Odpustíš mu, i když jsi kvůli němu málem umřela? Ptala se náhradní manželka

  21:40
„V životě bych neřekla, že se v Praze i takhle bydlí,“ prohlásila Šárka, když se po deseti dnech v zahradní chatce se suchým záchodem vrátila domů, do ostravského domku. Pro Ivetu je však bývalá nouzová kolonie celý svět a neměnila by.

Iveta (51) je s Petrem (57) osm let, tři roky žijí v Praze v kopci nad Palmovkou v zahrádkářské – bývalé nouzové – kolonii v pronajatém domku, který původně nebyl určen k celoročnímu užívání. Oba pracují v bezpečnostní agentuře. Bydlí s nimi ještě Ivetin syn Tomáš (19) a v době Výměny manželek tu ještě trávily prázdniny vnučky Natálka (8), Tereza (7) a Vanesa (5) s maminkou, Ivetinou dcerou Šárkou.



Ivetě nevadí, jak rodina bydlí, ale to, že Petr stráví celý den u počítače a vůbec se jí nevěnuje. Před odjezdem do náhradní rodiny v Ostravě doufala, že za deset dní odloučení její partner pochopí, že je pro něj ta nejlepší ženská na světě.

Asi se mi urve močák, než bych tam šla

Z pronajatého domku se zahradou v Ostravě přijela na Ivetino místo v zahrádkářské kolonii v Praze Šárka (47). Čekala všechno možné, i byt v paneláku, ale z malé chatky se suchým záchodem byla šokovaná. „To se mi asi urve močák, než bych tam šla. To snad raději nebudu jíst,“ zděsila se. Další překvapení na ni čekalo v teráriích. „Nějaká ještěrka,“ lekla se a  vzápětí si všimla tarantule. „To ne! Přežila bych snad i Ukrajince, ale pavouka ne!“

Šárka byla z počátku v novém domově v šoku.

Šárka se nestačila divit. „Pět tisíc za nájem, to bych nedala ani za zateplenej stan,“ vyjevila štábu své pocity, když si převlékala peřiny do vlastního ložního prádla, které si přivezla. „Omlouvám je kvůli penězům. Já jsem prachy taky neměla, ale děti chodily v pořádku a nestyděly se pozvat si domů kamarády. Přitom tu všichni kouří jednu cigaretu za druhou. Asi jim to tak přijde už normální.“

První noc se Šárka moc nevyspala a hned ráno řešila s náhradním manželem syna Tomáše. „V noci je na počítači, pak vstane v jedenáct na jídlo a zase si zaleze, celej den o něm nevíme,“ vysvětlil jí Petr a připustil, že si povídají jen málo. „My řešíme pořád nějaké problémy a on to nechce slyšet,“ dodal.

Šárka se zajímala, co dělají, když jsou doma sami bez vnoučat. „Každej si dělá něco svého. Iveta většinou vaří a já jsem na počítači. Moc čas spolu netrávíme,“ připustil Petr, a Šárka si tak svůj rodinný život představit neuměla. „Že bychom byli doma a každý si dělal něco svého? To si neumím představit. Alespoň se třeba jdeme projít.“

Jenže Petr jí vysvětlil, že s Ivetou moc nikam chodit nemůže, protože má astma, a jen cestou domů do kopce se musí aspoň třikrát zastavit a počkat, až se zase rozdýchá.

„Neměla by kouřit,“ logicky reagovala Šárka a ptala se, kolik peněz utratí  měsíčně za cigarety. „Kolem dvou stovek denně,“ odhadl Petr, ale později vyšlo najevo, že je to možná i víc.

„Tolik peněz! A smrad z toho je! Kdyby přestali kvůli penězům i zdraví, tak se dá za šest tisíc pořešit časem i nový záchod,“ uvažovala Šárka nahlas, ale Petr ji ujistil, že kdyby si měl vybrat mezi jídlem a cigaretou a mohl si koupit jen jedno, tak si vybere cigaretu. „Protože bez ní bych byl nervózní,“ vysvětlil.

„Takové bydlení bych zvládla maximálně na dva týdny, ale nedovedu si představit, že bych tu bydlela celý rok,“ přiznala Šárka druhé Šárce, mamince Ivetiných vnuček. „Já jsem jim říkala, ať jdou za námi do Ostravy, že bychom jim s manželem pomohli s prací, ale máma nechce. Nevím proč, ona říká, že jsme na Moravě burani,“ vylíčila situaci Ivetina dcera.

