Jak a jestli vůbec je psychický stav teenagerů spojen s rozdíly mezi jejich skutečným věkem a stářím jejich mozků, ale nevědí. Předmětem jejich zkoumání byly snímky 81 mladých mozků, pořízené ještě před pandemií v období mezi listopadem 2016 a listopadem 2019, a pak 82 snímků z období mezi říjnem 2020 a březnem 2022.
Poté, co je srovnali podle věku a pohlaví, se ukázalo, že fyzické změny na mozku spojené s dospíváním, jako je ztenčování kortexu a růst amygdaly a hipokampu, byly u druhé skupiny zásadně větší.
Z toho vyplývá, že se u nich zrychlil proces stárnutí mozku. „Rozdíl činil zhruba tři roky, což jsme nečekali, vzhledem k tomu, že lockdowny trvaly jen necelý rok,“ říká Ian Gotlib, vedoucí studie a profesor psychologie na Stanfordově univerzitě.
NA KAFI: Děti jsou samostatnější, ale emočně křehké, míní Peter Pöthe |
Postlockdownové děti
Jeho tým uvedl, že účastníci studie, reprezentativní vzorek adolescentů z Kalifornie, původně souhlasili se zkoumáním vlivu stresu v raném věku na mentální zdraví v pubertě. Proto se výzkumníci zaměřili i na příznaky deprese a úzkosti. Skupina „polockdownových“ teenagerů vykazovala větší psychické potíže včetně internalizace svých problémů.
Ian Gotlib říká, že k podobným závěrů dospěli i další vědci studující vliv pandemie na mentální zdraví teenagerů. „Chátrání psychiky je u nich spojeno s fyzickými změnami na mozku, nejspíš kvůli stresu z pandemie,“ vysvětluje. Není ale jasné, jestli jedno nutně způsobuje druhé, či naopak. V obou případech se ale rozhodně nejedná o dobré zprávy.
Formativní zážitky odloženy
Citlivost teenagerů vůči pandemickým opatřením potvrzuje i další studie, tentokrát z Lékařské fakulty na Floridské státní univerzitě. Její vedoucí, profesorka Angelina Sutinová zjistila, že „dospívající trpí více výkyvy nálad, jsou méně spolupracující a důvěřiví a také méně zodpovědní a odolní.“ Vysvětluje si to tak, že v mladším věku se osobnost člověka ovlivňuje snadněji, a proto nesla právě tato skupina vše spojené s pandemií tak těžko.
Neurochirurg: Mozek nemá regenerační schopnost, co odumře, je nevratné |
Samozřejmě že to byl stres pro všechny věkové skupiny, v případě teenagerů ovšem pandemie přerušila formativní zážitky spojené s tímto věkem. „Například přechod ze školy do prvních zaměstnání, pěstování sociálních vazeb a rozvoj mezilidských vztahů,“ říká profesorka Sutinová. „To jsou úkoly, které za normálních okolností v tomto věku plníte a které jsou velmi důležité,“ dodává.
Co bude dál?
Profesor Gotlieb ale s výzkumem mozků adolescentů ještě nekončí. „Nyní děláme další sérii skenů participantů ve věku 20 let, abychom viděli, jestli jde o změny nevratné, nebo jestli se v průběhu času zase vrátí do normálu,“ dodává.
„U dospělých jsou tyto změny spojeny se zhoršováním kognitivních funkcí. Co ale znamenají u adolescentů, nevíme. Ukazuje se ale, že potíže s psychikou, které se během pandemie prohloubily, jsou doprovázeny změnami ve struktuře mozku spojenými se stresem,“ upřesňuje vědec.
Michael Thomas, profesor kognitivní neurovědy z Birkbeckovy Univerzity v Londýně, potvrdil magazínu The Guardian, že výzkum poukazuje na potíže spojené se sociální izolací mladých lidí v pandemii. A to i přesto, že nikdo neví, jak změny ve struktuře mozku ovlivní jejich současné či budoucí chování.
„Poměry mezi jednotlivými částmi mozku nám neřeknou nic o detailních drahách, které určují, jak se chováme. Také nevíme, jestli tyto změny zůstanou trvalé, nebo se vyvinou ještě nějak jinak,“ říká.
Dětem, kterým pomáháte moc, mozek nepracuje správně, říká speciální pedagožka |
Všechno zlé…
Zdůraznil také, že není nutně jasné, že jde o změny vyloženě negativní. Z Gotlibovy studie vyplynuly i pozitivní závěry jako třeba vyšší skóre v testech inteligence. „Slavným příkladem větších hipokampů jsou třeba londýnští taxikáři,“ dodává.
Jinými slovy jde o zajímavá zjištění, která potvrzují, že pandemie měla na teenagery velký efekt. Tak velký, aby se dal pozorovat na struktuře mozku, nicméně stále nevíme, jestli jeho plasticita neumožní této generaci dětí, aby se časem vrátily k normálu.
