Alergiků přibývá. Proč?

Alergiků je dnes dvakrát více než před pětadvaceti lety. "Lidí s alergickými chorobami neustále přibývá," říká lékař alergolog Vít Petrů z pražské Nemocnice Na Homolce. Odmítá přitom domněnku, že by snad šlo o zveličování problému.

V populaci je podle něj celkem 25 procent alergiků, přičemž alergie se poprvé může ozvat kdykoli.

Situace je nejspíše přesně opačná než dejme tomu před třiceti lety. Tehdy se na výzvu "kdo je alergik" třeba ve školní třídě přihlásilo pár osamocených rukou.

"Dneska se jich tak málo přihlásí spíše na výzvu, kdo žádnou alergii nemá," tvrdí lékařka Vladimíra Strnadelová z pražského Institutu celostní medicíny.

Alergii označuje za jakýsi pomyslný vrchol ledovce, jejímž prostřednictvím dává tělo najevo, že jeho imunitní systém není zcela v pořádku.

Kde se berou potíže
Není přitom zcela jisté, zda jsou alergie skutečně jen problémem vyspělých zemí, jak se často soudí. "Je otázka, zda v rozvojových zemích není tato problematika tak výrazná, či zda mají spíš jiné starosti," uvažuje alergoložka Eva Vernerová z pražské motolské nemocnice.

Různými typy alergie v Česku trpí 30 procent dětí, počet známých dospělých alergiků je o něco nižší. "Z alergií je nejčastější alergická rýma, potom atopický ekzém a na třetím místě je bronchiální astma. Méně časté jsou alergie systémové, kdy dochází k postižení většího množství orgánů zároveň a kdy se může objevit i anafylaktický šok," vysvětluje lékařka.

Příčin, které způsobují alergii, je povícero. "Roli hraje dědičnost, nezdravé domácí životní prostředí - tedy kuřáctví, chov domácích zvířat, nevhodné vytápění bytů, nedostatečné větrání. Vadí i znečištěné ovzduší, nevhodná výživa, sedavý způsob života, stresy," vyjmenovává alergolog Petrů.

SLOVNÍČEK

• Alergen - většinou bílkovina vyvolávající alergickou reakci

• Alergie - přemrštěná reakce na alergen, který přitom sám o sobě není tělu nijak nebezpečný

• Alergická rýma - neinfekční rýma, je důsledkem alergické reakce nosní výstelky

• Anafylaktická reakce - závažná celková alergická reakce. Obvykle přechází v anafylaktický šok spojený i s poruchou vědomí. Ohrožuje člověka na životě.

• Astma - záchvatovité onemocnění dýchacích cest, je to vlastně dočasné zúžení průdušek a malých cest dýchacích

• Atopie - vrozená porucha imunitního terénu provázená sklonem k alergickým reakcím

• Atopický ekzém - zánětlivé onemocnění kůže, charakterizované urputným svěděním a chronickým průběhem

• Imunita - ochranná funkce imunitního systému těla

Částečný vliv má i očkování, které je na druhou stranu užitečné. Na vzniku alergie se nejspíše podílí i výživa matky v těhotenství. "To se týká zejména matek, které už jsou alergické," vysvětluje Vernerová.

Nějaký čas byla hitem takzvaná hygienická hypotéza, podle níž bylo více alergiků v rodinách s vyšší životní úrovní, tam, kde bylo vždy naklizeno a podobně.

"Sterilní prostředí není ideální, stejně jako prostředí zakouřené, nejlepší je zlatá střední cesta," říká Vernerová.

Je také pravda, že na vyšších počtech nemocných se podílí i lepší diagnostika, ale podle lékaře Petrů jen malou měrou.

Alergie vzniká před narozením
Buráky, ořechy, mořské plody, kakao nebo třeba mák. Na tyto potraviny by si měly dát v těhotenství pozor ženy, které jsou alergické.

Mohou tak výrazně snížit riziko, že dítě bude mít stejné potíže. O tom, že se sklony k alergii dědí, už dnes není sporu.

"Pokud má jeden z rodičů alergii, je pravděpodobnost onemocnění dítěte asi padesát procent, trošku větší je při onemocnění matky. Pokud mají alergii oba rodiče, je pravděpodobnost výskytu alergie u dítěte přibližně 80 procent," vyčísluje alergoložka Eva Vernerová.

