Ačkoliv odpradávna platilo, že doktoři musejí dodržovat lékařské tajemství, ti starší z nás si ještě pamatují doby, kdy se na to tolik nehledělo. To neznamená, že lékaři kdekomu na potkání vykládali, co návštěvníky jejich ordinace trápí a jaké má kdo nemoci, ale třeba s bůhvíjak pečlivým uložením zdravotní dokumentace si před nějakým půlstoletím málokdo lámal hlavu. Mnohdy se obálky s chorobopisy pacientů strčily do šuplíků bez obav, že by se v nich někdo nepovolaný šťoural.
Ženy se chodí upravit ke kadeřníkovi nebo na kosmetiku a téměř se stejnou samozřejmostí se už některé chodí upravit na kliniku estetické chirurgie. Proto přestávají svá vylepšení tajit.