Petra se podařilo dostat ke stolu ke společnému obědu. „To je po dlouhé době, co nejím u počítače, ale u stolu,“ přiznal se a dcera Šárka přitakala, že ho jíst u stolu nikdy neviděla.

Podle manuálu si Iveta přála, aby Petr rozšířil králíkárnu, tak se do toho pustil. Šárka měla radost. „Najednou jde všechno a přítelkyně bude ráda. Ostrava to musela pošťouchnout. Nevěřila bych, že to tak pěkně stihne, za dvě hodinky má půldruhého kotce.“

I Petr měl čas popřemýšlet, co by se dalo u nich doma změnit. „Opravdu jsem hodně na počítači, tak bych ho trochu omezil a něco bychom dělali spolu,“ usoudil ještě předtím, než se všichni vypravili dolů do města pro plynovou bombu. „Nevěřím, že tohle je Praha, je to tu jak za krále Klacka,“ kroutila Šárka hlavou po cestě chatovou kolonií. Bombu sice nedostali, protože bylo zavřeno, a tak si Petr alespoň skočil koupit cigarety. „Hlavně že maj cigára, už jsem úplně vytočená. Oči ráno rozlepí a má cigáro v hubě.“

Doma se pak obě Šárky zaměřily na počítání cigaret, které Petr vykouří. „Za každou cigaretu budeme dělat čárky,“ oznámily mu a divákům sdělily, že Petr chodí nenápadně ven a už tam bafá. „V sobotu zařvaly, mám dojem, tři krabičky,“ zaznělo a ukázalo se, že Petr si připaluje, co deset minut. Od půl dvanácté do večera napočítaly 21 cigaret.

„Ty to budeš na minuty sledovat? Já si vezmu krabičku a půjdu se projít,“ smál se Petr a vysvětlil divákům: „Furt do mě šijou kvůli cigaretám. To nemám rád. Kouřím, tak kouřím. Moje zdraví, moje věc. Nic. Já na ně prdím, ať si počítaj, když je to baví, neudělaj s tím nic, marná snaha.“

Čárka za každou vykouřenou cigaretu

Kromě doladění práce na kotcích pro králíky a výletu po Praze si náhradní manželka Šárka po pěti dnech přála, aby Petr jeden den nekouřil. „To ti nezaručím. Ale když ty vydržíš, že budu nervózní a vzteklej, jeden den to zkusím a pak se vrátím do starých kolejí a bude to stejně na nic.“

Petrova vyměněná žena nepřestávala řešit peníze v nové rodině. „S tím, co prokouříte, máte výdaje za bydlení skoro dvacet tisíc. Kdybys neměl králíky, tak můžeš do bytu, ty bys na to měl, Peťo,“ tlačila a počítal i její náhradní manžel. „Aby měl kluk samostatnej pokoj, potřebovali bychom aspoň dva plus jedna, a to bychom měli nájem kolem dvacítky.“

„To byste se vešli,“ potvrdila Šárka a dodala, že jako oni by žít nechtěla. Zároveň měla v Praze i prostor pro přemýšlení o tom, jak sama žije. Rozpovídala se o partnerově nevěře, která vyvolala rodinnou krizi. „Kvůli ní jsme se do Výměny přihlásili,“ připustila a vylíčila situaci. „Nevěra se táhla dlouho, rok a půl, nejhorší bylo, že to měla pod palcem ona, jeho milenka. Tak dlouho do něj hustila, až se odstěhoval. To mě rozsekalo nejvíc,“ přiznala Šárka s tím, „že té ženské“ nikdy v životě neodpustí. Oporou jí podle jejích slov byly kamarádky, ale i Liborovi rodiče. „Když už jsem si začala zvykat, že se odstěhoval, tak se vrátil s tím, že to s ní nedává, že tam nechce bydlet a že si uvědomil, že by nás ztratil,“ vzpomínala se slzami v očích a připomněla i to, že si myslela, že po smrti prvního manžela už bude mít klid.

