Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zachránili mi život, říká pacientka. Na podporu Aktipu sepsala petici

  0:01aktualizováno  0:01
Po odvysílání televizního dokumentu Obchod se zdravím nevěřila Alžběta Labounková svým očím. Psychosomatický institut Aktip, který z filmu vyšel jako „hnízdo podvodníků“, navštěvovala čtyři roky. „Zachránili mi život,“ zdůvodňuje, proč se rozhodla sepsat petici a veřejně vystoupit na jeho obhajobu.

Alžběta Labounková, pacientka institutu AKTIP. | foto:  Petr Kozlík, MAFRA

„Měla sem pocit, že mluví o úplně jiném zařízení, do kterého jsem snad ani čtyři roky nechodila,“ uvedla pro OnaDnes.cz Alžběta Labounková, která se neúspěšně léčila s nejrůznějšími psychiatrickými diagnózami, než jí pomohli v Aktipu.

Případ Aktip

  • Česká televize odvysílala 21. 5. dokument nazvaný Infiltrace: Obchod se zdravím. Záběry natočila pacientka skrytou kamerou.
  • Film mapoval podivné praktiky v psychosomatickém institutu Aktip. Terapeutka mimo jiné radí, že si má pacientka najít milence a líčí, že rakovinu lze z těla vyloučit se stolicí.
  • Dokument veřejnost i odborníky šokoval a zpochybnil význam alternativní léčby jako takové.
  • V polovině června padlo trestní oznámení pro podezření z toho, že byl ve zmíněném institutu spáchán trestný čin. Jeho činnost prověřuje také Česká lékařská komora.

Po odvysílání dokumentu Obchod se zdravím vyčkávala. Neměla v úmyslu obhajovat Aktip, čekala, co vypluje na povrch, jaké má film pozadí. Ale pak přišly další události.

„Dočetla jsem se, že se uvažuje o změně zákona, který by měl snad lidi ´ochránit před podobnými šarlatány´. Ta manipulace lidmi, aby odmítli všechny alternativce, mě naštvala. Sepsala jsem na podporu Aktipu a alternativních léčitelských metod petici a posléze ji vyvěsila i na internetové stránky.

„Lidé se teď bojí k alternativě přihlásit, aby nebyli za hlupáky, přesto už mám desítky podpisů, sbírám dál. Bude-li to třeba, jsem připravena jít třeba i demonstrovat,“ říká. 

Tradiční medicína Alžbětě nepomohla

Alžběta si poprvé zapálila jointa, když se na chalupě učila na maturitu. „Měla jsem pocit, že jsem nahlédla do sebe a zděsila jsem se,“ vzpomíná.

„Koukala jsem se do zrcadla a můj obraz v něm byl nepřátelský, nenávistný, až jsem se ho začala bát. Když to odeznělo, zůstal mi pocit, že je ve mně něco zle, musím pátrat, odkud to pramení,“ pokračuje.

Fotogalerie

A dodává: „Kdyby se to tenkrát nestalo, nezjistila bych, že je ve mně něco takovým způsobem poničené, co mi nedovolí normálně prožívat, být šťastná. Do té doby jsem prostě jen neměla náladu, byla v depresích. Neradovala jsem se ze života jako ostatní.“

Od té zkušenosti žila Alžběta pod neustálým vnitřním tlakem, že něco musí vyřešit, ale nevěděla vlastně co ani jak. „Když prožijete dětství bez lásky, která tam být měla, zůstane ve vás zatrpklost na úrovni pocitů a vy je potřebujete rozklíčovat, uklidnit a zjistit, že to mezi lidmi funguje i jinak. Díky doktorům mi bylo sice o něco líp, normálně jsem fungovala. Tím, že se mnou mluvili, jsem i lidem víc důvěřovala, ale příčina zůstávala,“ poznamenává.

Nemoc se jí však zvládnout nepodařilo, říká. „Od klasické medicíny jsem odešla se spoustou psychiatrických diagnóz s tím, že jsem nevyléčitelná. Nezbylo mi nic jiného, než zkusit alternativu.“

K doktorce Jarmile Klímové, která psychosomatický institut Aktip vede, se objednala poté, co poslouchala vyprávění novinářky Pavly Jazairiové, jak jí právě tato lékařka pomohla z problémů s matkou.

