Ona

Alergie: více pacientů i více léků

  • 13
Kašlete, kýcháte a máte pocit, že jste prostě stále nachlazení? Jenže tak to vůbec nemusí být - možná patříte mezi alergiky. Myslíte si, že alergici jsou jen ti, komu vadí nějaké ty rozkvetlé kytky? Omyl.

"Alergie je celoroční onemocnění, může navíc vypuknout v jakémkoliv věku," říká plzeňská alergoložka Ester Seberová.

Čísla dokládající, kolik alergiků v zemi žije, přitom stoupají rok od roku - je jich minimálně dvakrát více než kupříkladu v 70. letech. Udává se, že alergií trpí zhruba každý čtvrtý člověk, byť mohou být její projevy různě závažné. Někdo si občas kýchne, jinému hrozí astmatický záchvat, sotva se ocitne ve víru nebezpečných alergenů.

Kde se všechny alergie berou?
"Důvod toho, proč alergiků přibývá, není úplně jasný, nejspíše za to mohou civilizační faktory," vysvětluje docent Petr Pohunek, primář dětského plicního oddělení v pražském Motole.

Nabízí se mimo jiné vysvětlení, že se lidé méně než dříve setkávají s infekcemi, které je sice mohly zabít, ale zároveň utužovaly jejich imunitu. "Imunitní systém se dneska nemůže bránit jim, a tak se musí bránit něčemu jinému," dodává lékař. Jinými slovy, tělo přehnaně reaguje na látky, které mu nijak neubližují, na takzvané alergeny.

Alergologové používají spojení "alergický pochod". "Stále více poznáváme, že alergie není nemoc kůže, nosu, průdušek, ale je to nemoc celého těla," vysvětluje  přední český alergolog Václav Špičák.

Jednotlivé projevy alergie spolu totiž souvisí, a tak má kupříkladu člověk, který coby dítě trpěl atopickým ekzémem, asi padesátiprocentní pravděpodobnost, že jej v životě potká astma. Kdo se rozkýchá na rozkvetlé louce, tomu hrozí astma se čtyřicetiprocentní pravděpodobností.

Proto není dobré nad projevy alergie mávnout rukou - je sice pravda, že rýma nejspíše nikoho nezabije, astma však zabíjet může. Nehledě na sníženou kvalitu života. Lze však třeba právě astma oddálit? Alergologové tvrdí, že ano - pokud se začnou léčit už první příznaky alergie.

Hlídejte si alergii
Neléčená alergie nemusí ublížit, protože se ne vždy vážně projeví. Jenže každý takové štěstí nemá a alergie ho může řádně potrápit.

Víte, čemu lékaři říkají pozdrav alergika? Když vidí člověka, který si dlaní mne špičku nosu, případně ji rukou tlačí vzhůru - snaží se tak zahnat nepříjemné svědění a vodnatou rýmu, jedny z příznaků alergie.

Mnoho lidí nad tím mávne rukou: vždyť je to jen rýma, proč se s tím tolik nadělá? Jenže stále více se ukazuje, že neléčená alergie - to znamená nepotlačování jejích projevů - škodí.

Když hrozí astma
"Čtyřicet procent lidí, kteří trpí alergií, dostane v životě astma. Třeba v pěti anebo také v pětašedesáti letech," vysvětluje alergoložka Sausen Sládková z pražského zdravotnického zařízení Mediscan.

Na druhou stranu, nejspíše není pravda, že by v nemocnicích přibývalo těžkých astmatiků. "Říká se, že to není podchycené, ale ono je," tvrdí alergoložka Eva Vernerová z pražského Motola. Nejde však jen o astma.

Alergie a její projevy oslabují celé tělo: člověk třeba s alergickou rýmou z pylů je nejen ukýchaný, ale také unavený, bolí ho hlava, je jakoby v celkovém útlumu. Neustálé alergické reakce poškozují buňky a tělo je mimo jiné náchylnější k nemocem. Lékaři mluví o chronickém alergickém zánětu.

"Při něm se neustále opakují záněty, které narušují slizniční obranu," vysvětluje plzeňská alergoložka Ester Seberová. Zvláště pylová alergie často napodobuje běžný kašel, a proto jsou lidé někdy překvapeni, když se dozvědí svoji diagnózu.

Mnozí z nich se domnívali, že jsou  trvale nachlazení. A ještě jedna věc je pro mnohé překvapením - že tělo může na alergeny reagovat různým způsobem, jedno, v jaké podobě jsou. Znamená to, že na setkání s prachem reaguje nejen rýmou, ale třeba i zhoršením stavu kůže, to samé se může stát při setkání se zvířetem.

Hodné bakterie
Z toho musí vycházet i obrana před alergeny, přičemž zásada číslo jedna zní: vyhýbejte se jim. A to nejen těm, které způsobují potíže, ale i těm potenciálním. Příklad? Dítě, které reaguje ekzémem na jídlo, by nemělo mít doma zvíře.