Další den Petr slíbil, že vydrží bez cigaret. Přivstal si mimořádně dřív, aby si stihl zakouřit ještě dřív, než se probudí náhradní manželka. Za půl hodiny stihl vykouřit tři cigarety. „Musím si nakouřit rychle dopředu,“ smál se Petr a přiznal, že má různě poschovávané cigarety. „To jsem ještě ráno stihnul.“

„To by mě zabilo, Iveta kouří a má astma, Petr hulí, a přitom nemají na čem vařit,“ nechápala Šárka a rozhodla se vyklidit ložnici, aby se tam nekouřilo a Ivetě se tam dobře dýchalo. I Petr byl změnám nakloněn. „Už jsou tři a od rána nekouřím. Myslím, že by se ženě mohlo líp dýchat a spát. Je to pravda, když v ložnici kouřím do noci a pak si jdeme lehnout, není to ideální,“ liboval si, že má čas přemýšlet, když Iveta není doma. Dokonce ho napadlo, že by třeba mohl přestat kouřit. „Ale Iveta už je taky dost silný kuřák, tak nevím, ale potřebovala by to na své zdraví,“ našel hned protiargument.

Na výlet se všichni vypravili lodí po Vltavě a Petr přiznal, že v centru města nikdy nebyli. „Pořád jen chodíme z práce domů a tak dokola.“

„Jejich život bych nechtěla, ale vždycky je šance ho posunout. Jsem ráda, že mám Libora. Vážím si toho, jaký je, že nepije, nekouří, je ohleduplný, ochotný, takhle je úplně dokonalý muž,“ nechala se na závěr Výměny slyšet Šárka, jako kdyby na manželovu nevěru už dočista zapomněla.

Petr si uvědomil, že by si měli s Ivetou víc povídat, něco by spolu měli dělat. „Beru ji jako součást stereotypu a nevážím si toho, že jsme spolu. Až teď, když tu není, člověk pochopí, že mu chybí.“

Kazit si den výletem k vodě?

Iveta, která má Moraváky za burany, se mezitím na deset dní ocitla v Ostravě v pronajatém domku se zahradou. Kromě domácnosti dostala na starost  výrobního manažera Libora (42), Lenku (19), Šárčinu dceru z předchozího manželství a jejich společnou dceru Šarlotu (9). Rodinu do Výměny manželek přihlásila dcera Lenka, která se kvůli mamce snaží na jejího nového partnera zvyknout.

Iveta žije s Petrem a synem Tomášem v zahrádkářské kolonii v Praze.

Libor je v týdnu v Mladé Boleslavi, kde pracuje, a domů jezdí na víkendy. Postupně vyšlo najevo, že zálety z jeho strany tu byly na denní pořádku a pro všechny je těžké mu odpustit. „Hrajeme si tu na hezkou rodinku kvůli mamce, snažíme se na sebe si zvyknout,“ přiznala Lenka.

Ačkoliv Iveta přijela ze zahradního domku, k bydlení v domě měla své výhrady. „Na mě je tu hodně věcí, já mám málo místa, nemůžu mít nikde věci.“ Libor se jí zdá ze začátku v pohodě. „Ukecanej, jako všichni Moraváci.“ 

Divila se, proč nemají na zahradě alespoň rajčata. „Kdo by se v tom rejpal?“ dozvěděla se a sama přiznala, že ji zahrádka baví. „Mám z toho radost, já mít takovou zahradu, tak mám všechnu zeleninu.“

Libor byl vůči své náhradní manželce od začátku předpojatý. „Asi nebude moc inteligentní, ale třeba bude umět vařit... První dojem? Trošku jednodušší,“ nechalo se slyšet jeho ego. Od té doby bylo na Ivetě snad všechno špatně. Kritizoval, jak vytírá, jak žije a proč jen sedí a kouří...

„To ti vyhovuje žít v takové chatce?“ Vyptával se. „Když už jsme do toho vrazili nějakých 70 tisíc bez práce, tak se přeci teď neodstěhuju. Záchod je tam suchý,“ upřímně přiznala Iveta a nechápala, co se mu nelíbí. „Na tom nic není, dřív to bylo běžné. Nechápu, jak může někoho takhle rozčílit, jak já bydlím. Já jako dítě na vesnici vyrůstala. A taky tam byla kadibudka,“ vysvětlovala Iveta.

Libor, stejně jako jeho žena Šárka v Praze, i on řešil spotřebu cigaret. „Říkala, že vykouří denně minimálně jednu krabičku, počítám tak dvě a jestli kouří oba, tak je to 12 tisíc měsíčně. Plus 13 tisíc za nájem, elektriku a vodu, které odcházejí. Tak za 25 tisíc my bydlíme tady,“ vyšlo mu při sekání trávy na zahradě.

