náhledy
Poté, co se v listopadu 2022 stala slovinskou prezidentkou Nataša Pircová Musarová, rozšířil se počet dam v čele států na šestnáct. Přidá se po bok Slovenska, Slovinska, Řecka, Hondurasu nebo Indie také Česká republika? Na to si musíme počkat do ledna. Zatím se můžete podívat, kde všude mají na prezidentském postu ženu.
Autor: koláž iDNES.cz
Nepál: Vidjá Déví Bhandáríová, zvolená za Komunistickou stranu Nepálu, je ve funkci od října 2015. Je historicky první ženou, která v zemi prezidentský úřad zastává.
Autor: ČTK
Tchaj-wan: Politička a univerzitní profesorka Cchaj Jing-wen je od května 2016 tchaj-wanskou prezidentkou a zároveň první ženou v této pozici. Na rozdíl od svého předchůdce Ma Jing-ťioua patří k odpůrcům sbližování s pevninskou Čínou.
Autor: AP
Singapur: Právnička, politička a matka pěti dětí Halimah Yacobová se v roce 2013 jako první žena v historii stala předsedkyní singapurského parlamentu. Prezidentkou země je od září 2017. Její mandát nevzešel z voleb, protože Ústřední volební komise vyřadila pro nesplnění zákonných podmínek ostatní kandidáty. K volbám tedy nakonec nedošlo a Yacobová získala funkci automaticky. Stala se tak první ženou a první osobou vyznávající islám v čele Singapuru.
Autor: Profimedia.cz
Trinidad a Tobago: Paula-Mae Weekesová je politička, právnička, soudkyně a první žena na prezidentské pozici v zemi. Protože byla v den volby jediným kandidátem, byla bez nutnosti hlasování rovnou jmenována do úřadu. Její inaugurace proběhla 19. března 2018.
Autor: Profimedia.cz
Etiopie: Také politička a diplomatka Zewde Sahleová-Worková je první ženou zvolenou do prezidentského úřadu země. Od roku 1989 působila v několika mezinárodních organizacích, včetně OSN. Do funkce byla zvolena v říjnu 2018, kdy byla také jedinou ženou v čele státu na africkém kontinentu.
Autor: Profimedia.cz
Gruzie: Politička a diplomatka Salome Zurabišviliová je prezidentkou země od prosince 2018 a také první ženou na tomto postu. V letech 2004 až 2005 byla ministryní zahraničních věcí Gruzie. Během svého působení na ministerstvu vyjednala dohodu, která vedla ke stažení ruských sil z gruzínského vnitrozemí. Pracovala také v Bezpečnostním výboru OSN, konkrétně v Komisi pro sankce vůči Íránu. Mluví pěti jazyky.
Autor: Profimedia.cz
Slovensko: Zuzana Čaputová je slovenská politička, advokátka, občanská aktivistka a od června 2019 prezidentka Slovenské republiky. Úřadu se ujala jako první žena a ve 45 letech také jako nejmladší v nejvyšší ústavní funkci.
Autor: ČTK
Řecko: Právničku Katerinu Sakellaropulosovou zvolil řecký parlament 22. ledna 2020 jako nástupkyní prezidenta Prokopise Pavlopulose. Byla jedinou kandidátkou a podpořili ji poslanci vládní Nové demokracie i levicové opozice. Úřadu se ujala 13. března a stala se vůbec první ženou v čele řeckého státu. Má levicové názory, věnuje se otázkám životního prostředí a lidských práv, podpořila školní docházku pro děti migrantů.
Autor: Reuters
Moldavsko: Bývalá premiérka, ministryně školství a absolventka Harvardu Maia Sanduová získala v prezidentských volbách 2020 v Moldavsku 57 procent hlasů. Její volební kampaň doprovázela vlna hanlivých dezinformací o jejím osobním životě, toleranci k LGBT komunitě nebo plánech na sjednocení Moldavska s Rumunskem. Postsovětské zemi nabídla především proevropské směřování, prozápadní reformy a odklon od Ruska.
Autor: Profimedia.cz
Tanzanie: Politička Samia Suluhuová Hassanová byla ministryní práce, rovnosti pohlaví a dětí a posléze ministryní cestovního ruchu, obchodu a investic. V roce 2010 kandidovala v národních parlamentních volbách do Tanzanského národního shromáždění, které vyhrála s více než 80 % hlasů. Byla první viceprezidentkou Tanzanie a poté, co prezident John Magufuli v březnu 2021 zemřel, po něm převzala úřad.
Autor: Profimedia.cz
Kosovo: Právnička Vjosa Osmaniová byla v letech 2006 až 2010 ředitelkou prezidentské kanceláře a zastupovala prezidenta při přípravě kosovské ústavy. V pěti volebních obdobích byla zvolena do kosovského parlamentu, jemuž předsedala jako první žena na tomto postu. Od listopadu 2020 do března 2021 byla zastupující prezidentkou. V dubnu 2021 byla zvolena prezidentkou Kosova. Získala 71 hlasů od přítomných poslanců, srbští nacionalisté a přívrženci Hashima Thaçiho hlasování bojkotovali. Je historicky druhou prezidentkou Kosova, první byla v letech 2011 až 2016 Atifete Jahjagová.
Autor: Mafra
Barbados: Sandra Masonová je barbadoská právnička, soudkyně a politička. V letech 2018 až 2021 byla generální guvernérkou Barbadosu a od listopadu 2021, kdy se ostrov stal republikou, je jeho první prezidentkou.
Autor: ČTK
Honduras: Xiomara Castrová je prezidentkou země od ledna 2022, stala se tak první ženou v této funkci. Předtím si však vyzkoušela i roli první dámy, jelikož její manžel Manuel Zelaya zastával post prezidenta Hondurasu v letech 2006 až 2009. Castrová mimo jiné slibovala zlepšení životní úrovně obyvatel a boj proti korupci, což je v zemi zmítané mnoha problémy téměř nadlidský úkol.
Autor: Profimedia.cz
Maďarsko: Politička, právnička a ekonomka Katalin Nováková je od května 2022 prezidentkou Maďarska. Úřadu se ujala jako první žena a ve 44 letech jako nejmladší v nejvyšší ústavní funkci Maďarska i nejmladší prezidentka Evropské unie.
Autor: Petr Topič, MAFRA
Indie: Draupadí Murmúová je indická politička a od července 2022 prezidentka Indie. Pochází z etnika Santálců v indickém státě Urísa. Pracovala na ministerstvu zavlažování a energetiky i ve vládě státu Urísa. Byla také guvernérkou státu Džhárkhand. V roce 2022 se stala 15. hlavou Indie a druhou ženou v této funkci (v letech 2007–2012 byla prezidentkou Pratibha Pátilová).
Autor: ČTK
Slovinsko: Advokátka, novinářka a spisovatelka Nataša Pircová Musarová byla zvolena v listopadu 2022, funkce se ujme koncem prosince 2022. „Mým prvním úkolem bude zahájit dialog mezi všemi Slovinci,“ uvedla po oznámení výsledků voleb. Bývalá slovinská komisařka pro přístup k veřejným informacím a bývalá předsedkyně slovinského Červeného kříže se chce pokusit překlenout rozdíly, které panují mezi příznivci pravice a levice ve dvoumilionové zemi.
Autor: Reuters