Svetr z ovčí vlny je osvědčenou stálicí nejednoho šatníku. | foto: Green Butik
Ovčí vlna
Svetr z ovčí vlny skýtá mnoho výhod, a když se o něho budete správně starat, vydrží dlouhé roky. Vlna udržuje teplo, ale zároveň je prodyšná, a proto se v ní nepříjemně nezpotíte. Dá se tak nosit celý rok, včetně chladnějších letních večerů.
Mnoho z nás se možná vlněnému svetru vyhýbá kvůli děsivým vzpomínkám na kousavé svetry z dětství. Díky moderním technologiím však nyní už umíme zpracovat vlnu tak, aby byla na dotyk příjemná a hebká. Případné kousání zmizí samo po pár nošeních či vypráních. Pro začátek však můžete pod vlněný svetr obléct třeba tričko s dlouhým rukávem.
Nejkvalitnější ovčí vlna pochází z ovcí plemene merino, chovaných nejběžněji v Austrálii, podle kterých dostala své jméno. Vyznačuje se tím, že může pojmout hodně vlhkosti. Vyrábí se z ní proto i sportovní oblečení. Vzhledem k velmi výhodnému poměru cena/výkon je merino materiálem, do něhož se vyplatí investovat.
V tomto svetru převažuje alpaka, jeden z nejkvalitnějších materiálů na trhu. | foto: Fler.cz, Romantic Knitwear
Jiné typy vlny
Kromě ovčí se pro výrobu svetrů používají i vlna lamí, velbloudí a králičí. Mimochodem, na celém světě žijí zhruba dvě miliardy zvířat, jejichž srst obsahuje textilní vlákna. Většina se získává humánní formou stříháním přerostlé srsti, a proto můžete být v teple s vědomím, že o život kvůli vám nepřišlo žádné zvířátko.
Vlna z lamy je hebká a velmi kvalitní, navíc má voděodolné vlastnosti. Nejdražší je varianta z lamy vikuni, která se stříhá jen jednou za tři roky a většinou se lamy kvůli tomu odchytávají ve volné přírodě. Svetr z takového materiálu však vyjde i na desítky tisíc korun. Obdobné vlastnosti má vlna z velblouda, kterou většinou seženete v přírodním zlato-hnědém odstínu.
Chloupky angorského králíka jsou uvnitř duté, a jsou proto velmi lehké, což se odráží i na výsledné přízi. Má charakteristickou chlupatou texturu, která je daná elektrostatickými vlastnostmi a ne každému se musí líbit. Stoprocentní angoru však najdete jen málokdy. Většinou se míchá s bavlnou nebo ovčí vlnou, sama o sobě je totiž velmi málo odolná.
Jak pečovat o vlnu
|
Cardigan z vlny s příměsí akrylu | foto: nastygal.com
Směsi
Kromě výrobků ze sta procent vlny jsou k dostání i směsi. Nejčastěji se používá akryl, polyester a polyamid, o kterých ještě bude řeč. Vlastnosti umělých vláken se neustále vylepšují, stále se však s přírodninami nemohou poměřovat co do hřejivosti ani savosti.
Některé však mají svou nezastupitelnou funkci. Například elastan dodává přírodním materiálům pružnost a pomáhá zachovávat jejich tvar. Když už se však rozhodnete pro svetr ze směsi, měl by obsahovat alespoň 75 % přírodních vláken.
Svetr ze 100% akrylu. Ten je nejlepší volbou mezi umělými vlákny. | foto: Fler.cz, Romantic Knitwear
Umělá vlákna
Syntetické materiály skýtají výhody hlavně pro naši peněženku, na první pohled nejsou tak nákladné. Má to ovšem háček: většinou také mnohem méně vydrží a cena za jedno nošení (tzv. cost per wear) je tak vyšší než u kousků z přírodních materiálů.
I přesto i mezi umělými vlákny existují rozdíly. Nejkvalitnější je akryl, který byl vytvořen tak, aby byl po vzoru přírodních materiálů odolný a hřejivý. Využití najde hlavně u sportovního oblečení.
Polyester a polyamid jsou na omak velmi hebké materiály, chybí jim však termoregulační schopnosti, takže vás moc nezahřejí, a naopak při přechodu ze zimy do tepla budete kvůli jejich neprodyšnosti za chvíli mokří. Zpocená umělina navíc páchne a nepomůže ani sebelepší deodorant. Také mají sklony ke žmolkování, hlavně v místech, kde dochází ke tření.
Mohér se získává ze srsti angorských koz a je vyhlášený svou hebkostí a jemností. | foto: Fler.cz, Romantic Knitwear
Kašmír a mohér
Kašmírové svetry patří k těm nejdražším, a ne náhodou. Vlákna se získávají ze srsti kašmírových koz, které byste nejčastěji našli na pastvinách Indie, Číny, Nepálu a Pákistánu. Na to, jakou se kašmírová příze vyznačuje jemností a lehkostí, je i extrémně hřejivá. Nevýhodou je, že je náchylná ke žmolkování.
Stejně jako u ostatních luxusních materiálů, i v případě kašmíru můžete sehnat svetry ze směsi, ve kterých se podíl kašmíru může lišit od pěti až po devadesát procent. Proto je třeba dávat pozor, obchodníci někdy můžou pojmem „kašmírový“ označovat i svetr, který tohoto materiálu obsahuje jen naprosté minimum. Pokud si chcete dopřát opravdovou kvalitu, hledejte svetry takové, které ho mají alespoň 75 procent.
Mohér se získává ze srsti angorských koz, a proto se snadno splete s angorou, která pochází z angorských králíků. Oblíbený je hlavně díky své hebkosti. Navíc neplstnatí a je přirozeně vlnitý, což některým výrobkům z mohéru dodává zajímavý vzhled.
Topy a svetříky z bavlny jsou ideální pro teplejší měsíce. | foto: Fler.cz, Romantic Knitwear
Rostlinné materiály
Svetry a další pleteniny se ovšem mohou vyrábět i z jiných přírodních materiálů, například z bavlny či lnu. Typicky jde o svetříky vhodné na léto a raný podzim, mají totiž horší termoizolační vlastnosti než zvířecí vlákna. Občas se proto prodává i směs s ovčí vlnou, která je kompromisem mezi oběma možnostmi. Vlna dodá hřejivost a bavlna či len zase více ležérní, „lehčí“ vzhled. Rostlinná vlákna navíc ani trochu nekoušou, hodí se proto hlavně pro děti.
