atopický ekzém je silně svědivé, chronické, opakující se neinfekční zánětlivé kožní onemocnění. Projevuje se suchou kůží, puchýřky, vyrážkou. Jeho průběh i projevy se velmi často mění.
V Evropě se počet atopiků pohybuje mezi třiceti až čtyřiceti procenty populace a jedinců s klinickými projevy atopie je kolem dvaceti až pětadvaceti procent. V České republice trápí atopický ekzém 800 000 lidí, především dětí do čtyř let.
Atopický ekzém je dán z části genetickou dispozicí, pokud mají atopický ekzém oba rodiče, je pravděpodobnost, že se projeví u dítěte, pětasedmdesát procent. "Kromě genetiky hraje roli také dysregulace imunitních mechanismů, porušená bariérová funkce epidermis a přítomnost bakterie Staphylococcus aureus,“ popisuje doktorka Stanislava Polášková z Dermatovenerologické kliniky VFN a 1. LF UK.
Ohrožená miminka
Nemoc často začíná již v kojeneckém věku, ale ani pozdější objevení choroby není vzácností. Bývá často spojena s dalšími atopickými projevy, například se sennou rýmou nebo astmatem. "Termín atopický dobře vystihuje abnormální, atypickou a často nečekanou odpověď kůže a sliznic na nejrůznější zevní i vnitřní provokující podněty,“ říká lékařka.
Nejnepříjemnější je kojenecká forma atopického ekzému, která se zpočátku často nepozná a někteří lékaři jej zaměňují například s potničkami. Začíná obvykle mezi druhým a čtvrtým měsícem silně svědícími výsevy skupin pupínků i puchýřků na tvářích nebo ve vlasech, které se mohou rozšířit na celou hlavu, trup i končetiny. Často dochází ke vzniku mokvajících ložisek, která se pokrývají strupy,“ vysvětluje Stanislava Polášková.
Dětská forma atopického ekzému postihuje batolata a děti předškolního věku. Nejčastějšími lokalitami této formy jsou loketní a podkolenní jamky, šíje, krk, místa kolem kotníků, nárty a zápěstí. Často bývají postiženy ruce i obličej, především víčka a okolí úst. K mokvání nedochází často, jde spíše o suché chronické projevy – zdrsnění a vysušení kůže s občasnými akutními fázemi, které s projevují jako zčervenání a svědění.
U dospělých a dospívajících zůstává atopický ekzém lokalizován v ohybových partiích končetin, postižena je i horní část hrudníku, ramena, krk, obličej a často i ruce. Hlavním příznakem všech klasických forem této nemoci je svědění, které přichází v záchvatech.
Léčbu atopického ekzému musí vést dermatolog. "Při příznivém průběhu mírnějších forem lze po úvodní konzultaci u kožního lékaře přesunout péči do ordinace praktického nebo dětského lékaře. Základem úspěšné léčby je pochopení nemoci samotným pacientem, u dětí především jeho rodiči. Měli by pochopit, proč k ní došlo a měli by znát pravděpodobný průběh. Cílem je dosáhnout dlouhodobé spolupráce a ochoty změnit způsob života,“ říká dermatoložka.
Příběh pacienta"Tomáškovi se první příznaky objevily po třech až čtyřech týdnech po narození, ale až po třech měsících jsme se konečně dozvěděli diagnózu – atopický ekzém. První měsíce byly těžké, Tomášek se celé noci škubal a škrabal, držela jsem mu ručičky, když spal, aby se neškrabal a nemoc si nezhoršil,“ popisuje svůj boj s ekzémem maminka čtyřletého Tomáška. Jeho stav je nyní už stabilizovaný, ale jak říká jeho maminka, na začátku, když ještě neuměli na nemoc vyzrát, spotřebovali více než kilo promašťovací masti za měsíc. S atopickým ekzémem souvisí i alergie, které Tomáškovi lékaři zjistili. Je alergický téměř na všechny potraviny, ryby, ořechy, vejce a před každým jídlem musí dostat léky na lepší funkci střeva. "Tomáškovi hodně pomohlo moře, ale až napodruhé. Když jsme tam byli poprvé, dostal infekci do kůže a bylo to strašné. Podruhé už mu moře pomohlo a ekzém se zlepšil,“ popisuje maminka. Tomáškovi dnes pomáhá i to, že je na trhu oblečení z bio bavlny, které kůži nedráždí, a tekuté prací prášky a mýdlový ořech, po němž se prádlo nemusí tolikrát máchat. |
Na prevenci myslete už v těhotenství
Prvotním krokem po diagnostikování atopického ekzému by měla být úprava životosprávy a domácího prostředí.
Je třeba odstranit všechny provokační a zhoršující faktory. Často je možné (v rodinách, které jsou v tomto směru rizikové) atopickému ekzému předejít preventivními opatřeními ještě před narozením potencionálního pacienta. Těhotná žena v druhé polovině gravidity a kojící žena by měla vynechat ve svém jídelníčku ryby, vejce a ořechy, které jsou nejčastějšími potravinovými alergeny.
Optimální je co nejdelší doba kojení. Pro dítě je nejlepší výlučné kojení do šesti měsíců. V případě, že matka kojit nemůže, je dobré, aby dítě dostávalo speciální mléčné přípravky se sníženým obsahem alergenů. Ze stravy dítěte by rodiče měli vyřadit vaječný bílek až do věku jednoho roku.
"Po druhém roce již nemá dietní opatření zásadní význam. Hlavní roli v tomto období hrají alergeny ze zevního prostředí a infekce. Ve školním věku se negativně projevuje fyzická i psychická zátěž, stres. V pubertě mívají na průběh atopické dermatitidy vliv hormonální změny,“ popisuje dále Stanislava Polášková.
A dodává: "Jako prevence je také důležitá eliminace alergenů z okolí, nekouřit v okolí dítěte, zabránit styku s domácími zvířaty, omezit prašnost domácího prostředí, odstranit peřiny a žíněné matrace z místnosti, kde dítě pobývá. Dobré je také omezit pobyt v místech se silně znečištěným ovzduším.“
Jako opatření proti roztočům by lůžkoviny, závěsy, popřípadě koberce měly být prány ve vodě horké minimálně 60 °Celsia a vlhkost místností by měla být pod padesát procent. Tyto zásady by měly platit i pro děti, u nichž už se ekzém objevil.
