Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Antibiotika: Nikdy na vlastní pěst

aktualizováno 
- "Tak jak se vám s babičkou stonalo?" zeptala se Vlaďka Kalousková svých dvou dětí, když se vrátila ze služební cesty. "Báječně," odvětila pětiletá Karolína. O tři roky starší Martin dodal: "Protože nás nebudí v noci jako ty." "Vy jste zapomněla, že mají brát penicilin?" vylekala se paní Kalousková. "Ale kdepak, Vladěnko, dala jsem jim ale vždycky ráno dvě tabletky," odvětila babička, a když viděla, že z tváře její snachy nemizí strach, vysvětlila: "Přece je nebudu, chudinky nemocný, budit v noci. Marod má v noci pořádně spát - tu potřebnou dávku léků může přece sníst přes den."

Užívání antibiotik není rozhodně nic příjemného. Zvlášť druhý či třetí týden se buzení v noci pěkně zajídá, a tak nejeden pacient podlehne pokušení upravit si léčebný režim po svém. Někdo nechá noční tabletku až na ráno, jiný po týdnu usoudí, že je zbytečné "cpát do sebe jedy", když už se cítí jako Rambo. Z takových nápadů se ovšem bakterie v jeho těle nemohou než radovat. V hodince, o které si myslely, že bude jejich poslední, totiž dostanou šanci k dalšímu boji.
"Sebelepší antibiotika nedokážou zbavit člověka nemoci naráz nebo za několik dnů," říká volyňská praktická lékařka Michaela Kovářová. "Aby léčba mohla být účinná, musí se v těle nemocného vytvořit a udržovat určitá koncentrace antibiotika po přesně stanovenou dobu. Ta se však nepohybuje v rozmezí dnů, ale spíše týdnů."

Proč si nařizovat budík
"Antibiotikum funguje tak, že zastavuje v bakterii některý ze životně důležitých pochodů. Často se podobá molekule, kterou bakterie potřebuje k růstu," líčí Jaroslava Svobodová, která přednáší mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. "Bakterie se jednoduše splete, a místo aby použila správnou molekulu, sáhne po antibiotiku. To většinou znamená její brzký konec."
Bakterie neumějí rozlišit užitečnou molekulu od antibiotika: použijí prostě to, co jim náhodou přijde do cesty. K úspěšnému boji s nemocí je potřeba, aby na antibiotikum narazily co nejčastěji, jinými slovy - aby ho v těle byla dostatečně vysoká koncentrace. Právě od toho jsou odvozeny předepsané dávky těchto léčiv i intervaly užívání. Když tedy například vynecháte jednu tabletku nebo si ji vezmete příliš pozdě, koncentrace antibiotika ve vašem těle poklesne, takže se bakterie přehmátnou jen výjimečně a mohou se opět vesele množit.

Velká dávka nic neřeší
I vysoká koncentrace je ovšem k ničemu, pokud působí příliš krátce. Angínu nebo jiné bakteriální onemocnění nelze zlikvidovat jednou velkou dávkou antibiotik, i kdyby taková dávka byla pro pacienta únosná. Antibiotika totiž dokážou ublížit jenom bakterii, která se právě dělí. Naopak takové, která se nemnoží, nemůže přítomnost antibiotik v jejím okolí vůbec uškodit. Proto je vlastně léčba tak zdlouhavá: doba terapie je určena tak, aby během ní každá z bakterií mnohokrát vstoupila do fáze dělení a pokaždé přitom narazila na návnadu.
Přesto se občas stane, že některé bakterie mají štěstí a proplují celou terapií bez úhony. V takovém případě se po skončení léčby onemocnění vrátí nebo přejde do chronického stadia. Jestliže se tedy pacient sám rozhodne, že předepsanou léčbu předčasně ukončí, může si být téměř jist, že ho taková komplikace zanedlouho potká.

Nepřítel nesmí získat čas
Ať už vynecháte některou z předepsaných dávek, nebo předčasně přestanete antibiotika brát, dáváte bakteriím šanci, aby se namnožily a vzchopily k novému útoku. Navíc se ovšem může stát, že ty, které jste nechali přežít, budou mít napříště o zbraň víc: získají totiž rezistenci neboli odolnost vůči antibiotiku, jímž jste je dosud nepříliš důsledně trápili.
"Mechanismů získané rezistence je celá řada. Bakterie může například náhodně mutovat, to jest měnit své genetické vlastnosti. Důsledkem může být třeba to, že si už tak snadno nesplete antibiotikum s užitečnou molekulou, nebo se mu dokonce naučí zcela vyhnout," vysvětluje docentka Svobodová. "Pravděpodobnost takové změny je sice malá, ale rychle narůstá s časem - většina bakterií dokáže během půl hodiny zdvojnásobit svůj počet. Ještě horší však je, že si bakterie umějí geny pro rezistenci předávat. To je proces mimořádně účinný - šíří se rychlostí laviny a obvykle se přenáší rezistence k několika antibiotikům současně. Totéž se děje i mezi různými biologickými rody bakterií: například salmonela může získat rezistenci od bakterie Escherichia coli, která přirozeně žije v lidském střevě."
Ne všechny mechanismy vzniku rezistence vědci dosud zcela objasnili, jedno je však jisté: čím víc času bakterii dáte, tím větší je pravděpodobnost, že rezistenci vyvine. Konkrétní antibiotikum pak už na ni nebude platit a původně bezproblémová léčba může dát pěkně zabrat vám i vašemu lékaři.