„Nic jiného mi nezbylo,“ krčí dnes rameny a peněz, které musela za léčbu dát, v žádném případě nelituje. „Když vidíte, že na úrovni pocitů postupujete, stačí vám to a věříte, že na konci přijde kýžený, očekávaný klid. Zachránili mi tam život,“ konstatuje.

Odhalit „její vnitřní poraněné dítě“, jak sama říká, se podařilo u kineziologa, ke kterému ji lékařka poslala. „Nevím, co je pravá kineziologie, ale mně jeho terapie ohromně pomohla. Moje tělo reagovalo na otázky. Terapeut ´četl jeho odpovědi´ a podle toho otevíral témata, o nichž jsme si pak povídali. Chodila jsem na ni dva roky a hluboko ukryté problémy se díky tomu z podvědomí dostaly na vědomou rovinu. Pak přišel čas s pomocí doktorky Klímové zpracovávat nové informace,“ líčí svou zkušenost Alžběta Labounková.

Náhled do nevědomí může pomoct i ublížit

Psychosomatická terapie probíhá na úrovni vědomí a primárně pracuje s naučenými či zděděnými vzorci chování. Nejblíže má ke kognitivně behaviorální terapii, zjednodušeně řečeno „pochopit - dělat“.

„Pacient získá náhled nad svou situací a musí mu to do sebe zapadat - připadat logické. Jedině tak je schopen něco ve svém životě změnit a odbočit z nastoupené cesty směřující do nemoci,“ vysvětluje principy psychosomatické práce lékařka Helena Máslová, vedoucí Centra psychosomatické péče.

V dokumentu Obchod se zdravím však terapeutka posílala pacientku k jiným kolegům, kteří měli pracovat s jejím nevědomím a odhalit „bloky“, které údajně stojí ze jejími potížemi. Dostat traumata do vědomí, aby se pak s nimi dalo pracovat na psychosomatické úrovni. Tentýž postup, kterým prošla Alžběta Labounková a který jí pomohl, ale v dokumentu vyzněl nevěrohodně.

Alžběta Labounková navštěvovala kineziologii, která se z možných technik zdá nejméně riskantní. „Kineziologie, ale i hypnóza, trans, šamanské rituály, holotropní dýchání či užívání psychotropních látek mohou mít jistě vliv na zdraví, ale v rukou šarlatánů a nedouků mohou mít i řadu fatálních nežádoucích účinků,“ varuje psychoterapeutka a internistka MUDr. Kateřina Cajthamlová

Také doktorka Máslová má k nevědomí velký respekt. „Je samozřejmě mocný hybatel našich osudů, ale stejně jako potřebujeme bdění a spánek, potřebujeme i vědomí a nevědomí - tedy část života, ke kterému vědomí nemá přístup,“ myslí si. Zná případy, kdy prolomení do nevědomí vyneslo na povrch a nafouklo trauma a naopak uvrhlo člověka do psychózy.

Lékařka Kateřina Cajthamlová

Lékařka Kateřina Cajthamlová

Před nečekanými negativními zážitky či psychickým poškozením varuje i doktorka Cajthamlová. „Každá opravdu účinná technika může mít blahodárný, ale také ničivý vliv na zdraví. Záleží na uživateli a jeho aktuálním fyzickém, psychickém i emočním stavu, ale též na formě a frekvenci podání, intenzitě působení i způsobu aplikace dané látky či metody,“ upozorňuje.

„To, co jsem viděla ve zmíněním dokumentu, mi přišlo spíš jako vulgarizace těchto principů,“ doplňuje Cajthamlová. Na psychosomatickou léčbu ovšem dopustit nedá: „Je mi líto, pokud ji postup jednotlivců diskredituje.“ 

Gynekoložka MUDr. Helena Máslová při rozhovoru pro OnaDnes.cz

Gynekoložka a psychosomatička Helena Máslová

Kvalita konzultací v sestříhaných záběrech dokumentu byla podle Heleny Máslové „šílená“. „Ale bylo také vidět, jak je terapeutka unavená. Garantuji vám, že kdyby někdo skrytou kamerou natáčel chování unavených doktorů v nemocnicích, tak by to taky vyznělo skandálně,“ myslí si.

