Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Asi se rozejdeme kvůli chlupům

  • 427
Pohádala jsem se s přítelem kvůli totální blbosti. Kvůli chlupům. Chodíme spolu pět let, chceme se vzít, známe se, známe i svoje chyby. Přesto mě tak zaskočil, že jsem se neovládla a chovala se jako hysterka. Teď mě to mrzí... a zároveň mi to vrtá hlavou.


Když jsme se seznámili, měla jsem těsně po škole a nastoupila jako učitelka na základní škole. Martin se tam občas objevil jako správce počítačové sítě. Přivydělával si tak při zaměstnání, pracoval jako "ajťák" v jedné reklamní agentuře.

Líbil se mi, protože ze sebe nedělal žádného machra, byl velmi přirozený, působil mile a skromně, moc hezky se choval k dětem. Nesnáším totiž nagelované panáky, z nichž na první pohled čiší kvanta hodin, které strávili před zrcadlem nad úpravou svého vzhledu.

Ale abyste si nemysleli, Martin nebyl žádný zanedbaný vágus, ale kluk upravený, vonící čistotou, zkrátka žádný narcis-metrosexuál, nýbrž mladík vzácně nepoznamenaný komerční mediální masáží. A právě jeho osobitost, jeho mozek nevymytý depilátory a šampony mi velmi imponovaly. Samozřejmě navíc i to, že jsme se setkali ve společných zájmech, líbila se nám stejná muzika a filmy...

V posteli jsem na něm vždycky milovala jeho roztomilé huňaté ostrůvky na prsou i kolem pupíku. Věděl to, stejně jako já věděla, že se mu nelíbí moc nalíčené holky. No a mně ostatně taky ne, takže když líčení, tak jen velmi decentně. Já si samozřejmě chlupy holím, ačkoliv v intimních partiích je spíš upravuji, protože všechno vyholené mi připadá ošklivé asi jako oškubané kuře (což jsem zjistila nejen na sobě, ale i díky návštěvě dámské sprchy v plaveckém bazénu).

Jak říkám, jsme spolu pět let, scházíme se o víkendech, většinou u něj, protože má větší byt. Trávíme spolu dovolenou a uvažujeme o společném bydlení. Jednou jsem k němu přišla jako obvykle. Večer jsme šli do postele a Martin měl najednou oholený hrudník!. Myslela jsem, že mě trefí. Snad kdyby o tom se mnou předem promluvil, že chce něco takového zkusit, že to má ty a ty důvody, třeba aby se tolik nepotil, nebo já nevím co, ale když se večer svlékl a můj zamilovaný ostrůvek tam nebyl, krve by se ve mně nedořezal.

Vzala jsem si ze stolu časopis a mlčky šla "novinu" rozdýchat do vedlejšího pokoje. Jenomže to nepomohlo. Přišel za mnou. Dál jsem se ze všech sil snažila mlčet, vzít to jako legraci, jako experiment... Myslela jsem, že mi pomůže kapka vína. Jenže po dvou deci už byl s veškerou mou snahou mlčky přejít "holinu" definitivní konec.

Proč? No pochopitelně jsem udělala scénu a Martin se logicky urazil. Teď mě to hrozně mrzí, snažím se udobřit si ho, ale vůbec se mnou nemluví. "Tohle prý nemá cenu," prohlásil jen a vypadá to, že se chce rozejít, i když přímo ještě nic takového neřekl. Prý si bude dělat co chce a já s ním nebudu manipulovat. A dodal, že se mu holý hrudník docela líbí. Vůbec nevím, co si o tom všem mám myslet a co mám teď dělat. Přece se nerozejdeme kvůli pár chlupům? Poraďte mi, prosím:

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 2770

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 úterý 30. prosince 2008. Anketa je uzavřena.

1. Mám ho pozvat na večeři a doufat, že už na chlupy nepřijde řeč?
1. Mám ho pozvat na večeři a doufat, že už na chlupy nepřijde řeč? 1595

2. Mám chtít vysvětlení, proč nic neřekl a najednou se oholil?
2. Mám chtít vysvětlení, proč nic neřekl a najednou se oholil? 753

4. Mám za ním přestat chodit domů a čekat, zda mu budu chybět?
4. Mám za ním přestat chodit domů a čekat, zda mu budu chybět? 234

3. Mám se na něj vykašlat, protože je zřejmě jiný, než jsem si myslela?
3. Mám se na něj vykašlat, protože je zřejmě jiný, než jsem si myslela? 188