Spektrum alergenů se totiž v průběhu života často rozšiřuje. V Česku trpí alergickou rýmou 20–30 % populace. Většinou jde o pylovou rýmu, ale odhaduje se, že až pětina lidí má současně přecitlivělost na roztoče a mnozí také na plísně.
Tento problém se výrazně projevuje právě v zimě, kdy trávíme více času uvnitř.
Bydlí s námi
Roztoči obývají lidské příbytky od nepaměti. Milují teplo, vlhko a živí se odpadlými kožními šupinami. Zbavit se jich je skoro nemožné, protože ani „zázračné“ vysavače, speciální povlaky apod. na ně nestačí. A čističky vzduchu sice pomohou efektivně snížit množství pylových a plísňových alergenů, ale na roztoče jsou i ony krátké.
Snažit se roztočům bránit cestou ochrany před nimi proto rozhodně nestačí – je nutné léčit příčinu nemoci. Jedinou dostupnou metodou je alergenová imunoterapie, která postupně navozuje (lépe řečeno vrací zpět) toleranci k alergenu. Novinkou je tzv. roztočová tableta (v indikaci alergická rýma a alergické astma), jejíž účinek je srovnatelný s dosud užívanými injekčními preparáty. Je však zatím pouze pro dospělé pacienty.
Hlavně větrat
Během chladného období ohrožují alergiky také plísně. Před těmi je nutno se chránit. Protože jsou životně závislé na vzdušné vlhkosti a okolních zdrojích uhlíku, je důležité v bytě větrat a udržovat relativní nižší vlhkost (asi 30–50 %) a důsledně sanovat všechny plochy zasažené plísněmi. Jejich růst naopak podporují zvlhčovače vzduchu.
Trápí vás alergie na pyl? Doma jí nedejte šanci |
Alergická reakce na zvířecí mazlíčky je často způsobena roztoči, které mají na sobě, ale i kožními šupinkami či srstí. Problém se zhoršuje v zimě, kdy jsou lidé spolu se zvířetem více doma.
Procházky venku
Lidem s alergií na roztoče, plísně či domácí mazlíčky lékaři doporučují častější procházky a pobyt na čerstvém vzduchu – a to i v mrazivém počasí. Je tu však další problém. Nízká teplota může být u někoho spouštěčem tzv. chladové alergie.
Léčbu alergií nepodceňujte, může se rozvinout v astma |
Jde o slzení očí, řídkou rýmu (to ta věčná „kapka u nosu“), vysychání sliznic dráždící ke kašli, nebo dokonce chladová kopřivka, která je nejvážnější a v krajním případě může dokonce vést k anafylaktickému šoku. U astmatiků navíc chlad a zejména rychlé přechody z tepla do zimy zhoršují stav.
Začínají pyly
A kromě toho se už koncem zimy mohou přidat alergické reakce na pyly, protože některé druhy stromů, jejichž pylová zrna patří k častým alergenům, začínají kvést velmi časně – už v únoru a začátkem března.
