Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alzheimerově nemoci je sto let. A pořád ji nelze léčit

  16:00aktualizováno  16:00
V listopadu 1901 přijali do Nemocnice pro duševně choré a epileptiky ve Frankfurtu nad Mohanem 51letou kuchařku Augustu D. Na starost ji dostal psychiatr Alois Alzheimer. Když žena zemřela, lékař zkoumal její mozek. Objevil v něm nervové buňky "rozpadlé" v podivnou hmotu a chumáče...
Ilustrační kresba

Ilustrační kresba - Hlava, mozek, psychologie, psychiatrie, schizofrenie. | foto: Profimedia.cz

A to jsou právě charakteristické znaky degenerativní nemoci mozku, která se stala jedním z největších strašáků starší populace vyspělých zemí.

Člověk bez duše
Zde je část záznamu Aloise Alzheimera z 26. listopadu 1901:

Pacientka sedí na židli, ve tváři výraz bezmoci.
"Jak se jmenujete?"
"Augusta."
"A příjmením?"
"Augusta."
"Jak se jmenuje váš manžel?"
"Augusta, myslím."
"Váš muž?"
"Ach, můj muž."

Vypadá, jako by otázce vůbec nerozuměla.

"Jak dlouho tady jste?"

Vypadá, jako by se pokoušela rozpomenout.

"Tři týdny."

Ukazuji jí tužku.

"Co je tohle?"
"Pero."

Peněženku, klíč, kalendář a doutník identifikuje správně. K obědu sní květák a vepřové maso. Na otázku, co měla k obědu, odpoví: "Špenát." Když žvýkala maso a byla přitom dotázána, co jí, odpověděla: "Brambory a křen."

Když jsou jí ukázány určité předměty, už po chvíli si je nepamatuje. Často hovoří o jakýchsi dvojčatech. Když je požádána, aby něco napsala, drží papír tak, jako by ztratila pravé zrakové pole. Na požadavek, aby napsala "paní Augusta D.", reaguje napsáním slova "paní", zbytek zapomene.

Podle svědectví z Augustina okolí se u ní onemocnění projevilo nejprve silnou žárlivostí na manžela. Brzy následovalo zhoršování paměti a dezorientace, projevující se mimo jiné přenášením a ukrýváním předmětů ve vlastním bytě.

Později měla čas od času pocit, že ji chce někdo zabít. V takových případech začala nahlas křičet.

Tajemství spočívá v mozku
Doktor Alzheimer postupně konstatoval celý souhrn symptomů, které výrazně limitovaly její schopnost logického myšlení i paměti, dále výraznou ztrátu řeči, dezorientaci, nepředvídatelné chování, stihomam, sluchové halucinace, značný pokles psychosociálních návyků.

"Pacientka byla zcela otupělá, ležela na lůžku s nohama staženýma pod sebe a přes všechna opatření se u ní objevily velké boláky z proležení."

Paní Augusta zemřela 8. dubna 1906 ve frankfurtské nemocnici. Její smrt popsali dva tamější lékaři (zjednodušeno a počeštěno):

"Během dopoledne nastala smrt. Příčina smrti: otrava krve v důsledku proleženin. Anatomická diagnóza: středně těžká vodnatelnost mozku, zmenšení mozku, arterioskleróza drobných mozkových cév, zánět obou dolních plicních laloků, zánět ledvin."

Alzheimer si nechal do Mnichova, kde právě působil, poslat veškerou Augustinu dokumentaci (včetně čtyř fotografií) a díky ochotě ředitele nemocnice i její mozek.

Tady je třeba říct, že mozek dementních zemřelých patrně poprvé podrobněji zkoumal už sto let předtím francouzský psychiatr Jean Esquirol. Ten mimo jiné prohlásil: "Paměť je naším jediným bohatstvím. Teprve člověk, který o ni přijde, je skutečným žebrákem."

