Vyplývá to ze závěrů výzkumu Čtení v čase koronavirové pandemie agentury Nielsem Admosphere a Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR. Lidé podle něj začali téměř o čtvrtinu více sledovat filmy a seriály. Pokud něco čtou, jsou to pak nejčastěji texty na internetu. O ně se zájem zvýšil o 23 procent oproti době před pandemií. Nepřekvapivě vzrostlo také využívání sociálních sítí a sledování zpravodajství, a to o 19 procent. Zvýšila se také popularita televize.
Jak koronavirus vzrušoval Čechy. Zajímali se o porno i erotické hračky |
Přestože až 66 procent lidí uvádí, že si čtením knih lépe odpočinou, patří tato činnost k aktivitám, které pandemie zvýšila u české populace pouze mírně. Čas strávený s knihou v ruce vzrostl za poslední měsíce pouze o 7 procent. Jinak tomu je u pravidelných čtenářů, kteří oproti tomu čtou o 18 procent více.
Podle Jiřího Trávníčka z Ústavu pro českou literaturu AV ČR čtení knihy sice přináší klid, ale v době pandemie je těžké se koncentrovat a ponořit do příběhu.
Dodává, že lidé tak dávají přednost spíše roztříštěnému čtení v online prostředí. „Fragmentarizované čtení výzkumy registrují už od sedmdesátých nebo osmdesátých let, nejde tedy jen o vliv pandemie,“ poukazuje.
Nárůst volnočasových mediálních aktivit během pandemie koronaviru. | foto: Národní knihovna ČR
Děti jsou unavené, čtením se neodreagují
Životní styl se s příchodem koronaviru nejvíce proměnil mladé generaci od 15 do 24 let. Právě u lidí z této věkové skupiny došlo k největšímu nárůstu mediálních aktivit.
Většina rodičů upozorňuje, že jejich děti začaly více holdovat hrám na elektronických zařízeních. Jedná se zhruba o 41 procent mladistvých mezi 6 až 18 lety. Nezanedbatelné procento také více používá sociální sítě a sleduje seriály a filmy.
Online výuka sice přinesla více času, avšak podle rodičů se změna zvyků jejich dětí příliš nepromítla do čtení knih. Ty jsou po distanční výuce často unavené, čekají na ně další povinnosti nebo se špatně soustředí. Proto podle 64 procent rodičů raději sahají po odreagování u obrazovky.
Pandemie zvýšila mediální aktivitu dětí. | foto: Národní knihovna ČR
Když pandemie ničí náladu na čtení
Část lidí knihy považuje za odpočinek od práce a dalších aktivit na internetu. Hned 38 procent dospělých však sahá spíše po filmu, seriálu či si čte obsah na internetu.
Čtení knih během pandemie14 procent lidí čte častěji 56 procent čte knihy zhruba stejně jako dřív 7 procent čte méně často 23 procent téměř nečte |
A někteří čtenáři se potýkají s problémy. Zhruba pětina uvádí, že se vinou stresu a nejistoty na čtení knih soustředí hůř než předtím. Necelá pětina čtenářů nemá aktuálně na čtení knih náladu.
„Lidé s vyšším vzděláním mají svůj vzorec daleko stabilizovanější. Ti s nižším vzděláním podléhají více výkyvům podle toho, co se zrovna děje. U všech mediálních formátů ale sledujeme nárůst,“ říká Trávníček.
Někteří lidé také chtěli číst, ale neměli co. A to když se zhruba na tři měsíce zavřely knihovny. To vadilo zhruba třetině české veřejnosti, z toho více než polovině (55 procentům) mladých lidí mezi 15 až 24 lety a pravidelným čtenářům (52 procent). Tento problém řešili také rodiče nezletilých dětí, a to 56 procent z nich.
Čtení knih přináší výhody. Budete lépe spát a zlepšíte si paměť |
Nedostupnost fyzických výtisků část lidí přiměla přejít na elektronické knihy. „Nárůst využívání online služeb je v této době razantní,“ potvrzuje ředitel Krajské knihovny Františka Bartoše ve Zlíně Jan Kaňka. „Za posledního půl roku se v této oblasti událo tolik co za mnoho let předtím,“ upozornil.
Nákup knih pandemie ve větší míře neovlivnila, lidé si je stále pořizovali prostřednictvím online nákupů.
Čtení, nejen v dobách pandemie, má spoustu výhod. Může například dopomoci k pocitu naplnění v životě. Vědci z University of North Texas zjistili, že starší dospělí, kteří se i v pokročilém věku pravidelně věnují čtení knih, jsou mnohem spokojenější se svým životem než jejich vrstevníci, kteří se četbou nezabývají.
Čtení také funguje proti stresu. Studie výzkumníků z univerzity v Sussexu v roce 2009 ukázala, že už jen šest minut čtení dokáže snížit jeho úroveň o 68 procent, zpomalí srdeční frekvenci a zmírní svalové napětí. Podle výsledků této studie je čtení knih dokonce v boji se stresem účinnější než poslech hudby, procházky v přírodě a pití čaje.
Průzkum provedla agentura Nielsen Admosphere. Sběr dat proběhl od 5. do 10. února 2021 na reprezentativním vzorku 1 005 respondentů a data byla sbírána online.
