Celkový rozpočet pro resort školství na rok 2024 má být 269 miliard korun, což je nárůst o 1,49 procent, tedy zhruba o čtyři miliardy oproti letošnímu roku. Podle Markéty Seidlové je to málo.
Pokud školství nedostane osm miliard korun navíc, stávka podle odborů bude. Podle Seidlové jde pouze o to, kolik škol se ke stávce přidá. „Už to začíná být více než polovina škol. Máme skutečně obavy o kvalitu vzdělávání.“
Chceme zachovat půlené hodiny
Odborářům vadí hned několik klíčových záležitostí. Odmítají třeba snižování počtu hodin, jež jsou placeny ze státního rozpočtu. Hrozí tím podle Seidlové výrazné zhoršení kvality vzdělávání. Může prý docházet k tomu, že budou omezeny půlené hodiny, které se využívají například k výuce cizích jazyků.
Náměstek Jiří Nantl se toho však neobává a slibuje, že spolu s ministrem školství najdou dodatečně řešení, jak docílit toho, aby se půlené hodiny nerušily. „Jsem přesvědčen, že finální řešení bude jiné a citlivější.“
Do pondělní stávky půjde víc než polovina členů ČMKOS, přesné číslo Středula neví |
I proto stále doufá, že je možné najít s nespokojenými pracovníky ve školství společnou řeč. Předpokládá, že by se v rámci již schváleného státního rozpočtu mohly nalézt i dodatečné zdroje.
Odborářka Seidlová však tvrdí, že školství v tuto chvíli skutečně akutně chybí osm miliard. Podle náměstka Nantla znamená tato částka příliš vysoký požadavek, přesto doufá v kompromisní dohodu.
Platy nepedagogů nejsou důstojné
Dalším důvodem stávky je podle Seidlové škrtání v rozpočtu nepedagogických pracovníků. Podle ní jsou platy mnoha profesí těchto zaměstnanců ve školství nedůstojné. A v budoucnu hrozí i další výpadky. Například financování školních psychologů nebude zajištěné poté, co jako zdroj vypadne spolufinancování z Evropské unie.
I tohoto problému si je náměstek Nantl vědom a věří, že se v dalších letech najde kompromis. „Nemůžeme dopustit například masivní výpadek nepedagogických pozic, protože jsou podstatné pro chod škol, ale tak jak jsou historicky nastaveny zákony, myslím tím způsob financování, tak tyto pozice nejsou kryty, nejsou na ně mandatorní výdaje,“ poukazuje na problém náměstek a slibuje vše vyřešit.
Hlavním důvodem pondělní stávky tentokrát nejsou přímo platy. Přitom i tam zaznívá na adresu vlády kritika. Podle zákona by měl stát garantovat učitelům 130 procent průměrné mzdy v ČR. Realita však bude jiná. Politici totiž nalezli skulinku. Budou sice kantorům garantovat zákonnou výši, ale v porovnání s předchozím rokem. Reálně tak budou učitelské platy na úrovni zhruba 113 procent průměrné mzdy.
Jaká bude konkrétní podoba stávky? Budou stávkovat jen učitelé? Nebo se přidají také kuchařky, školníci či školní psychologové? A jak budou během stávky fungovat školy? I o tom diskutovali v Rozstřelu Markéta Seidlová a Jiří Nantl.