Alzheimer byl velmi zdatný neuropatolog, navíc už disponoval kvalitním mikroskopem. V mozku, zejména v jeho čelních lalocích nejvíc zodpovědných za "lidství", objevil část nervových buněk proměněnou v jakousi tmavou hutnou hmotu ("plaky"), v řadě neuronů ještě zachovalých pak okrouhlé chumáče vlákének ("klubíček"). Obé je dodnes hlavním posmrtným kritériem nemoci.

Případ Augusty D. zveřejnil Alois Alzheimer 4. listopadu 1906 na 37. konferenci psychiatrů jihozápadního Německa v Tübingenu, tedy právě před sto lety.

V roce 1910, to už bylo podobných případů popsáno několik, pak veleslavný psychiatr Emil Kraepelin (v té době Alzheimerův šéf) představil novou neurodegenerativní chorobu i ve svém dalším vydání učebnice psychiatrie pod jménem Alzheimerova.

Co víme dnes
Dnes o Alzheimerově nemoci víme tři základní věci. Známe složení charakteristického bílkovinného plaku (ale nevíme, zdali je příčinou, nebo následkem nemoci).

Poněvadž neznáme příčiny nemoci, umíme léčit pouze její příznaky (přičemž dokážeme pouze zpomalovat průběh nemoci, a to tím lépe, čím včasněji začneme léčit).

Zatím nejlepší obranou proti této mozek devastující chorobě je trvale vysoká duševní aktivita (tak aby i případná snížená výkonnost mozku stačila na běžný život ve stáří).

Autoři:



Nejčtenější

Soutěž Léto v plavkách: o vítězi hlasujte až do pondělí

Léto v plavkách - Kos

Plavky jsou pro nás nepostradatelnou součástí léta. Na pláži u moře, u rybníka i na koupališti, ale i při opalování na...

Dress code nemusí být v létě peklo. Pět tipů, jak na něj vyzrát

Výrazné kousky a doplňky mají na pracovišti stopku. Zbytečně by odváděly...

Formální oblečení může být pro někoho v parném horku jako noční můra. Dlouhé rukávy a upnutá sukně můžou rapidně...



K životu nepotřebujete spoustu oblečení, říká Kamila Boudová

Kamila Boudová, módní designérka

Vždycky ji zajímala móda. Kamila Boudová vystudovala oděvní design, pak působila v zahraničních firmách, pro které šili...

Vendula se těšila na nový účes. Proměna byla tak radikální, že se nepoznala

Proměna Venduly byla velmi razantní. Sama sebe v první chvíli vůbec nepoznala.

Od střední školy Vendula nezměnila účes. Ve svých šestadvaceti letech se rozhodla pro změnu, a proto se vydala do...

Svět mě dřív štval, dospěla jsem teprve nedávno, říká Simona Babčáková

Simona Babčáková

Proměna herečky Simony Babčákové na blondýnu se promítla i do chování lidí vůči ní. Na okolí působí jemněji, muži jsou...

Další z rubriky

Zachránili mi život, říká pacientka. Na podporu Aktipu sepsala petici

Alžběta Labounková, pacientka institutu AKTIP.

Po odvysílání televizního dokumentu Obchod se zdravím nevěřila Alžběta Labounková svým očím. Psychosomatický institut...

Plavání je zdravé. Ale pozor na tyto mýty, které vašemu tělu škodí

Ilustrační fotografie

Plavání patří k nejoblíbenějším letním aktivitám, zvláště v těchto horkých dnech. Pro tělo je nejen příjemným...

Pět věcí, kterých se vyvarovat, abyste neonemocněla vaginální mykózou

Ilustrační fotografie

Léto je nejčastějším obdobím, kdy ženy bojují s vaginální mykózou. Toto nepříjemné onemocnění postihne za život téměř...

Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice
Naučte se cizí jazyk během mateřské. Snadno a bez učebnice

Domluvit se anglicky nebo francouzsky, než půjde vaše dítě do školy? Za dva nebo tři roky se to opravdu dá zvládnout. Akorát zapomeňte na způsob, jak jste se učila jazyky ve škole. Možná vám totiž vyhovuje úplně jiný typ učení.



Najdete na iDNES.cz