Tomu se zas divila Iveta. „Jeho baví sekat trávu, asi je to pro něj relax. To mě by nebavilo,  já se nejvíc odreaguju při kafíčku, cigaretce a jen tak pozorovat,“ přiznala se mezitím, co Libor sekal.

„Zatímco pracuju, ona vypaluje jednu za druhou. Kdyby se aspoň zeptala: nemáš žízeň, chceš přinést pití? Nebo chceš s něčím pomoct? Sedí pořád na jednom místě,“ odsoudil ji Libor a náhradní manželce nabídl, že jí na zahradě klidně udělá řádky, aby si cvičně mohla založit záhon.

Další den se šla celá rodina koupat. „Je tu pěkně, čistý vzduch, ale celej den tu vydržet? To bych asi nedala,“ byla Iveta nespokojená a do vody vůbec nevlezla. „Mrzí mě, že když už jsme tady, že se nejde ani vykoupat, nebo kdyby řekla: pojď jdeme se podívat kolem.“

Iveta přiznala, že doma nikam nechodí. „Že bych si zkazila den tím, že bych šla k vodě? To vůbec. Neexistuje,“ trvala na svém životním stylu.

Libor ji nechápal. „Proč nikam nechodíte, aspoň s vnoučaty. To vás fakt baví takovej život bez zážitků, bez hodnot? Ty bys nechtěla, aby tě někdy vzal partner třeba na večeři? Byli jste někdy vůbec spolu na večeři?“

„Nebyli,“ řekla Iveta, ale nezdálo se, že ji to mrzí. „Vnučky mají na zahradě bazén, jsou tam spokojené. Mně stačí, když budu sedět doma, nemám potřebu nikam chodit. Vy máte jiný styl života,“ vysvětlila a jen pro diváky dodala: „Bude furt rejpat. Mě to nenas... Názor na Morávky jsem nezměnila, opravdu.“

Diskutovali spolu i o počítačích a mobilních telefonech. Ivetě vadí, že Petr dává počítači před ní přednost a totéž syn Tomáš. „Vstane, je na počítači, pak si přijde do kuchyně pro jídlo a jde na počítač. Chodí spát až v šest ráno,“ popsala 24 hodin svého devatenáctiletého syna. Udivilo ji, že devítiletá Šarlota plní své domácí povinnosti podle rozpisu od rodičů. „Já vychovala čtyři děti a neměla jsem na nikoho rozpis prací. A odměňovat je za pomoc doma penězi? S tím nesouhlasím,“ protestovala, když se dozvěděla, že Šarlota za splněné povinnosti dostává od rodičů čtyři sta korun.

„Tobě syn nepomáhá?“ ptal se Libor. „Já si jdu lehnout po noční a Tomáš vytře, zamete, utře prach, protože ví, že jsem astmatik, nakrmí králíky, obstará všechno. Vím, že když vstanu, je to hotovo,“ řekla Iveta a dodala, že by ji zajímalo, jestli by Šarlota fungovala i bez odměny. „Srovnává 19letého s devítiletou, která neví, co by se mělo, a to je právě třeba ji naučit,“ podotkl Libor.

Nemá city, když tohle dělá!

Po pěti dnech dostal Libor od Ivety úkoly z manuálu: pokácet suchou jabloň, udělat oběd bez masa, aby ho se všemi jedla i vegetariánka Lenka, a spravit Lotce šuplík.

„Myslím, že o úkolech nepřemýšlela, to zas ukazuje tu inteligenci toho člověka. Stoprocentně vím, že kdybych ji měl někdy potkat, šla proti mně a zdravila mě, tak udělám obrovský oblouk a nebudu ji znát,“ odsoudil Ivetu Libor, a než na tři dny odjel z domova do Mladé Boleslavi, vyvěsil na futra jedenáct lístečků s úkoly. „Leni, prosím, budeš má prodloužená ruka, budeš ji hlídat, ať nesedí pořád venku u cigára,“ požádal starší dceru.

