„Nezavděčíte se nikomu. Jsou lidi, kteří si stěžují, že je med moc tekutý, na druhou stranu zase ti, kteří hledají chybu ve zkrystalizovaném,“ popisuje Viktor Špaček ze společnosti Medokomerc.
Jenže toto jsou podle něj základní vlastnosti medu. „Každý med dříve nebo později zkrystalizuje a podle těchto parametrů neurčíte, zda je med dobrý, nebo špatný,“ říká.
Tekutost určuje množství vody v medu. Mělo by se pohybovat podle norem do 18 procent. Tato hranice je důležitá proto, že pokud by se překročila, mohl by med med začít kvasit.
V praxi by se s tím neměl spotřebitel vůbec setkat, protože medy, které se dostanou do obchodu, procházejí poměrně přísnou kontrolou. „Ale určitě byste to poznali, protože by med začal zapáchat. Navíc by to bylo poznat i na chuti. Přirovnat to lze k situaci, kdy vám začne kvasit třeba nějaký jablečný mošt,“ vysvětluje Viktor Špaček.
Často se také říká, že by se med neměl přidávat do horkého čaje, protože se tím ztrácí jeho léčebné účinky a stane se z něj vlastně jen obyčejný cukr. Špaček to vyvrací s tím, že aby došlo ke znehodnocení medu, je třeba ho dlouhodobě skladovat v nevhodných podmínkách, například při vysokých teplotách.
„Když med vložíme do horkého čaje, který během pár minut už bude mít teplotu vhodnou ke konzumaci, můžeme mluvit maximálně o jednotkách procent snížení prospěšných látek. Tímto bych se v praxi vůbec nezabýval,“ ujišťuje.
Čím uctí vaše zahrada včely, když zrovna nekvetou ovocné stromy? |
Zásadní je způsob i skladování medu, aby neztrácel své vlastnosti. Určitě ho nenechávejte nikde, kde na něj může přímé slunce. Ideální je nějaká spíž, kde je temno a teplota kolem dvaceti stupňů Celsia.
Kdo se chce vyhnout procesu krystalizace, měl by zvolit nákup takzvaného pastovaného medu. Je to týž med, na jaký jste zvyklí, a má stejné vlastnosti.
Jen se vezme klasický med, který už prošel krystalizací, a mechanicky se rozbije jeho struktura. Tím projde změnou do krémovité konzistence, kterou lze použít nejen do nápojů, ale zároveň i na namazání pečiva, podobně jako když si mažete na pečivo arašídovou pomazánku.
Zajímavé je, že díky napastování získá tento med trochu jemnější chuť. Díky tomu je možné ho použít i například pro slazení kávy, u které nepřebíjí samotnou chuť kávy.
Mnozí zákazníci, kteří jsou zvyklí na jasně nadefinované medy od svého včelaře, popuzuje, že medy v obchodech jsou většinou míchané z více medů. Je to tím, že Evropská unie je celkově v dodávkách medu v podstatě nesoběstačná. Takže se zhruba padesát procent medu, který se u nás prodá, musí dovážet.
Speciálně v našem regionu je většina medů světlá, květová, a rychleji krystalizuje, což je dáno převládající flórou. Jenže jsou lidé, kteří chtějí oddálit proces krystalizace, proto se naše medy míchají s dovezenými. Často se proto míchají i luční medy s lesními, u kterých je proces krystalizace pomalejší.
Obecně lze říci, že květové medy jsou chuťově neutrálnější, u lesních medů lze očekávat výraznější chuť, jsou aromatické až pikantní. Totéž lze očekávat i u cizokrajných medů z oblastí Jižní Ameriky s chutí avokáda a dalších plodů, které se tam běžně vyskytují.