Nikdy není příliš brzy
Není však třeba se rovnou s alergiemi smířit, je lepší snažit se jim předejít. Začít se dá dokonce již před narozením.

"Ukazuje se, že vliv má i výživa těhotné ženy, zejména ve druhé třetině těhotenství. Není přesně zřejmé, proč tomu tak je, nicméně tento efekt už ukázaly i některé velké studie," říká lékařka. Toto opatření je velmi důležité zejména u žen, které jsou samy alergické.

A nejspíš i u těch, které již alergika porodily. "Tyto ženy by neměly jíst buráky, ořechy, mák, kakao nebo třeba mořské plody, které patří mezi silné alergeny," vysvětluje lékařka Eva Vernerová. Dále podle ní udělají dobře, pokud se vyhnou potravinám obsahujícím množství bílkovin a naopak budou jíst hodně vlákniny a dost pít.

Ale pozor, nikoliv limonády plné umělých barviv, protože právě ty jsou rovněž podezřelé z toho, že mohou alergie spouštět. "Těhotné ženy, zejména alergičky, by se rozhodně měly vyhnout potravinám plným různých aditiv, jako jsou barviva, stabilizátory a konzervační látky," doporučuje alergoložka.

Opatrnost je na místě i při užívání léků v době gravidity. "Velkou roli nepochybně hraje i kojení," dodává Eva Vernerová. Sliznice zažívacího traktu tvoří velikou plochu, na které spolu reaguje vnitřní prostředí se zevními vlivy.

"Dítě alergiček by mělo být co nejdéle živeno výhradně mateřským mlékem a minimálně v prvních čtyřech měsících života by nemělo dostat vejce, moučná jídla ani kravské mléko. Když kojení končí, mělo by se přejít na umělé hypoalergenní mléko," říká alergolog z pražské Homolky Vít Petrů.

Zmíněnými opatřeními se dá předejít nejen potravinovým alergiím, protože alergie spolu souvisí. "Potravinové alergie vznikají postupně, když střevo neumí zpracovat přijímanou potravu. Alergen vám nejdříve nic nedělá, ale když si třeba ořechy vezmete příště, můžete mít alergickou reakci," vysvětluje Vladimíra Strnadelová.

Větrejme, vyhýbejme se infekcím
A jak pokračovat, když se dítě narodí? Ani lékaři nejsou úplně jednotní - zatímco jedni říkají, že nejlepší je se alergenům preventivně vyhýbat, jiní nejsou tak radikální. výzkumy navíc ukázaly, že pokud dítě nezdědilo sklony k alergii, život s kočkou či psem v jednom bytě jej naopak před vznikem alergie chrání.

"Sama nedoporučuji prostředí, ve kterém se drží roztoči. Proto si myslím, že v rodině s malým dítětem a vyšším genetickým rizikem nemá být doma kočka, pes, morče či jiný domácí miláček," uvažuje alergoložka Vernerová.

A dodává: "Roztoči nesnášejí mráz, větrejme tudíž, dávejme lůžkoviny na mráz, nevybavujme domácnosti plyšem a ozdobnými předměty, na kterých se drží spousta prachu. Nepřetápějme, vyhýbejme se infekcím, antibiotika užívejme, jen pokud je to skutečně nezbytné."

Podobnými opatřeními lze udržovat imunitní systém v kondici tak, aby méně podléhal při setkáních s alergeny. Lze to ukázat na infekcích - ty sice přímo s alergiemi nesouvisí, ale viróza oslabuje sliznice a alergeny přes ně snáze pronikají.

MÁTE PROBLÉMY S ALERGIÍ?  

• Zora Jandová, herečka a zpěvačka: 
Zatím se nám vyhýbají. Možná je to tím, že si z nich nic neděláme. Alergie je přemrštěná reakce těla a my přemrštěně nereagujeme na nic, tak to možná naše tělo ani neumí. Je fakt, že u dětí se objevily nějaké rýmy na jaře, ale nebylo to nic bouřlivého.  

• Karel Heřmánek, herec a majitel divadla: 
My s nimi nemáme zaplaťpánbůh žádnou zkušenost. Pokud vím, dispozice k alergiím se dědí a asi je důležitá i prevence. 

• Michaela Jílková, moderátorka:  
Mám alergii na slunce a na mořskou vodu. Kupuji krémy s nejsilnějším ochranným faktorem a od moře odjíždím bělejší, než jsem přijela. Koupat se v moři můžu jen tam, kde jsou sprchy.