Iveta jeho manažerský přístup nechápala. „Proč mi neřekl první den, co tu Šárka dělá?“ ptala se Lenky. „Protože to neví, když tu celej den není,“ dozvěděla se a namítala: „Tak měl říct - nevím, zeptej se Lenči.“ Ale Lenka vysvětlila: „To by přece nedopustil, že by přiznal, že neví, jak to tu funguje.“

„To je hroznej člověk, nechtěla bych ho doma, na co si to hraje? To mě štve, po Liborovi se mi opravdu stejskat nebude,“ došla Iveta k závěru a poté, co si popovídala s holkama, Libor v jejích očích klesl na samé dno.

„Mně bylo šest, když k nám přišel, to jsem nevnímala a mamka se se mnou ani o takových věcech nebavila. Ale co vím, ta nějaká nevěra byla furt: blondýna z práce, černovlasá...,“ líčila Lenka, když se Iveta na nevěru zeptala.

„Mamce to nevadilo?“

„Určitě, ale já jí do hlavy nevidím. Dokonce byli s nějakou zasnoubení. Ta poslední se na něj už vykašlala, protože si ji pořád nechtěl vzít,“ líčila Lenka a na otázku, jestli ho nenávidí, odpověděla, že ho toleruje.

„To nemá city, když tohle mamce dělá,“ utvrdila se vyměněná manželka Iveta, a když se po třech dnech Libor vrátil z práce, vůbec neměla chuť s ním komunikovat. „Já už to s ním vydržím. Je mi u prd..., ale mám problém s ním mluvit, když jsem se dozvěděla, jaký je. Je mi líto Šárky.“

Libor se snažil. Podle manuálu porazil suchou třešeň a spravil šuplík. „Utvrdilo mě to v tom, že bez Šárky být nemůžu, nechci a nebudu. Málem jsem o rodinu přišel, asi jak jsem byl pryč, tak mi to došlo. Proto jsem pak žadonil, abych se mohl vrátit zpátky. Vzaly mě a už odsud v životě neodejdu,“ utvrzoval sebe i diváky.

Když pak vařil další den oběd pro celou rodinu, Iveta nevydržela a téma nevěry bylo na stole. „Přijde ti to normální?“ zeptala se Iveta. „Jako co?“ dělal Libor nechápavého. „Mně zas nepřipadá normální, že jsi žila 22 let s chlapem, který chlastal,“ prozradil, co se od Ivety mimo kamery dozvěděl.

„Neobracej téma na mě. Podvádět ženskou ti připadá normální?“ zaútočila Iveta přímo a Libor odpověděl: „Neříkám, že to nebyla blbost, ale od tebe si určitě nenechám říkat kázání.“

„Já ti nedávám kázání, já se jen ptám,“ odtušila Iveta a Libor připustil, že udělal blbost a dodal jen pro diváky: „Ale ona není osoba, které bych měl něco vysvětlovat, nebo jí vyprávět o svém životě. Na to je mi strašně nesympatická. Nepotřebuje vědět detaily.“

O samotě pak Iveta mudrovala na kameru: „Furt bude všechno otáčet proti mně. To je moje věc, že jsem žila s chlapem který chlastal 22 let, kdybych mu to neřekla, tak ví hov... Nechápu tu Šárku, nebyla bych s takovým šmejdem ani minutu,“ řekla a doufala, že jejímu Petrovi se po ní stýská. „Aspoň si mě bude víc vážit. Co víc by si mohl přát? Lepší ženskou nenajde. A já lepšího chlapa,“ usmála se.

Viděla, jak to dělali!

I Šárka v Praze doufala, že Liborovi došlo, že ona je ta nejlepší ženská na světě. Při závěrečném setkání obou párů přiznala, že zprvu zažila šok. „Myslela jsem, že nebudu ani jíst, abych tam nemusela na záchod. V životě bych neřekla, že se v Praze i takhle bydlí. Myslím, že Tomáš se stydí si někoho pozvat domů. I proto nevychází celé dny ven,“ řekla Ivetě, ale ta s ní nesouhlasila. „Myslím, že tím to není. On je takový tichý.“

Spolu s Petrem oznámila Šárka Ivetě, že vystěhovali ložnici. „Máš astma, tak ať se tam nekouří. Počítač jsme dali do obýváku.“ Ale Iveta moc nadšeně nevypadala, a tak Šárka otočila list a nakousla peníze. „Místo utrácení za cigarety byste mohli dávno bydlet jinde.“

„Je tam ta zahrádka,“ zarazila ji spokojená Iveta a pochválila Šárčiny dcery. „Holky jsou úžasný. Stojí za tebou. O Liborově nevěře mi řekla Lenča a řekla mi to i Lotka. I ona o tom všem ví. Když vyprávěla, jak jsi byla v lázních, že sis sáhla...nevím...,“ naznačila, že Šárka skrývá větší drama.