Jen z rukou lékaře
Lidé, kteří nedoberou antibiotika, většinou udělají ještě další "chytrou" věc. Všechno se přece ještě někdy může hodit - a tabletky putují do domácí lékárničky.
"Antibiotik schovaných ,pro strýčka Příhodu' máme doma půlku krabice," připouští osmatřicetiletá kadeřnice Věra Plavcová z Plzně. "Občas si vezmu jednu dvě tabletky, to pokud mě večer bolí v krku a od šesti mě čeká ranní. Taky jsem je už párkrát naordinovala dětem, když jim o víkendu vyletěla horečka a mně se nechtělo volat pohotovost. Někdy to pomohlo, jindy jsme stejně v pondělí museli do ordinace."
"Takové experimenty nelze schválit za žádných okolností," upozorňuje doktorka Kovářová. "Léčba antibiotiky vždycky snese odklad - alespoň do doby, než přivoláte lékaře. Naopak ten, kdo se sám ,předléčí', obvykle jen zastře nebo pozmění příznaky choroby, což potom nesmírně ztěžuje správnou diagnózu a tím i následnou léčbu."
Je prý neuvěřitelné, kroutí hlavou doktorka Kolářová, co všechno jsou lidé ochotni na sobě vyzkoušet - dokonce i léky pro zvířata. Těšit ji může pouze jediné: že k ní její pacienti mají takovou důvěru, že se jí ke svým experimentům vždycky přiznají.

Ten, kdo se sám předléčí, obvykle jen zastře nebo pozmění příznaky choroby, což potom nesmírně ztěžuje správnou diagnózu a tím i následnou léčbu.

Autor:






Nejčtenější

Maďarský guláš z vepřového masa
Guláš nejen předvolební. Dejte si klasiku z hovězího či vepřového masa

Za několik dnů tu máme volby a s tímto obdobím býval už za dob Rakouska-Uherska spjatý zvyk podávat voličům předvolební guláš uvařený nebo aspoň podávaný...  celý článek

Z Kary Robertsové se stala mořská víla, která má vlastní show, při které...
Z Američanky je profesionální mořská víla. Zbavila se tak mindráků

Američanka strávila přes 400 hodin výrobou kostýmu mořské víly. Díky rybímu ocasu může předvádět speciální podvodní show a splnit si sen. Jako podmořská bytost...  celý článek

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Gabrielle Unionová (Beverly Hills, 26. února 2017)
Devětkrát jsem potratila. Dítě pořád chci, říká herečka Unionová

Americká herečka Gabrielle Unionová (44) se s manželem Dwaynem Wadem (36) snaží delší dobu o potomka. Devětkrát podstoupila umělé oplodnění, ale pokaždé...  celý článek

Christina Applegateová (Los Angeles, 27. července 2015)
Preventivně jsem si nechala odstranit vaječníky, přiznala Applegateová

Před devíti lety Christině Applegateové (45) diagnostikovali rakovinu prsu a herečka podstoupila oboustrannou mastektomii. Nyní prozradila, že nedávno si...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Plodnost mužů se stále zhoršuje. Na vině může být i umělé oplodnění

Mužům mizí spermie. Za posledních pětadvacet let jejich počet klesl o šedesát procent. „A plodnost se bude dál zhoršovat,“ předpovídá v rozhovoru pro páteční...  celý článek

Břichomluvkyně Darci Lynne Farmerová v show Amerika má talent (Los Angeles, 20....
Břichomluvci nemluví břichem. Tajemství úspěchu je v mozku diváků

Dvanáctiletá vítězka soutěže Amerika má talent znova nadchla svět pro břichomluvectví – prastarou techniku, která ve skutečnosti s břichem nemá nic moc...  celý článek

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?
Novinky ve světě micelárek: dvoufázová voda, nebo micelární gel?

Před pár lety si všichni pořizovali micelární vodu, výrobci ale zašli ještě dál. Zázračné micely, které vážou všechny ne... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.