O jakém povolání snili za vašeho mládí kurdští kluci?
U nás jsme chtěli být třeba popelářem nebo řidičem autobusu. My budoucnost neplánovali, žili jsme v severním Iráku a mezi ním a Íránem byla válka. Když jsme se v poledne sešli celá široká rodina u oběda, říkali jsme si, kolik se nás asi potká u večeře. Každou chvíli padaly v okolí bomby a nikdy jste nevěděl, jak ten den dopadne.
Poděkoval jsem mu za upřímnou snahu a při odchodu jsem ještě pronesl: „Do háje s Janem Rumlem!“