Věnec se čtyřmi svíčkami je jedním z adventních symbolů

Věnec se čtyřmi svíčkami je jedním z adventních symbolů | foto: Profimedia.cz

Advent začne čtyři neděle před Štědrým dnem

- Dříve se lidé v tomto období postili, nesměli tancovat, zpívat a jinak se bavit. Přesto se o adventu konaly obřady a zvyky, které tyto zásady porušovaly. Letos připadá první adventní neděle na 3. prosince, čtvrtá a poslední na Štědrý den.

30. listopadu - svátek Ondřeje
Ještě v minulém století se na tento den dodržovaly důležité magické úkony - věštby, týkající se hlavně vdavek. "Svatý Ondřeju, olovo leju, abys mi ukázal koho se naděju." O půlnoci před svátkem klepaly dívky na kurník. Pokud se jim ozval jako prvý kohout, měly se do roka vdát, pokud slepice, zůstaly svobodné.

4. prosince - svátek Barbory. I dnes si v tento den nosíme domů větvičku třešně, barborku, a doufáme, že právě na Štědrý den vykvete. Dříve se věřilo, že je to předzvěst svatby v domě. Rozkvetlá větvička darovaná o Štědrém dnu chlapci a připnutá za klobouk s pentličkami se na Valašsku nazávala "opéřený révek". V předvečer chodívaly po venkovských domech "Barborky" - ženy zahalené do bílých prostěradel se závojem přes obličej. V ruce měly košík s ovocem a sladkostmi, které dávaly dětemi, ve druhé měly metlu, kterou hrozily zlobivým.

6. prosince - svátek Mikuláše. Dodnes v předvečer chodí a naděluje trojice: Mikuláš jako soudce provinilých, čert, který straší a šlehá děti i dospělé a anděl, jenž naděluje. Mikulášem se přihlásil čas vánoc - nejen radovánkámi, ale hlavně uklízením, pečením a nakupováním. Od středověku se svátek sv. Mikuláše spojoval s vírou v bohatství. Obchodníci uzavírali toho dne složité obchody. V některých zemích je považován za patrona šťastného manželství, modlí se k němu svobodné dívky, toužící po ženichovi. Na Mikuláše se konaly trhy, kde se nakupovalo potřebné zboží i dárky na vánoce. K těm tradičním patří betlémové figurky, papírové postavičky mikulášů, čertů a andělů, kynuté pečivo spletené do tvarů figur.

7. prosince - svátek Ambrože. Figura Ambrože byla zaznamenána ve středních Čechách. Z popisů z druhé poloviny 19. století se dovídáme, že to byl vysoký muž v bílé dlouhé košili, v černé vysoké čepici a metlou polepenou papírem. Vyplácel děti a rozhazoval jim sladkosti.

Nejvýznamnější postavou předvánoční doby byla Lucie, která má svátek 13. prosince. Už v nejstarších českých kancionálech z doby středověku je v kalendáriu 13. prosinec spjat se jménem Lucia, odvozeným z latinského slova lux - světlo. Podle kalendářního přepočtu před rokem 1582 byl skutečně svátek zasazen do doby slunovratu. Připočteme-li oněch deset vynechaných dnů, vychází nám na dnešní 23. prosinec.

Tedy pořekladlo, přesně vystihující situaci na obloze - Lucie noci upije - musí být velmi staré. Postavy Lucií byly pojímány jako tajemné bílé bytosti. V jižních Čechách měly místo škrabošek dlouhé bílé zobany jako mohutní ptáci. byly to ženy symbolizující čistotu. Na jejich svátek se nesmělo příst. Přadleny, které neposlechly, potrestaly.

V CHALUPÁCH SE UKLÍZELO, ALE I ZDOBILO
Dnů, které zbývaly po Lucii do vánočních svátků, se plně využívalo k uklízení, pečení. Světnice se bílily, všechen nábytek a podlaha se vydrhly, nově se povlékly peřiny, mnohde přibyl bilý ubrus na stůl, připravilo se slavnostní nádobí... Přitom se, ale nezapomínalo na výzdobu.

Betlém - Byly to často i několik metrů velké scenérie na dřevených podložkách ve tvaru skal, pokrytých mechem, s množstvím romantických i reálně pojatých architektur a figurek s jesličkami uprostřed.

Vánoční stromeček - U nás je poprvé zaznamenám v roce 1812 v Praze. Tehdejší režisér Stavovského divadla, papá Liebich, pozval o vánocích do své vily v Libni hereckou společnost, kterou překvapil velkým rozzářeným stromem. Vánočný stromek však zdomácněl až v průběhu druhé poloviny 19. století. Ve venkovských chalupách byly obvyklé menší stromy, ozdobené podle místních zvyklostí jablíčky, zlacenými ořechy, cukrovím, papírovými ozdobami a svíčkami. Ve 20. století se pro něj staly typické skleněné ozdoby.

Zdobené okno - Už na počátku adventu bývala okna vykládána mechem, do kterého se zapichovala zvířátka vyřezaná z lipovaného dřeva. Do mechu bývaly vkládány i červené šípky a bílé kuličky pámelníku.

Ozdoby ze slámy - Když se sláma schovávala na zdobení, seřízlo se kolínko a odložila se. Před vánocemi se pak namočila, a když dosáhla stupně vlhkosti ke zpracování, byla jako čerstvá. V polovině 20. století se na Kyjovsku dávaly na stromeček hlavně slaměné závěsy. Slámová hvězda bývala dominantou stromku ve Vizovicích.