Zavzpomínejte, kolikrát jste o sobě někomu prozradili něco důvěrného, poprosili ho, aby to nešířil dál, ale za nějakou dobu jste zjistili, že vaše tajemství už koluje mezi lidmi a většinou tropí nějakou neplechu.
A kdybyste si měli vzpomenout, kolikrát jste vy sami porušili slovo a vyzradili něco, co vám někdo pošeptal? Těžko soudit, co je ve výsledku horší, zda zklamat, nebo být zklamán. Obojí přináší trauma.
Je opravdu hodně špatné prozradit cizí tajemství, dokonce si kolikrát ani neuvědomit, že naší povinností je mlčet. Zároveň bohužel bývá jakýmsi nepsaným pravidlem, že svěřené věci se bez uzardění vyzrazují dál. Jak jste na tom v tomhle směru vy?