„Ty to dokážeš Liborovi odpustit? I to, že ti ublížil tolik, že jsi málem umřela?“ zeptala se nevěřícně.

„Dokážu, protože ho strašně miluju. Myslím, že chyba byla na jeho straně i na straně té ženské, ale většina na té její.  Věřím, že to bude dobré.“

„Nepochopila jsem, proč do toho tahali Lotku,“ pokračovala Iveta. „Byla prý u té tety a viděla, jak to tam dělaj. Mluví o tom takovým stylem, že jsem byla hodně v šoku,“ vybalila Iveta na Šárku, ale ta o všem věděla. Do debaty zasáhl Libor, který Ivetu usadil: „Tebe už to nemusí trápit.“

Šárka pokračovala: „Libor mi slíbil, že se s ní stýkat nebude. Já mu věřím a kvůli tomu nenaruším rodinu, nechci o něj přijít. Říkám to tak, jak to je.“

Libor se snažil zůstat na pomyslném piedestalu, a tak na pražský pár zaútočil: „Jste mi volní, jak žijete. Nechci se s vámi už nikdy setkat. Nikdy bych nedopustil, aby moje rodina žila v takovém standardu, co máte vy. Ať jsem, jakej jsem a udělal jakoukoliv blbost, vždycky je pro mě na prvním místě rodina a vždycky se budu snažit, aby se ta rodina měla úplně nejlíp. Nedovolím, abychom se dostali na úroveň, co žijete vy teď. Musel bych se stydět. Proboha, neuraž se, ale jsi pod mojí úroveň,“ uzavřel svou obhajobu směrem ke své náhradní manželce.

V Praze změny v ložnici u Ivety neprošly. Iveta s Petrem se ujistili, že se vše vrátí do starých „normálních“ kolejí.

„Na něco se umřít musí. Někdo cpe peníze do kosmetiky, někdo do drahé dovolené a my to cpem do cigaret, no,“ vysvětlila Iveta a sebevědomě dodala, že za to, jak žijí, se nestydí.

Šárka pak už doma v Ostravě zopakovala, že své holky i Libora miluje. „Stálo to za to, protože po tom všem teď ještě víc věřím tomu, že spolu zůstaneme, že už by to Libor v životě neudělal.“

Autor:
  • Nejčtenější

Jak poznat černý kašel

9. listopadu 2013,  aktualizováno  15.3 11:04

Záchvaty kokrhavého, zajíkavého kašle, které mohou trvat až půl roku. Mnohdy je nemoc spojena se...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

13. března 2024  21:50

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Zdeňka: Chci se stát otcem, moje žena je proti. Kamarádka nabízí řešení

18. března 2024

Vždycky když slyším o tom, jak si ženy stěžují na muže, kteří nechtějí mít děti, tak se musím...

Zhubla 35 kilogramů. Připadám si teď mladší a plná energie, říká Petra

12. března 2024

Petra vyzkoušela spoustu diet. Dokonce docházela i za výživovým poradcem, ale zhubla jen částečně....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Orgasmus zažijete i při sportu a další zajímavosti ze světa ženského vyvrcholení

14. března 2024

V sexuálním životě sice orgasmus nemusí hrát hlavní roli, ovšem jestli něco vede ke šťastnému...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Muffiny z velikonoční nádivky

Muffiny z velikonoční nádivky
Recept

Střední

60 min

Upečte letos na Velikonoce místo klasické nádivky tyto slané muffiny.

Jehněčí hřbet s kroupami

Jehněčí hřbet s kroupami
Recept

Střední

60 min

Máte rádi jehněčí maso? Pokud ano, vyzkoušejte recept na jehněčí hřebínky.

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou
Recept

Lehké

35 min

Snadný a velmi chutný recept na játra v bramborové omáčce.

Jarní polévka s bylinkovým svítkem

Jarní polévka s bylinkovým svítkem
Recept

Střední

60 min

Báječný vývar plný zeleniny s nadýchanou palačinkou určitě vyzkoušejte. Nakopne vás.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...