Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvFotograf mimo jiné na své sociální sítě napsal: „Manželský etudy – dobrej business a proč si zabíjet slepici, která tak snadno nese zlatý vejce – to by udělal jen vůl.“
V online diskuzi se synem dokumentaristky Tomášem Třeštíkem pak pokračoval. „Praktiky tvé matky při pořizování Manželských etud byly místy už tak nesnesitelné, že moje dcery ji několikrát prosily, ať už jim dá pokoj. Že žijeme šťastně a spokojeně a ať mezi námi přestane intrikovat,“ uvedl.
Helena Třeštíková v reakci na fotografova slova říká, že vždy respektovala přání všech autorů svých dokumentů. „Nikdy jsem nikoho k natáčení nenutila. Za ty roky poznám, kdy je na místě někoho přemlouvat a kdy už ne… A navíc dělat dokumenty opravdu není příliš lukrativní činnost, ještě tyto dlouhodobé.“
V současnosti režisérka není s Gdovínem v kontaktu. Naposledy se viděli asi před půl rokem.
MeToo dodalo ženám odvahu, ale bude tu neustále, říká režisérka Třeštíková |
Na otázku, proč se rozhodla dávat aktérům svých dokumentů honoráře, Třeštíková odpovídá: „Někteří kolegové, zejména mladší, to považují za špatné. Já si naopak myslím, že těm lidem bereme nějaký čas, kdy by mohli pracovat, takže honorář dává smysl. Navíc tím, že si peníze vezmou a podepíší smlouvu, pro producenty stvrzují, že celé natáčení bylo zcela vědomé.“
A dodala: „Vzpomínám si ale, že se do mě kdysi pustili studenti na FAMU s tím, že Katce (narkomanka, o které Třeštíková taktéž točila, pozn.red) financuju drogy. My ale nekontrolujeme, co s těmi penězi pak lidé dělají,“ vysvětluje také.
Kromě Manželských etud režisérka dlouhodobě pracuje na dokumentu o zpěvačce Báře Basikové.
„Není to film o celebritě, ale o ženě, která se rozhodla porušit zajeté způsoby žensko-mužských rolí a dělá to tak celou dobu,“ přibližuje. „Upřímně se jí to moc nevyplácí a vždy se tam objevuje vzorec muže, který se jí nechá živit a pak to špatně dopadne. Není to tedy žena, která se může jen étericky vyzpívávat ze svých pocitů a nálad, musí brát jiné i věci kvůli penězům,“ dodává.
Petra Pavla jsem volila
S příběhem Basikové se dokumentaristka seznámila v druhé polovině devadesátých let a rozhodla se zpěvačku začlenit do svého dokumentu Ženy na přelomu tisíciletí. Točily spolu pět let a poté, když začala režisérka spolupracovat se společností Negativ, na projekt navázaly. Celovečerní dokument by měl vznikat ještě dva až tři roky
Zvěsti o tom, že by mohla Helena Třeštíková točit dokument o zvoleném prezidentovi Petru Pavlovi, sama vyvrací.
„Je sice pravda, že mi před deseti dny volal kolega producent, jestli bych do toho nešla, ale já myslím, že to nejde. Že nejde natočit autentický dokument o lidech v politice. Oni z podstaty své profese nemohou být autentičtí. Politik je do jisté míry postava vymodelovaná svým týmem, což se časem víc a víc projevuje,“ míní.
Jinak je jí ale budoucí prezident sympatický. „A být v jeho blízkosti by mě bavilo a těšilo,“ dodává režisérka. Sama nastávajícího prezidenta v prvním i druhém kole volila.
„Zdá se mi, že má v sobě takovou lidskou pravdivost. Celkem mu věřím. Probírala se tu dost jeho minulost, ale mně je někdo, kdo dokáže přiznat své omyly a vyrovnat se s nimi, sympatičtější než ten, který se tváří, že byl vždy bezchybný. Působí důvěryhodně a moc si přeju, aby se to tady trochu uklidnilo a aby doba zloby, která z toho Hradu jde, pominula,“ říká.