Zrovna tak, jako se objevují nové poznatky o tom, jak alergie působí, objevují se poznatky, pokud jde o to, co pomáhá tělu vyrovnat se s touto potíží. Zatím se moc neví, že alergické projevy kromě léků drží v rozumných mezích také probiotika neboli "hodné bakterie" mléčného kvašení, buď přímo ve stravě, ale též dodávané uměle, v kapslích.

Jaké jsou novinky v léčbě potíží?
Alergií přibývá, ale naštěstí existuje také více léků, jimiž lze nepříjemné projevy nemoci tlumit. Ať už jde o ekzém nebo třeba o trvalou rýmu, případně o léky zahánějící astma.

Některé z nich může sice předepsat i praktický lékař, lepší však je, když se necháte vy nebo vaše děti vyšetřit alergologem, který bude umět stav zhodnotit celkově a nebude jen hasit momentální obtíže.

Masti na ekzém 
• masti, které na rozdíl od kortikoidů nemají velké vedlejší účinky, neoslabují kůži, a hodí se proto k dlouhodobému používání 
• patří sem Elidel a Protopic 
• nevýhodou je, že je pojišťovny hradí jen omezeně

Antihistaminika, tlumí alergické reakce
• k mání jsou léky tzv. II. generace, které na rozdíl od dříve používaných nezpůsobují ospalost, nezhoršují koncentraci, nemají vliv na srdeční činnost 
• nové léky lze používat i při zhoršené funkci jater a také zároveň s antibiotiky 
• zlepšují i stav ekzému 
• nové léky většinou rychle zabírají a stačí je přitom brát pouze jednou denně 
• podávání nových léků dětem s atopickou dermatitidou, které jsou přecitlivělé na pyly a roztoče, významně snižuje riziko rozvoje astmatu 
• patří sem Zyrtec, Zodac (obsahují účinnou látku cetirizin), Claritine, Flonidan (účinná látka loratidin)

Léky na astma 
• potlačují astmatickou dušnost 
• patří sem Symbicort, Seretide 
• na rozdíl od starších preparátů roztahují průdušky a zároveň působí protizánětlivě

Šest otázek, které často trápí alergiky

1. Jak to, že alergikovi začnou vadit věci, které mu původně nevadily. Přejde to?
Člověk s vrozeným sklonem k alergii se postupně stává citlivým na některý alergen, s nimiž se setkává. Když už míra protilátek v jeho těle přesáhne určitou mez, vypukne alergická reakce. Může se tak například stát, že dítěti začne vadit domácí kočka, ačkoli mu původně setkání s ní nic nedělalo.

2. Říká se, že alergie je dědičná. Ale jak to, že ji náhle dostane i dítě rodičů, kteří alergii nemají?
Když nikdo v rodině neměl alergii, může ji člověk dostat, tato pravděpodobnost je deset až třicet procent. Roli navíc může hrát fakt, že i rodiče, kteří ničím netrpí, v sobě nosí sklony k alergii. Pokud je alergikem jeden rodič, stoupá riziko na 30 až 50 procent, pokud oba, je to 50 až 70 procent.

3. Co hrozí člověku, který se nebude léčit?
Zhoršování projevů alergie, z alergické rýmy se tak může postupem času stát život ohrožující astma. Alergie navíc obtěžuje, protože přehnaná reakce poškozuje buňky těla, a alergik tak má trvale oslabené sliznice, které se tak stávají vstupní branou infekce.

4. Jak souvisí s alergiemi potravinová alergie?
Alergie na potraviny může působit různé problémy zažívací, od pálení sliznice úst a hrdla přes různé typy otoků až po poruchy trávení, bolesti břicha a průjmy. Nejvážnější formou může být anafylaktická reakce, ta může člověka ohrozit na životě rozvojem šoku.

Alergie na některé složky potravy může zhoršovat atopický ekzém (například kakao - čokoláda, vejce, mléko), ale dietní opatření by měla být konzultována s alergologem, aby pacientovi pro změnu nechyběly důležité živiny.

"Mezi obecně rizikové potraviny patří například ryby, ořechy, arašídy, kiwi, ale i sója, u někoho i běžné zeleniny - například rajčata. Některé potraviny mohou vyvolávat zkříženou reakci s alergií na pyly," vysvětluje pediatr Petr Pohunek z pražského Motola.

5. Nestačí, když si člověk s alergickou rýmou koupí volně prodejný lék, a tak se potíží zbaví?
Nikoli, to je první pomoc, avšak neřeší to problém dlouhodobě. Jen alergolog dokáže posoudit, na co všechno je člověk alergický a - pokud jde třeba o pyly - začít s léčbou v předstihu, ještě před pylovou sezonou.

6. Lze jít k alergologovi bez doporučení?
Obvykle by měl být postup takový, že vyšetření specialistou doporučí praktický lékař. Lékař specialista nicméně může přijmout po dohodě na vyšetření i nemocného, který se objedná přímo.