Osobně by však neplatila za vyšetření či ošetření přístroji, u kterých nechápe, jak pracují, a totéž říká o farmakoterapii různými preparáty. „Jsou pro mne vždy až na druhém místě, po úpravě každodenních návyků. Ale to je každého věc. Není možné si myslet, že lidé jsou nesvéprávní hlupáci a nejsou schopni si pro sebe vybrat tu péči, která jim vyhovuje.“

Šarlatáni mezi námi

Každá doba a každá země má svého hraběte Cagliostra, podvodníka a šarlatána, je přesvědčena doktorka Máslová a soudí, že tomu nejde zamezit žádnými legislativními kroky.

Na Slovensku působí senzaci člověk jménem Marian, který je údajně obdařen charismatem léčení. Ona se osobně setkala s podobným člověkem v Čechách, který prý komunikuje s Bohem a taktéž je nadán charismatem léčení. „Toto charisma měla i naše světice Anežka Česká. Kromě běžné ošetřovatelské péče kladla ruce na hlavy nemocných, léčila i na dálku, používala škapulíře a podobně. A troufl by si někdo označit ji za podvodnici?“

Dovednost rozeznat šarlatána od poctivého lékaře či léčitele je podle doktorky Cajthamlové závislá na schopnosti kritického myšlení a intuitivního i logického hodnocení, na naší sebedůvěře a sebereflexi, ale také míře beznaděje, zoufalství či zklamání. Vliv má pochopitelně také to, do jaké míry nás šarlatán dokáže zmanipulovat, jaké je jeho osobního kouzlo i to, jak citliví jsme na reklamu.

V přímém kontaktu jsou podle ní vědci a poctiví odborníci v nevýhodě, protože nebývají tak sdílní a jejich projev je v porovnání se šarlatány umírněný, civilnější. Jsou váhavější a opatrnější při sdělování diagnózy i udílení univerzálních rad a vyhýbají se prognózám i dávání hvězdných nadějí.

„Jsou tváří v tvář zdraví i nemoci pokornější. Jako v té pohádce o pokladu v truhličce jsou nenápadnější a působí jaksi obyčejně vedle blýskavých kouzelníků. A ze selhání své metody obviní svou omezenou zkušenost či metodu, přehodnocují a ověřují hypotézy, zajímají se i o názor a zkušenosti svého pacienta, učí se z každého případu. V tom vidím asi největší rozdíl mezi vědci a šarlatány,“ uzavírá Kateřina Cajthamlová.

Autor:



Nejčtenější

Co s vámi udělala? řvala po Výměně Kristýna na své děti a opustila je

Kristýna žije s přítelem Filipem a společně vychovávají její dvě děti.

O své minulosti Kristýna (23) z Výměny manželek mluvila málo. A když už, tak jen mezi řečí. „Až teď jsem si uvědomila,...

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Chvilka klidu je pro maminku čtyřčat opravdu vzácná.

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo jednoho má tříletý Vojta hned tři sestry a...



Švédka chce být rekordmankou a touží po největším pozadí na světě

Natasha Crownová chce být zapsána v knize rekordů jako žena s největším pozadím...

Natasha Crownová (24) se považuje za modelku. Podle svých vlastních slov je stejně pohledná jako její hubenější...

Žena věří, že je opravdovou elfkou a pochází z jiného světa

Takto se Kimberel Eventide obléká běžně.

Šestatřicetiletá Kimberel Eventide z Illinois věří, že je elfkou a má na světě zvláštní poslání. Rozdává totiž lidem...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Další z rubriky

Za migrény mohou ženské pohlavní hormony, tvrdí vědci

bolest hlavy, ilustrace

Role pohlavních hormonů ještě zdaleka není do důsledku prozkoumána. Že se s rostoucí hladinou testosteronu zvyšuje chuť...

Nespokojenost nás posouvá dál. Kdy nám prospívá a kdy škodí?

Ilustrační fotografie

Málokdo by řekl, že touží být nespokojený. Ale je to často právě nespokojenost, která nás motivuje k pozitivním...

Šest příznaků rakoviny slinivky, které byste neměli ignorovat

Rakovina slinivky (ilustrační fotografie)

Rakovina slinivky patří mezi nejzákeřnější a nejagresivnější typy nádorů. Často je hlavně kvůli anatomickému uložení...



Najdete na iDNES.cz