Annie se během svého experimentování s jídlem a dietami dostala na hmotnost devětadvacet kilogramů. Její zdravotní stav byl vážný.
Lékaři jí doporučili léčbu a hospitalizaci na klinice. Odmítla a pokusila se z anorexie dostat sama. Měla problémy cokoli pozřít, protože jedla dlouhé měsíce toastový chléb rozpuštěný ve vodě, vystačil jí i jeden plátek na tři dny. Pila jen vodu.
Napadlo ji, že by vyzkoušela malý kousek čokolády. Dodal by jí energii a rozpustil by se v ústech, takže by nemusela mít problémy s polykáním. Z normální čokolády se jí dělalo špatně. Tak vyzkoušela bonbony Lindt z mléčné čokolády a odstartovala své plné uzdravení.
„Když jsem snědla první čokoládovou kuličku, uvědomila jsem si, že jídlo není takový strašák, jak jsem si myslela. Bála jsem se toho, že už znovu nebudu schopná jíst. Snědla jsem jednu a pak jsem pokračovala dál. Nebylo to hned, to neříkám a chci aby všichni věděli, že to bylo moc těžké. Kdo to nezažil, nemá tušení, čím si takový člověk prochází,“ svěřila se pro server Daily Mail.
Když měla anorexii, mlátila někdy hlavou o stěnu, protože nevěděla, co má dělat a jen bolest jí na chvíli dala zapomenout na problémy. Lékaři dokola opakovali, že jí hrozí infarkt a je jen krůček od zkolabování.
„Asi ten obrovský strach ze smrti mě donutil něco dělat,“ myslí si. Když Annie začala postupně jíst, hodně zvracela. Jídlo nedokázala pozřít. Potraviny do jídelníčku zařazovala postupně. Velkou oporou jí byla matka, která jídlo mixovala. Největším pomocníkem však byla čokoláda, protože tu vždy milovala.
„Možná to zní směšně. Ale myslím, že lidem s podobnými problémy pomůže, když začnou postupně jíst to, co vždycky milovali. Stačí po troškách něco, na co dnes a denně mysleli,“ svěřila se.
Annie se nyní stravuje normálně. Svou posedlost jídlem však přenesla do posedlosti cvičením. Nyní chodí pravidelně do posilovny, protože si stále hlídá váhu a chce být hubená. Před časem podstoupila i plastickou operaci prsou, aby se svým tělem byla plně spokojena.